GET EVEN postavilo laťku velmi vysoko. Zajímavá kombinace herních prvků, našlápnutí k fotorealismu, audio na vysoké úrovni a nakonec závěr, který mě posadil na zadek. Logicky jsem tak to samé očekávala od Chernobylitu, který jsem si do posledního dne zdárně nespoilerovala. 28.7.2021 tak hra přechází do plné verze a já poprvé vstupuju do alternativních "30 let po Černobylské havárii".
Zhruba po sedmi hodinách hraní jsem na pochybách. Gunplay je takový nemasný neslaný, ale to byl i v Get Even, čili jde vidět posun, ale ne tak velký, jak bych chtěla. Audio opět nezklamalo, k fotorealismu si našlápli ještě o kus víc, a dál si vlastně nejsem jistá, co si o hře myslet. Je to opět prapodivný miš maš mechanik, které utváří originální kousek. Ale stačí to? V tuto chvíli nevím, dokonce několikrát prohlašuji (s řádně otráveným výrazem ve tváři), že nevím, zda "to dohraju". Ale pak se mi podařilo jednou umřít, což konečně ze hry odhalilo trochu víc. Ono to tady totiž vůbec nevadí, ba naopak to odkrývá nový rozměr a možnosti. Začínám si uvědomovat, že tato mechanika je asi dostatečným tahákem k pokračování.
Po dalších sedmi hodinách hraní tomu pomalu začínám přicházet na chuť. Pořád si sice nejsem jistá, jestli je hra průměrná nebo něco víc, ale už tak nějak vím co od ní čekat, do čeho všeho můžu zasahovat, tuším následky a zároveň jsem zvědavá na každou další informaci, která mě dělí od kompletní simulace. A velmi mě zajímá, kam až to může zajít. Mám spoustu otázek, třeba proč to Igor nehodil už dávno za hlavu a musí se k tomu i po 30 letech vracet. Však to snad ani není fyzicky možné?! Lidská paměť by měla už po 7 letech spoustu věcí vytěsnit a zkreslovat a určitě to za tu dobu všechno nějak zpracoval a musel se přece někam posunout. Taky přemýšlím, zda je dobře, že mám pod střechou takovou partu magorů. A jakto že mají kluci a holky z The Farm 51 tak dobrý smysl pro humor i jeho načasování?
Do třetice, po dalších sedmi hodinách a s necelými 4 hodinami do konce se už nemůžu dočkat vysvětlení. V některých věcech mám jasno, v jiných vůbec ne a některé mě nakonec ani jedinkrát za celý průchod nenapadly. Je to tam! A jsem si ochotná přiznat, že mě hra skutečně chytla, baví mě a můžu ji s klidným svědomím doporučit. Přece jen byla naprostá většina okolí oskenována přímo na místě, nahrána do hry a to je pro mě něco neuvěřitelného. Jsem nadšená z toho, jak moc jsou oblasti věrné realitě. Audio jsem sice už chválila, ale opravdu nezaostává a to včetně hereckých výkonů. Tedy nevím jak je na tom anglické namluvení, ale ruština je zmáknutá perfektně. Líbila se mi zápletka, zpracování nového materiálu a pojetí rozhovorů.
Uzavřela bych to tím, že Chernobylite je jedna z těch her, která Vás může za začátku odrazovat, nudit, zkrátka nenadchnout. Ale dát ji šanci se vyplatí a nakonec dojdete do bodu, kdy vše krásně zaklapne do sebe, začne Vám to dávat větší smysl a s každou hodinou blížící se ke konci to bude už jen lepší a lepší. Alespoň já mám ze hry takový dojem a zpětně si uvědomuju, že stejný jsem měla i u Get Even, takže nakonec naprostá spokojenost.
P.S.: Přijde mi úsměvné, jak po prvotních rozporuplných pocitech, ještě dva týdny po dohrání, rozebíráme s kolegyní nehráčkou o pracovní pauze děj hry, detaily a zvraty.
Zhruba po sedmi hodinách hraní jsem na pochybách. Gunplay je takový nemasný neslaný, ale to byl i v Get Even, čili jde vidět posun, ale ne tak velký, jak bych chtěla. Audio opět nezklamalo, k fotorealismu si našlápli ještě o kus víc, a dál si vlastně nejsem jistá, co si o hře myslet. Je to opět prapodivný miš maš mechanik, které utváří originální kousek. Ale stačí to? V tuto chvíli nevím, dokonce několikrát prohlašuji (s řádně otráveným výrazem ve tváři), že nevím, zda "to dohraju". Ale pak se mi podařilo jednou umřít, což konečně ze hry odhalilo trochu víc. Ono to tady totiž vůbec nevadí, ba naopak to odkrývá nový rozměr a možnosti. Začínám si uvědomovat, že tato mechanika je asi dostatečným tahákem k pokračování.
Po dalších sedmi hodinách hraní tomu pomalu začínám přicházet na chuť. Pořád si sice nejsem jistá, jestli je hra průměrná nebo něco víc, ale už tak nějak vím co od ní čekat, do čeho všeho můžu zasahovat, tuším následky a zároveň jsem zvědavá na každou další informaci, která mě dělí od kompletní simulace. A velmi mě zajímá, kam až to může zajít. Mám spoustu otázek, třeba proč to Igor nehodil už dávno za hlavu a musí se k tomu i po 30 letech vracet. Však to snad ani není fyzicky možné?! Lidská paměť by měla už po 7 letech spoustu věcí vytěsnit a zkreslovat a určitě to za tu dobu všechno nějak zpracoval a musel se přece někam posunout. Taky přemýšlím, zda je dobře, že mám pod střechou takovou partu magorů. A jakto že mají kluci a holky z The Farm 51 tak dobrý smysl pro humor i jeho načasování?
Do třetice, po dalších sedmi hodinách a s necelými 4 hodinami do konce se už nemůžu dočkat vysvětlení. V některých věcech mám jasno, v jiných vůbec ne a některé mě nakonec ani jedinkrát za celý průchod nenapadly. Je to tam! A jsem si ochotná přiznat, že mě hra skutečně chytla, baví mě a můžu ji s klidným svědomím doporučit. Přece jen byla naprostá většina okolí oskenována přímo na místě, nahrána do hry a to je pro mě něco neuvěřitelného. Jsem nadšená z toho, jak moc jsou oblasti věrné realitě. Audio jsem sice už chválila, ale opravdu nezaostává a to včetně hereckých výkonů. Tedy nevím jak je na tom anglické namluvení, ale ruština je zmáknutá perfektně. Líbila se mi zápletka, zpracování nového materiálu a pojetí rozhovorů.
Uzavřela bych to tím, že Chernobylite je jedna z těch her, která Vás může za začátku odrazovat, nudit, zkrátka nenadchnout. Ale dát ji šanci se vyplatí a nakonec dojdete do bodu, kdy vše krásně zaklapne do sebe, začne Vám to dávat větší smysl a s každou hodinou blížící se ke konci to bude už jen lepší a lepší. Alespoň já mám ze hry takový dojem a zpětně si uvědomuju, že stejný jsem měla i u Get Even, takže nakonec naprostá spokojenost.
P.S.: Přijde mi úsměvné, jak po prvotních rozporuplných pocitech, ještě dva týdny po dohrání, rozebíráme s kolegyní nehráčkou o pracovní pauze děj hry, detaily a zvraty.
Pro: Audio, délka hry, grafika, hudební podkres, John Lennon, postavy a rozhovory, smysl pro humor, technologie snímání "předlohy" a její zpracování
Proti: Může odradit, nedotažený gunplay, repetitivnost, umělá inteligence