Závěr trilogie o Kyrandii je bohužel dosti rozporuplný. Příběh o Malcolmově návratu není špatný a jeho osobnost je dostatečně zajímavá. Opět navštívíme i jiná místa než Kyrandii a tentokrát je prostředí soudržnější. Obtížnost je výrazně vyšší především ze dvou důvodů. Ten první je pozitivní, hra nabízí více řešení, což navýšilo i počet předmětů. Inventář je bohužel zase menší. Druhý je horší, většina řešení má k logice daleko. Nejrychlejším postupem je tak zkoušet všechno na všechno a propracovávat se tak dále. Přesto je řada problémů frustrujících. Díky tomu mě ani nelákalo zkoušet více cest. Naopak oceňuji inovaci v rozhovorech, u Malcolma lze nastavit jeho vyjadřování na pravdu, lež nebo neutrální. To je další příjemná strategická rovina a vede k mnoha vtipným situacím.
Adventury ostatních firem postupně opouštěly bodování akcí, ale třetí Kyrandie ho naopak zavedla. Tento prvek mám rád a i když se obvykle o nějaká maximální skóre nesnažím, jde o příjemné zpestření. Zde je navíc každý bodový zisk vtipně popsaný. Nebyla by to Kyrandia bez hádanky zaměřené na drahé kameny, která zde patří k nejpovedenějším. Závěr příběhu je uspokojivý a pěkně dovysvětluje i události prvního dílu. Samozřejmě nechybí ani setkání s několika starými známými. Strašná je orientace v džungli, ani mapování moc nepomohlo a pohyb je snad náhodný. Naštěstí není zase tak rozsáhlá a nemusí se tam často.
Grafika bohužel opustila krásnou kresbu předchozích dílů a tak tento díl zestárl nejhůře. Hudba i namluvení jsou technicky na slušné úrovni, ale velká část hudby se k tématu moc nehodí. Přítomno je i několik nezajímavých animací, které by vůbec nechyběli. Nejzajímavější je finální představení tvůrců hry, přece jen je fajn vidět kdo za hrou stojí. Rozlišení je samozřejmě směšné, ale na svou dobu je to slušné. Je vidět, že se Westwood připravoval na filmečky v Command & Conquer. Při prvním zapnutí je aktivní režim smíchu publika, podobně jako v sitcomech. Vydržel jsem asi deset minut a pak to s úlevou deaktivoval. K dispozici je ještě režim helium, ale také není o co stát. Herní doba je opět vyšší, tentokrát bohužel. Výtku mám i k ovládání, schovávající se inventář je opravdu špatný nápad, který ještě více komplikuje už tak špatné hádanky. Ve výsledku nejde o úplně špatnou hru a obsahuje dostatek zajímavých nápadů, ale jde o zdaleka nejslabší díl série.
Adventury ostatních firem postupně opouštěly bodování akcí, ale třetí Kyrandie ho naopak zavedla. Tento prvek mám rád a i když se obvykle o nějaká maximální skóre nesnažím, jde o příjemné zpestření. Zde je navíc každý bodový zisk vtipně popsaný. Nebyla by to Kyrandia bez hádanky zaměřené na drahé kameny, která zde patří k nejpovedenějším. Závěr příběhu je uspokojivý a pěkně dovysvětluje i události prvního dílu. Samozřejmě nechybí ani setkání s několika starými známými. Strašná je orientace v džungli, ani mapování moc nepomohlo a pohyb je snad náhodný. Naštěstí není zase tak rozsáhlá a nemusí se tam často.
Grafika bohužel opustila krásnou kresbu předchozích dílů a tak tento díl zestárl nejhůře. Hudba i namluvení jsou technicky na slušné úrovni, ale velká část hudby se k tématu moc nehodí. Přítomno je i několik nezajímavých animací, které by vůbec nechyběli. Nejzajímavější je finální představení tvůrců hry, přece jen je fajn vidět kdo za hrou stojí. Rozlišení je samozřejmě směšné, ale na svou dobu je to slušné. Je vidět, že se Westwood připravoval na filmečky v Command & Conquer. Při prvním zapnutí je aktivní režim smíchu publika, podobně jako v sitcomech. Vydržel jsem asi deset minut a pak to s úlevou deaktivoval. K dispozici je ještě režim helium, ale také není o co stát. Herní doba je opět vyšší, tentokrát bohužel. Výtku mám i k ovládání, schovávající se inventář je opravdu špatný nápad, který ještě více komplikuje už tak špatné hádanky. Ve výsledku nejde o úplně špatnou hru a obsahuje dostatek zajímavých nápadů, ale jde o zdaleka nejslabší díl série.
Cabal