Druhý díl hry Orwell, je stejně jako ten první audiovizuálně vymazlený, ale pokulhávající v samotném gameplay.
Tvorba samotného profilu a test, kterým jako budoucí vládní pracovník musí hráč projít, ve mně zanechal poněkud znepokojující pocity. Rozpor mezi tím, jestli mám odpovědět tak, jak si myslím, že chtějí abych odpověděla, nebo podle toho jak se skutečně cítím, byl velký.
Po tomhle trochu nepříjemném úvodu, se ale vrací v podstatě úplně stejná hra, jako byl první díl. Jedinou novinkou je tzv. Influencer, který má za úkol rozšiřovat překroucené zprávy, jak se to zrovna vládě hodí. Tahle funkce je ale představena až spíše ke konci hry, takže se o nějaké šílené vylepšení hry nejedná. Ve hře se opět nestane, že by člověk opravdu dělal něco jiného než sbíral informace, které opravdu nejsou těžké najít, protože jsou vždy zvýrazněné. Párkrát se objeví dvě protikladné informace, ale to je jen výjimečné. I když je většina gameplay nalinkovaná, tak má hra několik různých odboček.
Takže, hra je sice vizuálně krásná, ale hraje se tak trochu sama. Člověk ani moc nepotřebuje přemýšlet nad tím, co dělá, a upřímně řečeno, ty podtržené informace svádí k tomu, že ty zbytky článků, zpráv a dalších dokumentů člověk ani nečte a jen hledá, kde se něco podtrhne. Tím pádem to ani nevcucne hráče do narativu, což je trochu nešťastné, když to je ta nejpodstatnější část celé hry.
Tvorba samotného profilu a test, kterým jako budoucí vládní pracovník musí hráč projít, ve mně zanechal poněkud znepokojující pocity. Rozpor mezi tím, jestli mám odpovědět tak, jak si myslím, že chtějí abych odpověděla, nebo podle toho jak se skutečně cítím, byl velký.
Po tomhle trochu nepříjemném úvodu, se ale vrací v podstatě úplně stejná hra, jako byl první díl. Jedinou novinkou je tzv. Influencer, který má za úkol rozšiřovat překroucené zprávy, jak se to zrovna vládě hodí. Tahle funkce je ale představena až spíše ke konci hry, takže se o nějaké šílené vylepšení hry nejedná. Ve hře se opět nestane, že by člověk opravdu dělal něco jiného než sbíral informace, které opravdu nejsou těžké najít, protože jsou vždy zvýrazněné. Párkrát se objeví dvě protikladné informace, ale to je jen výjimečné. I když je většina gameplay nalinkovaná, tak má hra několik různých odboček.
Takže, hra je sice vizuálně krásná, ale hraje se tak trochu sama. Člověk ani moc nepotřebuje přemýšlet nad tím, co dělá, a upřímně řečeno, ty podtržené informace svádí k tomu, že ty zbytky článků, zpráv a dalších dokumentů člověk ani nečte a jen hledá, kde se něco podtrhne. Tím pádem to ani nevcucne hráče do narativu, což je trochu nešťastné, když to je ta nejpodstatnější část celé hry.
