Her s pořádně hutnou atmosférou je jako šafránu, proto se Stalker velice jednoduše dostává hráčům pod kůži (i těm, co střílečkám moc neholdují a jsou děsný srabáci jako jsem já). Naposledy na mě takhle snad zapůsobil Bioshock, Dishonored nebo kdysi dávno Fallout: New Vegas.
Práce s atmosférou opravdu na jedničku - ponuře zašle šedivá Zóna plná zmutovaných potvor a radioaktivního smetí, smrtících anomálií, kterým je lepší se vyhnout velkým obloukem, divné zlověstné zvuky a stresující praskání dozimetru, rychle se ničící brnění nebo nedostatek munice. Hra na zrelaxování to úplně není. 
První úkol, první nalezení artefaktu, první blízké setkání s anomálií, první setkání s Bloodsuckerem, první střílení z automatické zbraně, první návštěva každé mapy - všechny popsané situace si budu dlouho pamatovat.
Příběh si zaslouží lepší dvojku. Od začátku mě zajímalo, co se tam děje a patrání po Strelokovi mě celou dobu bavilo, byť jsem bohužel věděla, o koho se jedná (díky, What Culture gaming!). Konec/konce se mi po příběhové stránce líbily, po herní stránce to byl očistec. I na lehkou obtížnost jsem finální koridory nemohla skoro projít. Kdyby to alespoň byla zábava, tak neřeknu ani popel, ale tohle bylo zábavě na hony vzdálené. V podstatě ta otřesná konečná pasáž začala už při probíjení se Red Forestem s čestnou výjimkou v Pripjaťi - tam to bylo parádní, a trvala až do konce. V radioaktivních tmavých chodbách číhají desítky, pocitově stovky až tisíce vojáků a čekají, až přijde Stalker a začnou zdlouhavé přestřelky, které se budou opakovat za dalším rohem, i za tím dalším a za tím dalším taky, v patře pod tím taky a v tom nejspodnějším...wait for it...taky.
Hra (Steam verze) je bohužel v žalostném technickém stavu - několikrát mi to spadlo na plochu, ukazatele questů někdy neodpovídají realitě, některé questy se mi splnily několikrát, některé nikdy, jeden doprovázející quest se mi seknul v půlce a npc stálo na místě (restart hry pomohl), klikání na věci v inventáři moc nefunguje a vyhazování věcí je občas nadlidský výkon a nakonec můj nejoblíbenější bug - při nějakých přesunech z mapy do mapy (po loadingu) postava vytáhne dalekohled místo naposledy držené zbraně. Majstrštyk, hlavně při vylézání z kanálu do střeženého vojenského objektu, kdy po vás okamžitě začne střílet několik vojáků. Shoutout taky user very unfriendly práci s mapou, to sice není bug, ale v podstatě se s ní nedá efektivně pracovat.
Vedlejší questy moc invence nepobraly - zabít někoho, něco najít a přinést, zabít někoho, co něco má a to pak přinést. Navíc je většina questů načas a ve hře není rychlé cestování (zdravíme do roku 2007) a odměny za tu námahu jednoduše nestojí.
Ať nekončíme recenzi špatnou notou, tak v průběhu hraní jsem si koupila další díl, protože mě Zóna chytila do svých spárů a těším se, až se tam zase po nějaké pauze na zotavení, vrátím.
Děkuji Herní výzvě, že jsem díky ní dohnala tento herní rest, jinak by Stalker dále strašil na seznamu nedohraných her a to by byla veliká škoda - aspoň jeden happyend.