Herní výzva 2019 - Kategorie č. 10 - Barevný svět (Light)

Woolfe: The Red Hood Diaries je labutí písní studia Grin. Původně koncipovaná jako epizodická hra, je tato nová reinkarnace příběhů Červené Karkulky předkládána hráčům v podobě pouze jednoho jediného dílu. A na další bohužel nezbyly finance, díky špatným prodejům i negativním recenzím. Tudíž máme možnost zahrát si pouze ochutnávku z původně plánovaného díla.

Při hledání hry do desáté položky Výzvy jsem ve své Steam knihovně narazil na atraktivní blonďatou slečnu s rudou kápí a drsným výrazem ve tváří, a hned se stala mojí favoritkou. Tedy do Výzvy samozřejmě. A jelikož červená barva není povolená pro hardcore variantu, spokojil jsem se pouze s klasickou verzí. Recenze hry jsou docela negativní, ale nízká hodnocení zde na Databázi jsou podle mě poměrně příkrá.
Hrdinka, po česku jí můžeme říkat Karkulka, se snaží pomstít smrt svého otce, jenž pracoval pro Woolfeho, hlavního padoucha, který ve své továrně vyrábí cínové vojáčky, s jejichž pomocí si udržuje nadvládu nad pohádkovou zemí.

Hra je v prvé řadě plošinovkou, v částečném 3D provedení, jež ovšem směšuje několik žánrů. Klasickou hopsačku, v níž překonáváte nástrahy prostředí města nebo imaginární pohádkové krajiny, či pronásledujete Woolfeho prchajícího ve svém voze. Mnohde musíte zapojit svůj mozek, abyste si zpřístupnili blokující bariéry. Taky jde o bojovku, v níž pomocí sekyry likvidujete nepřátelské vojáčky na klíček. A také nechybí špetka stealthu, jelikož mnohé situace musíte překonat plíživým postupem.

Red Hood Diaries nabízejí přitažlivé vizuální provedení, město i další lokace jsou atmosféricky zpracovány, i když o technologickou špičku se rozhodně nejedná. Potkáte se s klasickými postavami z pohádek, určitě jich bylo plánováno zařadit více, ale díky ukončení vývoje se s dalšími hrdiny nepotkáme. Průběh je rychlý a lineární, hra odsýpá, zádrhely prakticky nehrozí, i když se můžete zdánlivě ztrácet, vždycky se vám nakonec nasvítí aktivní místo. Plynule se střídají skákačkové sekvence s těmi bojovými. Některé sekvence jsou víceméně 2D, jiné zase v prostorovém 3D provedení, mnozí hře vytýkají nepřehled, ale design zase tak zákeřný pro mě nebyl.

Spíše jsem zápolil se souboji, zde kontrola úderů byla docela nepřesná a cílení mých útoků bylo spíše náhodné. Obával jsem se plížení, ale stealth části byly docela snadné. Možná příčinou mých opakovaných nezdarů v boji bylo toporné ovládání na klávesnici, hra bohužel nenabízí myš a kloudná konfigurace kláves se mi nedařila. Asi bych si přece jen měl zakoupit nový gamepad.

Hlavní výtkou kterou mám, je neustálé omezování pohybu. Vše musíte proběhnout po stanovené dráze a měl jsem pořád pocit, že mě hra neustále zdržuje v tempu a drží na designéry pevně vytyčené trase. Je to vidět zejména ve městě, kde musíte kupříkladu projít stanoveným úsekem po schodišti, přičemž nemůžete přeskočit nízké zábradlí.

Woolfe: The Red Hood Diaries nejsou rozhodně propadákem, ale ani nadprůměrným titulem. Příběh osekané verze dohrajete cca za 4 hodiny, bez zbytečných zádrhelů či zákysů, ale rozhodně se nejedná o nic převratného, i když vyzdvihnout lze takřka Burtonovská atmosféra. Jinak nejde o nic, co bychom v jiných titulech neviděli. V akci lze titul s klidným svědomím doporučit, ale za plnou cenu bych ji nekoupil.