Po více než třech letech po dohrání prvního Metra jsem se kvůli výzvě znovu odhodlal opustit svou komfortní zónu a opět se spustit do slabě osvětlených vlhkých chodeb moskevského metra. Dvojka nedělá jedničce ostudu a plní všechny její atributy, zároveň si ponechává všechny nedostatky. Znovu je gameplay prostřednictvím "roadmovie" hlavního hrdiny Arťoma tamním světem, kde hlavní devizou spíše než akce a střílení je atmosféra a napětí. Znovu se jede po kolejnici a hrdina může jen občas uhnout za roh pro zásoby a informace navíc, jinak je v neustálém vleku nascriptovaných událostí a připravených arén. Musím však doplnit, že stealth se v tomto díle podle mého názoru oproti jedničce zlepšil, konečně jsem viděl i nějaký vliv světla. I když i díky současně hranému starému Thiefovi pořád vidím prostor na zlepšení. Akce samotná je opět tradiční v případě lidí a chaotická v případě monster. Opět jsem v ovládání trochu tápal a občas místo hodu granátem jsem si před smrtí utřel krev nebo umřel párkrát tím, že jsem si nevyměnil děravou kyslíkovou masku.

V příběhu jsme opět konfrontováni s politickou propagandou, špatným svědomím a nostalgií po lepších časech. Je trochu zvláštní dohrávat tuto hru zrovna v den stupňující se ruské intervence na Ukrajině. V minulém díle jsem napsal, že bych chtěl spíše něco vypovídajícího o současném světě...ech. Každopádně hru mohu určitě doporučit každému, komu se líbil původní díl. Naopak pokud se vám první Metro nelíbilo, nevidím moc důvod Last Light rozehrávat. Měl jsem opět špatný konec. Dohráno za 10h 4min.