"Is the west as wild as they say it is?" 

Jak divoký byl vlastně Divoký západ v 19. století? Teď, jak je to vlastně myšleno, co? Divoký prostředím, ve kterém vládli obchodníci, lupiči, indiáni ale i národní gardisté? Nebo divoký formou, že otroci houfně stavěli koleje a bílá tvář se na nich pak proháněla těmi nejlepšími vlakovými povozy tehdejší moderní doby? Ve hře Bounty Train je od všeho trochu a pro milovníky vlaků přitom ještě o chlup víc.

Musím se přiznat, že k vlakům mám vztah. Jezdím s nimi rád na výlety, sem tam i do práce, a když mi někdy ujede, tak se na ně úplně nezlobím, byť bych se zlobit mohl. Beru to jako součást vlakové kultury a tak k tomu také přistupuji. Ke strategii Bounty Train jsem se ostatně dostal právě z tohoto důvodu. Měl jsem chuť na nějakou strategii a tato svým obsahem přímo volala o nainstalování. Posuďte sami. Prostředí východního amerického pobřeží, středozápadu a v něm Vy, Walter Reed. Kluk, jehož otec byl široko daleko esem vlakového světa, Velkým obchodníkem a největším hráčem na trhu s firmou, která ovládala obchod na celé mapě tehdejších Spojených států amerických.

Jenže jak to tak bývá, s velkou mocí přichází i mocní nepřátelé a tak je zastřelen, majetek zkonfiskován a v tu chvíli se na scéně objevujete Vy, abyste akcie slovutné společnosti opět navrátil do rukou rodiny a ovládl tak ruku trhu všude, kde se trh ovládnout dá.

Co se kanadským tvůrcům opravdu povedlo, tak to je mapa. Na mapy já jsem pes a tady ta je opravdu super. Na ní jste totiž neustále, takže si jí užijete do sytosti. Pořídíte si svůj první vlak, nějaké to coupé pro přepravu cestujících, nějaký ten nákladní vagon pro přepravu zboží a hra může začít. Postupně objevujete města, která jsou krásně ztvárněná (i když i zde se stereotyp časem projeví), kde je co levné (o přehlednosti komodit bychom mohli polemizovat), abyste jinde za draho prodali a užili si tak kvalitně nabyté peníze. Pomáháte městům plněním jejich úkolů, získáváte tím tak slávu a oblíbenost. Také pořizujete parťáky do bojů, aby Vás během nějaké té vlakové přestřelky jen tak snadno nesejmuli, protože protivník je liška podšitá a rád Vám v nějakém tom městě udělá zle. A když ne ve městě, tak u nějakého bandity popřípadě armády, která má za úkol koleje především chránit. Celkově se snažíte přežít, bohatnout a postupem času skupovat jednotlivé akcie otcova podniku, což je záměr celé příběhové hry.

Hra nabízí příběhový mód, o kterém tu mluvím, ale i volnou hru, kdybyste tak jako náhodou příběh nechtěli, což by samo o sobě asi byla i škoda. Je teda pravda, že jsem musel hodně vážit, co budu dělat, abych splnil patřičné úkoly, nicméně když jsem měl v určitou chvíli ve hře volnou ruku, rozjel se stereotyp hry tak mocně, až jsem si uvědomil, že pod tím pozlátkem skvělých nápadů jsou vlastně naprosto jednoduché koncepty, které se stále opakují.

I tak je ale Bounty Train skvělá obchodní strategie s letmou příměsí akce. Prvotní nadšení ze hry standardně opadne, ale řekl bych, že 25 hodin čistého času je na podobný počin pořád hodně slušný výkon. Na to, že z mapy v podstatě nesjedete a jediné další interaktivní prostředí je jedno z tuším cirka třiceti měst, popřípadě obchodníci, banky, hospody nebo přestřelky v přírodě, je to hodně slušný výkon. V jednoduchosti je síla, ale bohužel i onen stereotyp. Bounty Train to jasně dokazuje, ale i pro svoje poměrně hezké ztvárnění vlaků, ale i výkresů, které na Vás pokukují při načítání hry, si tento kousek svojí pozornost nejen u milovníků vlaků jednoznačně zaslouží.