Zpočátku milé a zábavné, později ubíjející a stereotypní. Cat Quest je sympatickou hrou, která zejména milovníky koček (mezi ně se však rozhodně neřadím) dokáže potěšit. Jen kdyby herní náplň nebyla pořád naprosto stejná.
Soubojový systém je jednoduchý, ale funguje. Nepřátelé své útoky "nabíjí" a hráč tak má čas na reakci či seslání některého z kouzel. Díky hezké stylizované grafice je tak i s omezenou herní náplní hraní první hodinku možná dvě vážně nenáročná zábava. Přímočaré úkoly nejsou i přes svoji infantilnost vyloženě špatně napsané, i když neustálé kočičí zkomoleniny začnou záhy působit prvoplánově.
Jenže Cat Quest je po svých cca deset hodin (při cestě za platinovou trofejí) stále stejný. Naberete úkol, šipka vám jasně ukáže, jak ho splnit, pár kočičích NPC se vykecá, pobijete pět neustále recyklovaných nepřátel a jede se dál. Hra se tak postupem času stává obětí vlastní jednoduchosti a strojové plnění stále toho samého později nefunguje už ani jako oddechovka. Osobně mě mrzí promarněný potenciál, stačilo by pár nepřátel navíc, nějaká ta zbraň s odlišným způsobem boje, nebo pár úkolů, kde by se musel hráč alespoň malinko zamyslet. Fádní jsou i zdejší dungeony, které také opakují jeden a ten samý můstr... vymlať všechno, co se hýbe. Svým designem se od sebe příliš neliší a neobsahují ani žádný odlišný prvek hratelnosti (alespoň pár pastí by bylo fajn).
Za hrou stojí jen pár lidí a nápad neměli vůbec špatný, v některých ohledech není špatná ani jeho realizace. Indie hry však bývají hravé a překvapující, což je Cat Quest bohužel pouze jen na svém úplném začátku. Pár fajn narážek na videohry a herní průmysl to vážně nezachrání (vždyť si autoři dělají srandu s "fetch questů" a pak na nich založí celou hru!)
Hráno jako součást Herní výzvy 2022 – "4. Zvířecí instinkt: Dohraj hru, ve které hrajete za reálné zvíře. " – Hardcore varianta
Hodnocení na DH v době dohrání: 68 %; 23. hodnotící; digitání verze PSN
Soubojový systém je jednoduchý, ale funguje. Nepřátelé své útoky "nabíjí" a hráč tak má čas na reakci či seslání některého z kouzel. Díky hezké stylizované grafice je tak i s omezenou herní náplní hraní první hodinku možná dvě vážně nenáročná zábava. Přímočaré úkoly nejsou i přes svoji infantilnost vyloženě špatně napsané, i když neustálé kočičí zkomoleniny začnou záhy působit prvoplánově.
Jenže Cat Quest je po svých cca deset hodin (při cestě za platinovou trofejí) stále stejný. Naberete úkol, šipka vám jasně ukáže, jak ho splnit, pár kočičích NPC se vykecá, pobijete pět neustále recyklovaných nepřátel a jede se dál. Hra se tak postupem času stává obětí vlastní jednoduchosti a strojové plnění stále toho samého později nefunguje už ani jako oddechovka. Osobně mě mrzí promarněný potenciál, stačilo by pár nepřátel navíc, nějaká ta zbraň s odlišným způsobem boje, nebo pár úkolů, kde by se musel hráč alespoň malinko zamyslet. Fádní jsou i zdejší dungeony, které také opakují jeden a ten samý můstr... vymlať všechno, co se hýbe. Svým designem se od sebe příliš neliší a neobsahují ani žádný odlišný prvek hratelnosti (alespoň pár pastí by bylo fajn).
Za hrou stojí jen pár lidí a nápad neměli vůbec špatný, v některých ohledech není špatná ani jeho realizace. Indie hry však bývají hravé a překvapující, což je Cat Quest bohužel pouze jen na svém úplném začátku. Pár fajn narážek na videohry a herní průmysl to vážně nezachrání (vždyť si autoři dělají srandu s "fetch questů" a pak na nich založí celou hru!)
Hráno jako součást Herní výzvy 2022 – "4. Zvířecí instinkt: Dohraj hru, ve které hrajete za reálné zvíře. " – Hardcore varianta
Hodnocení na DH v době dohrání: 68 %; 23. hodnotící; digitání verze PSN
Transistor
Pro: Hezká grafika; námět; soubojový systém je i přes svoji jednoduchost zábavný
Proti: Absolutně stereotypní náplň hry; postupem času se stávají dialogy otravné; málo druhů nepřátel i způsobů boje