Po dohrání Assassin's Creed Chronicles: China jsem už trochu věděl do čeho jdu. Assassin's Creed Chronicles: India žádnou revoluci nepřináší. Evoluce v rámci mírného pokroku tu však je. Hru jsem si užil více než předchozí díl. Může za to především samotná změna prostředí. Indie má totiž k Persii blízko a tak jsem měl příjemný pocit moderní nadstavby tatínka assassinovské série, Prince of Persia. Prostředí je i objektivně o něco rozmanitější a hezčí, i když pořád tu je na tak krátkou hru příliš copy-paste obsahu.

Hratelnostně se toho moc nezměnilo, využíváte prostředí a skromné palety nástrojů pro postup úrovněmi. Podle úspěšnosti průchodu dostáváte body vylepšení. Vylepšení jsou podobná jako u minulého dílu a hratelnost samotnou příliš nemění. Úrovně lze rozdělit na dva typy. Prvním typem jsou úrovně, kde získáváte body za tichý průchod, tady se nevyplatí spěchat a úrovně jsou spíš o správném načasování a trpělivosti. Druhým typem jsou úrovně, kde získáváte body rychlým průběhem, důležité je zde se rychle zorientovat, často vás něco pronásleduje, něco pronásledujete vy, nebo máte časový limit. Oba typy misí dovedou být pěkně frustrující. I když jsou naštěstí save checkpointy štědré, stejně dělat tříminutovou pasáž po páté už člověka otráví. Ještě bych zmínil, že hra má neplošinkovou část, kdy střílíte z pušky z vlastního pohledu. Působí to trochu absurdně, protože žádný tlumič nemáte a přitom nesmíte způsobit poplach (tzn. nevadí, že je slyšet výstřel, vadí jen když někdo vidí zabitého)

Příběh a postavy jsou znovu jen aby se neřeklo. Jsem přesvědčen, že po týdnu nebudu vědět jména ani děj. Hru jsem nakonec podobně jako první díl dohrál za cca 5h, nepochybuju, že většina to zvládne za 3h. Po dohrání se objeví nová obtížnost a New game+, jsou tu i samostatné časové výzvy. Ani jedno mě však příliš neláká. Hru bych doporučil jen opravdovým fanouškům jednoduchých krátkých lineárních plošinovek a kompletionistům jako jsem já. Starší Mark of the Ninja je někde jinde.