Hrajte jako...Richmond

O Al-Qadim jsem již slyšel dříve a viděl i pár obrázků ze hry, a už tehdy se mi líbili. Jenomže jsem neměl čas a nejspíš i odvahu pustit se do takto staré záležitosti. Pokud bych ji hrál, bez toho, aniž bych si ji dal takto do výzvy, tak bych pravděpodobně prošel akorát tu úvodní cvičnou misi, a dále hru nehrál a odložil ji na neurčito. Ovšem přišla výzva a Richmond mi hru připomněl a já se do ní s chutí vrhl.

Musím říct, že ze všeho nejvíce mě překvapilo ovládání, které bylo nádherně plynulé a především se postava pohybovala rychle, a tak nebyl problém někam dojít a neumíral jsem u toho nudou, čehož jsem se ze začátku obával. Ke všemu hra vypadá graficky opravdu nádherně a prostě mi sedlo prostředí i styl, jakým je vytvořeno. Připomíná mi to trochu Aladina či pohádky 1000 a jedné noci.

Po stránce hratelnosti je hra svižná, akce rychlá, pokud bojujete na blízko. Jenomže já radši pro jistotu a také z důvodu nedostatku lahviček na doplnění zdraví bojoval raději na dálku s prakem, který má nekonečno nábojů, což jsem ocenil. Většinou tedy byly souboje delší a byla to taková hra na kočku a myš, kdy já byl myš a prakem odstřeloval kočku a neustále jí utíkal z dosahu.

Příběh je velmi solidní a stále jsem chtěl vědět, co se bude dít dále a kdo zatím vším stojí. Lokace se střídají vcelku rychle a podíváte se na různé ostrovy či do různých dungeonů, které jsem si asi užíval nejvíce a vždy se těšil na další. Bohužel se hlavní postavička příliš nevyvíjí, a pokud ano, nemáte možnost ovlivnit, kam byste získané body daly, protože se rozdělí samy.

Pokud tedy váháte, zda hru zkusit, určitě to udělejte. Hra je totiž i dnes hratelná velice dobře a je to občas i pěkně tuhá výzva.