NecroDancer je poražen, mám za sebou vítězný tanec a teď se snažím utřídit si dojmy ze hry. Za hlavní plus považuji originalitu, nic takového jsem opravdu ještě nehrál. Ano, je to vlastně jen klasický rogue-like, ale propojení herních mechanik s hudbou, vlévá hře čerstvou krev do žil. Rogue-like nepatří mezi mé oblíbené žánry a o to to měl NecroDancer těžší. Přesto mě jeho nápad zaujal na první pohled a vlastně jsem se bavil po celou dobu. A to i přes časté vztekání a rozčilování. V základu je hra krátká, pouhé 4 zóny po 4 patrech. Dokonce existuje, pro mě nepochopitelný, achievement na dohrání za 15 minut. I když jsem hrál jen za základní postavu, Cadence, trvalo než jsem se hru naučil a odemkl slušné množství obsahu. Vše se kupuje za diamanty - upgrady, zbraně, vybavení i tréninkové místnosti s bossy a minibossy. Celkový čas hry je 37 hodin, ani nevím jak to uteklo. Jen ke konci už to začalo být trochu dlouhé.

Obtížnost hry je a vlastně není hodně vysoká. Napoprvé jsem neprošel snad ani dvě místnosti. Postupně si člověk navykne na rytmus hry, pohyb je skoro bezmyšlenkovitý. Každý nepřítel má pevně dané chování a lze se naučit postupy jak ho zdolat bez ztráty životů - většinou. Vyplatilo se mi trénovat si souboje, i když odemčení vyjde asi na 40 diamantů, usnadní to učení. Obtížnost je také správně odstupňovaná, nejtěžší je opravdu zóna 4 a sám NecroDancer.

Potěší také množství obsahu. Zóny jsou naprosto odlišné, nepřátel je mnoho druhů a mají výrazně odlišné chování. Také vybavení je hodně a později jsem ocenil možnost slabší položky zase vyřadit. Nejraději jsem měl zbraně s delším dosahem a hornickou přilbu, ta opravdu výrazně usnadňuje průzkum. To je důležitá část hry, je nutné využít každou sekundu skladeb. Hudba se ke hře hodí. I přes možnost použít vlastní jsem se nakonec vrátil k originálu. Její rytmus je prostě na hraní dělaný. Teď mě chvíli hraní asi lákat nebude, ale nevylučuji, že se časem ke hře vrátím. Ať už v rámci DLC nebo to zkusím za jinou postavu.