Jelikož se z Dishonored už témeř po dvouch letech stal, troufám si říci, kult. Na jehož pokračování čekají někteří jedinci jako kulometčík na nový pás. Jelikož nesjíždím novinky, tak jsem se dostal k Dishonored až letos a k mému překvapení se jednalo o maximální pecku, kterou jsem si vychutnal jak máloco.

Dunwall City Trials jsem hrál až jako poslední ze tří DLC, jelikož jsem se vrhnul nejdříve na příběhové DLC, hned ze startu je celkem zřejmé, že Dunwall City Trials, byl násilně odtrhnut ze základu, ale to u mě na celkovém odjmu Dishonored neuškodilo.

O co se tedy jedná, plníte kratké mise, typu doběhni tam a tam na čas, popřípadě na limit proběhni několik chackpointu, popřípadě odpráskni, či jiným způsobem elimunujte stráže. Velice se mi líbili mise kde jste vyhozeni do lokace a podle daných indícií, které jsou rozeseté po úrovni, odhalte a odkráglujte Váš cíl. Tyto mise se mi líbili asi nejvíce, protože jsou nejblíže klasickým úrovním z Dishonored, parádní je též přežívání hord nepřátel.

V každém případě bych doporučil zahrát před samotným Dishonored, páč si zde procvičíte a dostanete do ruky ovládání, sice na úkor toho, že přijdete o některá překvapení co se týče zbraní a nepřátel.

Metascore:75

Co napsat o hře o které už bylo napsáno vše? Asi nic, ale přesto něco napíšu, protože tahle hra si zaslouží každou pozornost.

K Dishonored jsem se dostal asi až po roce od jejího vydání, takže jsem nerozehrával nadopovaný hypem, ale rozumně s čistou hlavou.

První, co mě zaujalo byla rozhodně grafika, i když ne tak grafika, spíš její výtvarný styl, nedokážu to popsat, ale kazdý kdo hrál, ví o čem mluvím. Některé textury by mohly být ostřejší, jinak grafika naprosto parádní. Několikrát se mi stalo, že jsem se v Hound Pits jen tak procházel a koukal na vodní hladinu a západ slunce. Díky výtvarnému stylu se mi do paměti vryla i většina misí, protože povětšinou nejste hozeni do generické městské zástavby, ale pohybujete se po daleko pestřejších místech jako je například obrovský most, záplavová zona, nebo bordel plný kurtizán. Prostě radost pohledět, za tohle rozhodně palec hore.

Další věc a to především důležitá pro gameplay je systém pohybu. Nevím jak se to autorům povedlo, ale za celou hru se mi stalo jen vyjmečne že jsem někam nedoskoučil, nebo že jsem spadnul kam jsem spsdnout neměl, nebo nevyskočil tam kam nechtěl, Corvo prostě dělá přesně to, co chcete, aby dělal. Parada...

Herní doba, jak tu bylo zmíněno už neščetněkrát. Dishonored, je tak dlouhý, jak dlouhý si ho uděláte(bez dvosmyslů). Osobně jsem se hrou strávil 15-17 hodin, což bylo způsobeno stealth stylem a vyzobáváním všech vedljších úkolů. A taky asi především tím, že se radím mezi herní šneky a prolízal jsem každy kout, hledal a nešel témeř všechny runy a amulety.

Parádní věcí je možnost volby, ať už styl jakým se hraje, tak i jestli hlavní(vlastně i jakékoliv jiné cíle) zabijete, obejdete, zneškodníte, nebo zařídíte, aby se jim stala "nehoda".

Samotná umělá inteligence mi nepřijde vůbec špatná, jen nepřátelé jsou trošičku laxní co se týče toho, že jim někdo dělá brajgl za zády, šak co, ňáká krysa asi. Pokud už jste odhaleni, neprátelé bez okolku pálí, krijí se pokřikují na sebe navzájem, sem tam letí granát.

Chaos systém mi přišel moc fajn, jen jsem zprvu netušil že špatné zabití je i smrt truchlících, které jsem při prvním setkání s nimi sekal po desítkách, moje chyba:).Moje rozhodnutí:

Sokolov unesen a přetažen na stranu odboje
Babina z prvu záchráněna u konce setnuta
Slack Jack zachráněn
Daud:
Jelikož po tom co jsem odkryl celé spikutí, jsem si říkal, že samotný Daud byl jen nástroj na vykonání, kdyby nebyl najat on, Císařovnu by zabil někdo jiny, on byl jen poslední a nejmenší dílek ve skládačce. Po přečtení denníku a spisů, jak to ve skutečnosti s Daudem a jeho bandou bylo, jsem ho tedy nechal na živu. A dobře jsem udělal.

Celkově mám z Dishonored velkou radost a jsem rád že sklidil i dobré kritiky a komerční úspěch. Jen víc takových.

Metascore: 91

Probudil jsem se pochcanej a rozsekanej na sračky v nějaký prdeli světa u popelnic, zbudili mě až hlasy nějakých týpku, jelikož jejich mluva byla, tak sprostá, že jsem jim nerozuměl ani slovo, nepochopil jsem ani co říkají a to bylo všude naprosto stejné po celé mojí cestě k zabití toho zmrda, co mi tohle všechno udělal.

Když jsem se dokázal postavit na nohy první, co mě napadlo, bylo zvednout ten urvanej roxor , co se povaloval na zemi, páč tahle část města rozhodně nepůsobila dojmem, že mi každy na koho narazím bude věšet květinky na krk. Stejně tak i rafinérka, vrakoviště, doky a železniční stanice, kam jsem se později dostal, nepůsobili lépe, špína, smrad, urousaný coury, prostě depka kam se podíváš.

Tak jsem šel... Abych vůbec přežil musel jsem sejmout hnedka prvního pobudu na kterýho jsem narazil a okrást ho o drobný, sice mě málem umlátil, ale hold jsem byl tvrdší. Tohle je totiž pořádnej oldschool a ty zmrdi, co jsem je potkal později a šli mi po krku, tak taky neskoncili nejlíp, někteří rozchodili i půlku zásobníku z Thopsona, nebo tři rány z brokády, ještě že jsem našel takový veci jako raketomet a gránátomet, bez toho bych to asi nedal a nejlepší věc, trojranná puška, pak to šlo jak po másle.

Sem tam mě zbrzdila jen nějaká překážka, když jsem musel najít baterii a nohodit generátor, aby se otevřeli dveře. Ale nic co by průměrnej grázl nedal. Sem tam jsem někoho mohl podmáznout, aby mi pomohl s těma šmejdama, ale za mí těžce nakradený prachy toho moc nevydržel a vzdechnul o blok dál(nebo ho rozmáčkl výtah).

V každým případě jsem dosáhl svého a teď jsem tu boss já.

Hra je to výborná, ale klasikou se nestane. Takto, nebo nějak podobně zněl verdik k Allied Assault od Tomáše Zvelebila s hodonocením 87 procent v dobové recenzi ve Score. V podstatě bych se pod to mohl podepsat. Ali se zmílil jen v tom, že AA se klasikou stal.

V podstatě jem očekával od pokračování stejnou, nebo alespoň téměř tak dobrou řežbu jak AA. Nestalo se. Bohužel.

PA začíná útokem na Pearl Harbor a ocitáte se v kůži hrdiného Amerického vojáka naprosto tuctového jména jehož příběh mě ani v nejmenším vůbec nezajímal, protože je ještě tuctovější než samotné jmeno výše zmíněného kokana. Tato mise je celkem zajímavá, ale naprosto neinteraktivní a jedná se v podstatě o Dear Ester říznoto Moorhuhnem, kde jen chodíte občas zatočíte ventilem a sestřelíte nekolik ledadel stacionárem, takže celkem slabota. Zapomenul jsem zmínit naprosto klasický tutorial, který byl šíleně nudný a natahovaný, a to ja tutorialy rád.

První ostrá mise, tma, žluťáci nejsou vůbec videt, gameplay hodně slabý, neustálé se zasekávání o smetí na zemi, neviditelné zdi, zvláštní pocit ze střelby, snaha o realismus se autorům povedla jen tak napůl. Kdybych měl hodnotit v této době nebránil bych se vůbec 20 procentům.

Poté následuje série nekolika průměrných až chvalitebných misí převážně typu search and destroy. Zbraně se střídají prostředí téměř na jedno brdo, grafika na svou dobu ujde, ikdyž Q3:A engine použitý v minulém díle by byl dostatečný , toto nijak neohromilo už ve své době.

Před poslední misí bych byl hře ochoten smrnout bez problemů kolem 70 procent. Ale autoři si nechali to nejlepší na konec. Frustrace která nastoupila v poslední misi jsem ještě jinde nazažil a to nejsem žádný zelenáč, začínal jsem na Wolfikoj, takže nahráno mám. Zhebnul jsem tolikrát, že Dark Souls hadr... Kecám, ale bylo to fakt mnohokrát, ale ne protože jsem lama, ale nevyditelné zdi zde nepřételé chrání až moc, dále bukry s kulometčíky se zorným úhlem 180°, není šance obcházení, čemuž brání nevyditelné zdi, žlutáci v techto bunkrech vám sežerou 100 procent zdraví během půl vteřiny, a jsou přesní jak Vinetou. Neuvěřitelný respawn nepřátel přímo před očima, netrefení cíle s křížem ostřelovačky mezi očima, atd. atd. A to jsem hrál na drouhou ze čtyř.

Uff, a mohlo to být fakt dobré, za mě tuctový průměr.

Metascore: 80

Single-player:

Co si budeme nalhávat, série Battlefield a její bratříček Bad Company byl je a vždy bude jen o mulťáku, neexistuje nikdo, kdo by tvrdil opak. Jelikož se série dostala do spárů gigantu EA a nějaký, až bájně bystrý vrcholný manager, přišel se spásnou myšlenkou jak na této sérii trhnout víc peněz.

Tato spásná myšlenka se nazývá singleplayer. Tento manager nejspíše na předešle pozici pracoval jako inseminátor skotu, jinak si tuto jeho myšlenku nedovedu vysvětlit.

Jsem zastáncem názoru, že by single v BF vůbec byt neměl, jelikož kazí slavné jméno. Ale to je fuk je to jen můj názor.

Single BF4 je dle mého(notně zkresleného fanouškovského) názoru až přehnaně hejtován. Já osobně vidím celkem veliký pokrok a evoluci oproti minulému dílu, při běžném hraní a nepitvání se v maličkostech, jako že po sestřelení helikoptéry zmízí trosky, se mi například nestalo, že by mi vyskočila hláška "vrať se na bitevní pole vemeno", pokud tedy nebudu odbíhat 750 m ze středu dění. Rozhodně se nejedná o nějaký sandbox, nicméně koridor je na dnešní poměry válečných stříleček široký až až.
Jak už jsem říkal, pokud nepůjdete hledat houby támhle za ten jeřáb co je sotva vidět, tak Vás nikdo nebude upomínat.

Co se technické stránky týče, je vidět malinké zlepšení oproti minulému dílu, ovšem next gen? Tak to ne e pánové. I když která hra je na první pohled next gen, že? Za zmíňku jistě stojí geniální animace postav a mimika, tady Dice ruluje.

Samotná herní náplň je téměř totožná s konkurencí, nějaká ten patos, i když ten mi vůbec neva, sem tam adrenalinový žážitek ve formě Granátomet vs. helikoptéra. Pocit ze střelby je moc fajn a hnedka poznáte rozdíl mezi SCAR H a P90, aby taky ne.

Délka hry je podle mě ideální, jelikož ji každý plní v podstatě z povinosti, z důvodu odemčení výbavy pro MP, osobně jsem dokončil za 5,5 h přibližně a to se řadím spíše mezi herní šneky.

Já osobně jsem byl jakžtakž spokojen, ale MP je MP. Tomu se budu věnovat později.

Battlefield 3: End Game je, kdo by to řekl, poslední DLC pro Battlefield 3, přinásí totéž, co všechny předešlé DLC. Tzn. nová technika, hlavně mrštné motorky a protiletadlové HMWEE. Déle serepetičky typu pích známek atd.

Především tu máme čtyři nové kusy map, ktere se naprosto liší od B2K a Aftermath, všechy čtyři jsou totiž zasazeny do volné přírody, takže nás nečekají meštské boje v uličkách. Nebál bych se je přirovnat k mapám z Armored Kill, ovsem zde je kladen mnohem větší důraz na pěchotu. Osobně se mi tyto mapy moc líbili.

Další a autory hodně opěvovaná novinka je režim CTF, kterou zná snad každý z UT, nebo Q3:A, zde je však narozdíl od zmíněnýh v hlavně v tom, že vlajku můžete naložit do libovolné techniky, takže chvíle, kdy ujíždíte z nepřátelské báze v HMMWEE přičmž vám záda kreje utočný vrtulník a cestou zpet potkáváte spojenecký tank, který jen tak tak odrazil neprátelské BVP, patří k nejadrenalinovějším zážitům z BF3.

Dále tu máme Air Superiority, což je nechlup to samé, jako Tank superiority, jen se stíhačkami.

Kdo si BF3 oblíbil, bude se u posledního DLC velice bavit, koho BF nepřesvšdčil, tak ho nepřesvědčí už ani tohle.

Za mě rozhodně palec.

Metascore: 78

Kuše, vozidla, Scavenger, známky, kamufláže. Předposlední DLC k Battlefieldu 3 přináší to sámé co už prinesly i předchozí DLC, kromě toho nejdůležitějšího a tím jsou čtyři mistrovské kusy map.

Azadi Palace - Ceklem mohutná mapa, kde v ulicích bojují BVP a tanky a v jedné části mapy je umístěna vlajka ve velkém palaci, kde se s tankem za bezných okolností jen tak nedostanete. Zde nastáva hektický boj pěchoty po vzoru CQ. Dle mého asi nejlepší mapa tohoto DLC, ne nepodobná legendárnímu Karkendu.

Epicenter - Mapa zaměřená hlavně na boj pěchoty, plná uliček a průchodů, kde se boj odehrává nejčastěji na střední vzdálenosti za podpory obrněných HMMWE. Dle mého asi nejslabší mapa tohoto DLC, stále však vysoce nadprůměrná .

Markaz Monolith - Skvělá mapa jak pro pěchotu, tak pro tankysty a příležitosné letce, dominantou této mapy, je vlajka přiblizně uprostřed mapy, kde je rozbořený nekolikapatrový věžák, kde se odehrávají boje skrze několik pater, mapa velice oblíbená snipery, kterí se pomocí Little Birdu dostavají na střechy budov a likviduí pěchtu ve zdánlivé bezpečnosti.

Talah Market - Poslední mapa je témeř čistě pěchotní, vělice členitá, přirovnal bych ji k oblíbenému Bazaru.

Podle mě se jedná o nejlepší DLC k BF3 včetně End Game. Za mě oba palce nahoru.

Metascore:85

V pořadí již třetí DLC k Battlefieldu 3, jak už název napovídá je hlavně o těžké technice, letadlech a helikoptérách. DLC přináší samozřejmě jak už jsme si zvykli spoustu nových kamufláží, psích známek a další serepetičky, ale hlavně spoustu nové techniky ke sešrotování a především čtyři kusy nových map, kde se jedna z nich nechá nazývat "biggest ever".

Toto DLC si užijí hlavně milovníci tězkých mrch, osamělí bojovníci se moc chytat nebudou, sehraný tým složený z Recona, AntiTanka a Podpory, kteří se budou po mapě po hybovat ve dvou tankách a šilkou, dokáže divy.

Dále tu máme AirSuperiority, který je vítaný bonus a noviku Gunsip, který po nekolika přeexpeních je také vítaným spestřením.

Mapy jsou jako dělané pro klasický Battlefield gameplay a užijí si je hlavně veteráni prvních dvou dílu. Prostory, které mapy obsahují jsou opravdu gigantické dají se snad přirovnat jen k Operaci Firestorm ze základní hry. Jak už jsme si zvykli jedná se samožřejme o designerské skvosty kde najdeme témeř vše od zasněžených vrcholků hor až po obrovské písečné pláně.

Ja osobně jsem fanouškem trochu sevřenějších map, jako je Karkend, nebo Oman, proto jen 70.

V každém případě palec nahoru.

Metascore: 87

Druhé DLC pro můj oblíbený BF3, se nese v duchu bojů na krátkou vzdálenost a .... Ehm.... To je vlasně vše podtatné co "nového" přináší, tedy krom čtyř nových map a desítky zbraní + nejaké ptákoviny a dvou nových režimů hry. Mod Gunmaster mi k srdci příliš nepřirostl, stejne tak i Domination, což je vlastně Conqest jen a pouze pěchotní s tím, že vlaky zabíráte kosmickou rychlostí.

Při vydání tohoto DLC, jsem zahlédl servery pro 64 lidí, ale to je holá šílenost, když je to nehratelné i ve 32 lidech. Ovšem pokud je na mapě max 24 a ješte lépe 16 lidí a pokud narazíte na schpné lidi, jedná se už příjemnou taktickou hru nepodobnou legendárnímu Counter Striku, bohužel by hře slušel Defuse mod, který bohužel není.

Pak tu máme ještě avizovanou tzv. mikrodestrukci, která se projevuje tím, že můžete zníčit vše od zdí az po skleničky v policích, toto se podle mého povedlo, jen z půlky, ovšem chápu, že kdyby šlo zníčit opravdu vše, bojovalo by se s postupem času v prázdné krychli.

Sečteno a podtrženo, toto dlc bych dopručil pouze jen pro odreagování, nebo pro Metro fanatiky, pro které je DLC i dělané.

Metascore: 73

K této hře jsem se na doporučení zdejších uživatelů, kterým dlužím veliký dík, dostal až v tomto roce(2013) a můžu s klidný svědomím říct, že si jedná bezpochyby o nejlepší hru, jakou jsem letos hrál, s nevětší pravděpodobností jí i zůstane.

Když někdo řekne suvival, tak se mi nevybaví Resident Evil, nebo Silent Hill, ale právě SS2, tím nechci tyto velmi povedené série hanit, ale v porovnání s SS2, alespon na drouhou obtížnost, nesnese SS2 srovnání. Zde bojujete o život s kazdým krokem. Monstra, bezpečnostní systémy, roboti, vaše vlastní mysl, nebezpečné látky, mouchy a mnoho dalších věcí vás bude na zivotě ohrožovat co chvilku. Hra z roku 2000, kde používáte desítky věcí k postupu úrovněmi, hra s komplexním RPG systémem rozvoje postavy, hra, kde vylepšujete zbraně, hra, kde nusíte používat mapu, hra kde vás nikdo nevodí za ručičku, hra s dospělím příběhem. Mohl bych pokračovat donekonečna, ale v moderním kabátku by tato hra doslova rozcupovala dnešní konkurenci... Je mi smutno, ale s největší pravděpodobností by i v dnešní době komerčne propadla, kdy je dnes nějvetším komerčním hitem Moorhohun zabalen do atraktivního balení.

Nejsem si jist, ale myslím, že 80 procent dnešních hráčů by po prvních patnácti minutách pobíhání po prvním resp. druhém podlaží a zhebnutím v rohu místnosti po ozářením radiací s hasákem v ruce, hru odinstalovala a už se k ní nikdy nevrátila, protože je to děsná pí*ovina. Protože to holt není tak cool jako kosení stovek teroristů a vrtulníku a hummvee.

Tato hra je masterpiece, který se rodí jen jednou za čas. Musel bych tu popsat stovky řádku, abych dokázal říct, jak je dobrá, jakou má skvělou atmosféru a hratelnost, to ale dělat nebudu, tahle hra si svoje hráče našla, pravý hráč pozná, ze toto je jedna z nej. her, jaká se kdy zrodila.

Jediné mínus u mě je, poslední část hry, kdy se stává trochu frustrující a zde jako by byla dodělaná narychlo.

Škoda že v brzké době nevzikne už asi nic podobného, protože CoD, ale to nevadí, dám si SS2 znovu a jinak a potom zase znovu a zase jinak, a to je na SS2 právě tak super.

Tímto bych chtěl poděkovat DH a zdejšímu osazenstu, za doporučení tohoto kusu, protože nebít tu, tak bych o tento klenot přišel.

Metascore:92

První DLC pro velice dobrý Battlefield 3 se nese v duchu vzpomínek na řádění v Battlefieldu 2 a to konkrétně na mapách Strike to Karkand, Sharqi Peninsula,Gulf of Oman a Wake Island.

Toto DLC, dodalo do hry i vylepšenou fyziku a destrukci prostředí, sice se nejedná o takovou míru jako v Bad Company 2, ale v DICE, rozhodně mákli a je znát, že destrukce je skutečně na lepší úrovni, než je tomu v původní hře, dále tu máme, tuším několik nových vozidel se kterými si užijeme srandu bohužel jen v B2K mapách. Dále tu máme 10 nových kousků zbraní(PP-19,Famas,L85A2,MK3A1,HK53,QBZ-95B,QBB-95,MG36,QBU-88,L96), jedná se rozhodně o zajímavé kousky, ovšem pro fanoušky M16A4, nepřipadjí v úvahu.

Mapy jsou skvěle navržené a skutečně zde skoncili nej. kousky z BF2, kde si dosyta užije každý srandu,ať už je letec, nebo pěšák. Dále tu máme hromadu nových psích známek, kamufláží a úkolu.

Jediné, co bych mohl tomuto DLC vytknout, je i s zlepšující se fyzikou i zvyšující se náročnost na HW, hold bortící se zdi pod šrapnely a pásy tanku si vybraly avoji daň.

Jako první DLC jsme si k BF3 nemohli přát nic lepšího, B2K se vyvedl nad míru dobře a rozšiřuje a vylepšuje už tak dobrý základ k BF3.

Metascore:86

Za mě palec nahoru.

Po dvou letech po vydání a po témeř 600 odehraných hodinách jsem se rozhodl, že se krátce zmíním o Battlefieldu 3 a později i o jeho přídavcích.

Když zavzpomínám na dobu před dvema lety, kdy se teprve vydání BF blížilo, hemžilo se to po herně-zpravodajských serverech orgasickými informacemi o tom, že BF3 vyhrálo rekordní počet cen na E3, že se jedná o nej FPS všech dob atd. Fact or fiction?

BF3 jsem si předobědnal, protože jsem veřil ve kvalitu této hry, jsem veterán BF2 a BC2, takže jsem neměl obavy o kvalitu, když o hru postaralo Švédské Dice. Když hra dorazila instalace proběhla v pořádku a šup na Single player, o tom jen krátce.

SP je naprosto tuctový a ničím nepřekvapující a řekl bych i trochu zbytečný prvek BF3, pokud znáte(kdo ne?) SP od konkurenčního Call Of Duty, tak je to více méně totéž, postupujete stryktně lineárním koridorem, který je lineárnejsí než lineární rovnice z druhé třídy základní školní docházky a odpravujete jednoho zlosyna za druhým. Někdy se k vám připojují kolegové, jindy bojujete sami. Mise jsou různorodé, občas se svezete v tanku, občas si zalétáte ve stíhačce, více méně prolezete nekteré mapy z MP. SP má spád, ale podle mě trpí přílišnou hektyčností po vzoru CoD, kdy se kolem vás neustále něco děje, bouchá, střílí atd atd. Toto bylo fajn v Modern Warfare 1, ale v dnešní době kdy má podobný koncept každá druhá FPS, už mi to příjde celkem otravné.

Za mě hodnotím SP 60%, takže palec jen mírně nahoru.

Ale BF3 je především o MP, a ten spáchaly DICE témeř na jedničku.
MP obsahuje v základu 9 map a dvě hratelné frakce USA a Východ. BF 3 byl od počátku prezentován jako komplexní, tzn. že by si v něm každý najít to své, toto tvrzení podle mého hra splnuje na 100%. Chcete být pilotem vrtulníku a podporovat pozemní jednotky ze vzduchu? Není problém. Chcete být pěšákem a zažít intenzivní přestřelky na různé vzdálenosti? Není problém, chcete byt pánem nebes? Stačí skočit do stíhačky. Chcete být sniper? Takto bych mohl pokračovat hodně dlouho.

I mapy jsou navrženy tak aby pokryly široké spektrum hráčů, kde si každý najde to své.
Když už jsem u těch map, tak jsou skvele navržené. Operace metro, pěchotní boj na kráté vzdálenosti.

Seine Crosing a Grand bazar, mapy zaměřené hlavně na městský boj v těsných uličkách a trochou tězké techniky.

Já osobně jsem si nejvíce z techto základních map oblíbil Damavand, Noshar, a Teherán, všechno jsou to víceméně klasické BF mapy, kde si užijete dosyta všeho, co BF nabízí, pěchotní boj, lehká i tězká technika a nějaké to letectvo.

Dále tu máme Caspien Borderm, Operaci Firestom a ostrvov Kharg, které jsou rozlohou největší a hodně otevřené mapy.

Kazdá z map je nečím charakteristická a dobře zapamotovatelná, např. adrenalinový seskok v Damavandu, nebo pád antény v Caspien Border. Každou z map se musíte svým způsobem naučit než se v MP začnete chytat a nedostávat permanentně na zadel.

Tyto mapy hodnotím jako obrovské plus, protože ani po dvou letech mě nepřestalo po nich pobíhat a zabírat vlajky nebo ničit M-Comy.

Další obrovské plus jsou zbraně a jejich modifikace, doslova si můžete přizpůsobit svoji primární zbraň k obrazu svému, kazdá zbraň se dá modifikovat, ruznými způsoby a kombinacemi jak uznáte za vhodné od hlavně přes mířidla a hlavně až po kapacitu zásoníku a laserové žařízení.

Dále tu máme čtyři herní třídy, už klasické - utočník/doktor, inža, podpora a recoon, dále nemá smysl psát, každý ví, kdo co umí, jen zmíním, že se dá využívat variabilita výbavy a například doktor/útočník si může defibrilátor vyměnit s M320kou, mě osobně tu ještě jedna třída chybí.

Dále se mi zamlouvalo velmi veliké množství techniky od rychlích bugin, přes těžkotonážní transportéry a tanky až k obrovsé létací pevnosti tzv. Gunship. S každým kusem tohoto vozového parku dá chvilku cviku než se naučíte, například do teďka nezvládám tzv. dogfighty, kde jsem prostě malý pán.

V současné verzy je hra vyladěná a téměř bez bugů, osobně jsem neměl s hrou problémy ani že žačátku, kdy bylo ve zvyku předstírat hysterické záchvaty, když byla F2000 trošku "přeexpená". Nestakl jsem se za svých 600 hodin ani s většinou bugů, jenž jsem na youtube našel.

Největsí problém vidím ve špatném hitboxu a netcodu, který má za následek hodně opovrhované zastřelení za rohem, zase tak strasný problém v tom nevidím, nekolikrát jsem za rohem zakalil, ovšem s nejvetší pravděpodobností jsem stějně tak spustu killů tímto způsobem získal, obdobně jako většina dalších hráču.

Pokud se moje hodnocení BF3 nebude někomu pozdávat, tak upozorňuji, že jsem fanboy BF a hodnocení může být trošku až více ovlivněno právě fanboyovstvým:).

K BF 3 vyšlo 5 zatracených DLC, které k těm 600 hodinám nemalou měrou přispělo, těmto DLC se dále taky budu věnovat.

V Listopadu tohoto roku vyjde BF4, který má být notně vylepšenou verzí BF3. V každém případě si čas to vydání budu krom jiného hraní krátit BéEf trojkou.

Tu stovku budu moci doufám mrsknout právě BF4.

O této hře bych mohl psát jestě dlouho a nenapsal bych vše, takže to radši ukončím.

Metascore:89

K DIRTu 2 jsem jsem přistupoval velice vlažně, ani vlastně nevím proč. Asi hlavním důvodem bylo to, že i když první Dirt byl velice moc fajn, ale zážitek z jízdy byl všelijaký. Jednalo se hlavně o to, že vozidla, ať už se jednalo o písečné buginy, nebo závodní tahače, nemeli téměř žádnou hmotnost, takže jsem měl pocit že řídím papírové modely a ne našlapané těžké bestie, když byl ovšem člověk toto ochoten překousnout a zvykl si, tak to byly fajn závody.

K Dirtu 2 jsem se dostal snad až půl roku po vydání a jaké překvápko mě čekalo. Teďka jsem zase na pár hodin nasedl do závodních speciálu a začal znovu řádit.
Od závodní hry očekávám především kvalitní jízdní model a slušnou fyziku, tudíž odrážení od svodidel v některých dílech NFS mě moc nebere. Pod pojmem kvalitní jízdní model nemyslím ultra simulaci, ale prostě a jednoduše to, že se vozidlo dobře řídí a nemáte pocit, že řídíte nějaké vznášedlo.

Toto splňuje Dirt 2 na stopéro. Když se prostě řítíte z kopce po blátě v Malajsii a ve 170 km/h najede s WW Tuaregem na skokánek a při dopadu do obrovské louže kolem Vás lítá mraky vody přičemž se urvou pravé dveře a zdní nárazník.... Prostě super.

Dirt 2 je poctivou evolucí prvního dílu, co poznáte na první pohled, je rozhodně grafika na které kluci z Codies mákli vážně na jedničku, grafika je naprosto úžasná, od vody přes překrásné hory v Utahu až po Baju v Kalifonii. Hra je parádně optimalizovaná tudíž beží fantasticky i na slabších strojích.

Oproti jedničce zde nenajdete tolik jízních kategorií ani tratí, ale i tak se dá velice dobře se vyblbnout, jako zapálený jezdec jsem chtěl jezdit i bez i zde přítomných flashbacků, ale nakonec jsem si jeden vždy nechal, není totiž nic hezčího než se podívat jak jste po líznutí kamene předním kolem odhozeni mimo cestu a následně auto obtočíte kolem stromu.

Zvuky jsou parádní a soundtrack je vážně skvelý a dobře padnoucí, poslouchal jsem i mino hru a to už je co říct.

Obtíznost dle nastavení, ale jakmile se Vám řízení dostane do ruky, budete řezat zatáčky jako polínka na cirkule. Moc fajn je, že i z protivníků máte pocit jako by to byli skuteční jezdci, dělají chyby, občas otočí auto a nadávaji Vám do vysílačky, když vyfrknete nějaký nečistý manévr.


Za mě palec nahoru.

Metascore: 89

Hitman: Contracts jsem nevnímal, jako pokračování, ale spíše jako hutný datadisk, z důvodu všem známím.

Na rovinu můžu říct, že po dohrání jsou moje pocity smíšené až kladné. Hitman: Contracts je rozhodně lepší jak první díl série, ale na druhou stranu též rozhodně nedosahuje kvalit Sillent Assasin a to z různých důvodů. Např.: Jedna z věcí která mě vadila asi nejvice bylo to, že oproti prvnímu a druhému dílu, si již před misí nemůžete libovolně zmenit výbavu a vzit s sebou například 9mm pistoli s tlumičem(osobně mi hodně chyběla). To znamená, že pokud budete chtít někoho během mise odklidit bez použití struny nebo Silverbalerů (a poplachu) máte smolíka. Jelikož na hlídku jednotlivce narazíte zřídkakdy.

Co mi trošku chybělo je jakékoliv pojítko mezi misemi, jelikož hra nemá témeř žádný příbeh a povětšinou jste vyplesknuti do mise jen s kraťounkým brefem a základní výbavou.


Jelikož jsem hrál na Profesional obtížnost, i sám 47 je celkem zranitelný a není to takový tank jak SA, což hodnotím jako plus.
Další plus je vážne dobrý level design, i když znovu jak v SA dobrý není, to samé lze říci, alespoň dle mého názoru i o soundtracku, Jasper Kyd je prostě borec, ale Ave Maria, je prostě nepřekonatelná, jinak zvuky za jedničku a společne s hudbou a notně vylepšenou grafikou skvěle dotváří parádní atmosféru. Technovku z jatek a a Immortal od Clunch z motorkářské knajpy poslouchám doteďka.

Co se týče ovládání, neměl jsem nejmenší problém a akční tlačítko + kolečko u myšáka mi plně vyhovovalo.

Mise jsou prostě libové a více méně každá je unikát i zde se podíváme do všech koutů země jako je Nizozemsko za drogovým kartelem, Japonsko, Anglický venkov atd. A Anglický venkov vážně vypadá jako Anglický venkov.

Jinak ve hře potkáme staré známé, jako tu japonskou couru, agenta CIA a v hotelu v Budapešti jsem zahlídl ducha, Diana je samozřejmostí.

Co se týče UI tak ta se nezmenila a tak troch stále budí rozpaky.

Podtrženo a sečteno Hitman: Contracts je, alespoň dle mého názoru o pořádný kus lepší jak první díl, ale maličký kousíček slabší jak SA.

Metascore (PC): 74

Dead Space jsem zdárně ignoroval až do doby, kdy vyšel třetí díl této vesmírné ságy. Jaké milé překvapko bylo pro mě přichystáno, jelikož jsem scify/horor pozitivní.

Hnedka z kraje na Vás vybafne úžasné, celkem brutální a hororové, into a naprosto minimalistické menu, což beru jako plus. Na port z konzolí to má poměrně rozsáhlé nastavení grafiky i ovládaní, takže palec nahoru.

Po startu New Game, Vás ihned při výsadku na Ishimuru pohltí temná a studená atmosféra nekonečného vesmíru, jen ten pohyb je takový jaksi "gumový"

Asi ve třetí kapitole už jsem ochutnal všechny chutě necromorphů, někdy dost zblízka a na DH jsem se dočetl, že stací vypnout V sync a ovládání bude ok, stalo se a hra se hraje hned o třídu lépe a krajení neřátel je hned jedna radast.

Prostředí je stejne strohé a minimalistické stejně jako samotné menu, ale ke hře tohoto typu to sedne jak hýždě na papiňák, takže jsem abseci kytiček a usmívajících se králíčků překousnul, jak špagetu v kečupu. Sem tam narazíte na velké prostory s generátory a velké strojovn a v závěru se mrknete i troch na "cerstvý vzduch", ale po většinu času se budete potulovat po krví nasáklé Ishimuře, mě osobně se toto prostředí moc a moc zamlouvalo.

Nepřatelé které jsem ve hře potkal jsou luxusní příšerky s.r.o.. Někdy dokázaly solidně zatopit, povetšinou jsem je stihl pohodlně překrajet na dálku a pak labužnicky rozšlápnout. Jinak se jedná o klasickou sadu humusáků, jeden lehčí na úvod, rejnok, pár chapadel, turbo voják, střílejcí(velice nepříjemné)mimina a jeden tuhej, na kterého se musí zezadu a jeden jestě víc tuhej na kterého se musí chytře, plus černý varianty.

Co se týče zbraní, jsem byl velice spokojen, asi jako každý fanda scify fláku, zbraně jsou velice pesté a já osobně jsem si vystačil s pistolí(řežák), sapikem(pulsní puška), brokádou(provazová pistole) a cirkulou, kterou jsem asi v půly vyměnil za plamenomet.

Nejsilnějsí plus DS je asi ta atmosféra, která je parádní hlavně v noci se sluchátky na uších, vážně se cítíte jak na vesmírné lodi, k tomu různé zvuky jak monster, tak děsů ve vší hlavě.
Příběh je takový nemastný neslaný, ovšem rozhodně ne, zádná tragédie, pár zvratů se najde i když je budete tušit na míle daleko. K tomu se připočte solidní grafika, masivní gore efekty a velice příjemná herní doba. Jelikož jsem nehrál žádný speedrun a dosyta jsem se vyblbnul na minihrách, tak mi DS ukradl něco málo přes 14 hodin života.

Celkově toho není mnoho co vytknou, snad jen že Isak je jen němá loutka, některé, podle mě zbytečné zbraně, trošku tupý scénář.

Jinak velice potěšily místa s nulovou gravitací, místa bez kyslíku a sem tam logická hádanka. Na druhou obtížnost jsem místy musel šetřit s municí. A srada byla i s kinetickým a stázním modulem.

Sečteno a podtrženo velice solidní survival. Časem se vrhnu na DS2

Metascore: 86

Jak by řekl Conan O'Brien Laura is back! Při příležitosti vydání restartovaného Tomb Raidera, jsem si řekl, že musím dořešit resty a dohrát Legend, Anniversary a Underworld, tak to vezmu hezky po pořádku.

Po čtyřech moc fajn a dvouch mírně a více zprasených dílech přichází Legend a nebudu to moc zdržovat, Legend se prostě povedl, přenesené ovládání klávesnice a myš, se povedlo na jedničku, takže už otočka o 180° netrvá půl minuty, což je super.

Hru bych rozdělil klasicky na dvě části, první adventurní a druhá akcní, jeslikož Lara měla vždycky blíže k té adventurní je i v Legend tato část zpracována o něco lépe. Hádanky nejsou kdovíjak těžké, většinou stačí zastavit a zamyslet se a pokračujete dále. Povetšínu řešíte Tomb Raiderskou klasiku, jako jsou zablokované dveře, na první pohled složité mechanismi atd, proste klasika, jen se Vám už nestane, že na nějaké hádance zamrznete na dva týdny, protože jste přehlídli nějakou páku schovanou v roští.

Druhá část, akční je poněkud hůře zpracovaná, hlavně z důvodu automatického míření a přimět Laru, aby mířila na někoho jineho, něž má zalockovaného, je vážne problém hodný Sherlocka Holmse , qicktimu není moc a větsinou utíkáte před něcím, co padá, nebo Vás chce sežrat, qicktime není ve hře obtěžující a je dávkován s mírou, takže za mě palec nahoru. Pak tu máme minihru na motorce, kde se dá říci to samé, rozhodně se nejedná o nějakou megatuhou frustrujcí zálezitost.

Celkově se mi zdá, že Crystal Dynamics, někde méně, někde více opisovali od Ubi a Legend se tak trošku podobá Princátku z Persie, což rozhodně není ke škodě. Lara sice není takový kaskadér, ale několik zajímavých pohybu v zásobě má. Celkově mi ovládání udělalo radost, i když někdy přeci jenom skočíte jinam, než máte na mysli, ale s trochou cviku...

Hra se povedla i po grafické stránce ke které nemám minimální kousek kritiky, lze zapnout i "nextgen", ale hra pak vypadá jako když procházíte skrz muzeum voskových figurýn, takže doporučuji zůstat u DX9, kde hra vypada fantasticky a hlavně v roce 2007 do musela být bomba. Ať už jste na Kamčatce, v džungli, nebo v poušti proste super.

Co se týče zvuku, nenadchne ani neurazí.

Legend skvěle odsýpá, akce střídá akci, filmečky na dobré úrovni, a když jsem hru dokončil časomíra ukazovala něco přes 7 hodin, což je vážně bída, ale je to způsobeno lehčí obtízností.


Metascore: 82/100 (PC)

Jednoho dne jsem si na jednom herním serveru stáhnul demo Call of Juarezu, ale co čert nechtěl, tak hra byla ve své době(2006) poměrně dost náročná, takže i když se FPS pohybovalo okolo 20 snímku, tak jsem celé demo s chutí dohrál a řekl si, že až vylepším stroj, koupím plnou a zahraju. Zapoměl jsem a je tu rok 2013 a já stále CoJ, nehrál. Vzpoměl jsem si až při čtení nějakého hodnocení tady na DH.Kupodivu se hra dá ještě sehnat, kupuji za pár šupů a hurá na to.

První, co praští do ksichtu je grafika a to hlavně co se exteriérů týče, při zapnutém DX10, což je v roce vydání tak trochu WTF, nebo mi ten čas letí hodně rychle.
V budovách a v lomech a jeskyních už to taková sláva není , ale to vem čert, když hra je to parádní.

Hra je rozdělena ne dvě části a to na střílecí a na stealth, nebo spíše ne tak akční. Ta první za Reverenda Raye je klasická akce se vším všudy, co by jste od westernu čekaly.
Tasení koltů, pití Whiskey, sem tam vykopnuté dveře a pěstní souboj. Zbraní je dostatek, od rezvých koltů, přes brokády až po naleštenou pušku s optikou, jinak většinou vše probíhá jak po másle, ládujete náboje, protivníci padají a Ray je důchodce, z kterérého charisma přímo kape, při přestřelkách ze sebe sype rýmy z Bible, jako Duke peprné hlášky a do toho všeho úžasný dabing. Tato část hry je celkem standartní a celkem ničím nepřekvapí, to ale neznamená, že je spatná, ba naopak!

Mě se o něco více zamlouvala, ta část druhá, kdy hraje za Billyho "Svíčku". Jelikož Billy nevlastní tak prďácké brnění jako Reverend, tak je o poznání zranitelnější a křehčí, ale naopak pohyblivější než zníněný staroch. Musíte tedy postupovat pomaleji a obezřetneji, protože stačí rána, dvě a je po Vás. Za Billyho je hra o něco rozmanitější, musíte se proplížit z města, vyšplhat na horu, postřílet králíky, utíkat před Rayem, vrchol hry je podle mě část, kdy se vysápete z řeky a utíkáte před Rayem a do cesty se vám pletou Indiáni, taky se hra tváří téměř jako sandbox, parádní grafika a atmosféra.

Trošku se sem přimíchaly i adventurní prvky, takže budete občas nuceni použít tzv. bitch a někam se pomocí něj vydrápat.

Jen zamrzí, že když se dostanete k luku, tak ho použijete jen krátce a přitom je s ním tolik srandy.

Co se týče příběhu, tak je to naprostá klasika, celkem někde i kýč.

Sečteno a podtrženo, CoJ je i v roce 2013 proklatě dobrou hrou, obzvlášt když je tu tak nějak přeCallOváno.


Metascore: 72/100

Vánoční odpoledne, venku hnus, přítelkyně leží nemocná u telky, všichni příbuzní navštíveni... Co teďka? Všude samá koleda a ježíšek. Zahrál bych si něco originálního, nebo dobrý horor. Hledám... Hele, Amnesia, co to k sakru je? Nikdy jsem o tom neslyšel ke všemu adventura, které já moc nemusím, to bude nejaká budgetová slabota, nahodim do googlu, chválou se nešetří, prej i jeden z nej horor snad i všech dob! No tohle, to bych se na to podíval, jsem veterán horuru, horor mám rád, ale jen tak mě něco nevyděsí, mám za sebou FEAR, Doom, nějakej ten Rersident i Sillent. Zapnu Steam, hledám, hele, je to tu! 250 Kč? To jako fakt? No nic, pošlu Gabeovi ať si s tím dělá co chce, je to celkem malé. Download, skočim pro kafe, pokecat s tím polomrtvím tělem co se válí u telky a bude to. Nainstalováno, počešteno, neptejte se jak, ale po 30 minutách se povedlo. Pro lepší hraní, hrajte v temné místnosti o samote a se sluchátky. Ok, Ok, půl čtvrté venku skoro tma sluchátka mám, tak jdem na to, doufám, že to bude stát alespoň za to. Sakra to je depresivní hudba už takhle v menu. New game. Ty vole, pěknej hrad sleduju lístky....

Po hodině v afektu vypínám hru, protože jsem bloudil v nejakým po*raným sklepě uplně po tmě, páč jsem neměl ten za*ranej olej do lampy a nikde ani louč abych si připálil křesadlem a to jsem tam dole před chvilkou zahlídnul se mihnout nějakou hodně, ale hodně divnou siluetu a do toho ještě ty zvuky. Takto to pokračuje až do konce hry.

Takto má, damy a pánové vypadat survival horor! Jediná vaše obrana před ku*evsky hnusným nepřítelem je budto utéct, nebo se zcvoknout, a někdy je vážně ta druhá možnost lepší, protože alespon neuvidíte, co vás nějakou zvlástě brutální smrtí zabije.

Ve hrě navštívíte kupu lokací od knihovny a sklepů, přes kanály, vodní nádž, až po velké sály a strojovny, prostě vše, co by mohlo ve starém hradě a jeho okolí být a každá lokace a má svojí o trošku jinačí, ale stále stejně děsivou a nepříjemnou atmosféru. Nevím čím to bylo, ale pravidelně jsem se otáčel ať už jsem šel kamkoliv.

Jak už jsem psal atmosféra je fenomenální a k tomu přispívá, fakt že, oleje do lucerny je pomálu a další přenosný zdroj světla už nemáte, brýle pro noční vidění jsem nikde nenašel a další jediný zdroj jsou napevno připevněné zdroje louče ke kterým stejně musíte dojít přes tmu abyste ji zapálili, prostě sranda.

Další zajímavý herní prvek je i tzv. duševní zdraví Daniela(Vaše postava). Pokud se dlouho zdržujete ve tmě, začnou Vám drnkat zuby, rozostří se Vám vidění, až nakonec zcvoknete a game over.

Technická stránka je parádní a chtěl bych vyzdvihnout především zvukovou stránku. Praskání dřeva pod nohama, pes za oknem, kroky na půdě, občas řev, foukání větru, ještě ted´ka, když si vzpomenu, mám husí kůži. Zamrzí jen snad trošku špatná optimalizace, ale jinak na jedničku.

Kolikrát se mi stalo, že jsem nevydržel hrát déle, jak 30 minut, prostě strach dál nedovolil, to se mi jestě u hry nikdy nestalo. Bohužel pokud budete hrát bez sluchátek ve dne o dost přicházíte.

Fandím autorům, že zvolili pro horor takhe originální koncept a nebáli se. To se v dobách stále stejného Kol of Důty jen tak nevidí, ale vyplatilo se amnesia se ještě rok po vydání prodávala skvěle a letos má vyjít pokračování, kterého se nemůžu dočkat.

Chybky ve hře témeř nenajdeme a pokud je horor Váš šálek čaje a ještě jste na Amnesii nenarazili, vřele doporučuji, tak intezivní prožitek ze hry jsem ještě neměl.

Za mě dávám téměř absolutní hodnocení.


Metascore: 85

Black Mesa je název výzkumného střediska někde zakopaného v Novém Mexikum, kam přijíždíte jako mladý Gordon do nové práce, ale to by byla nuda, aby se něco nezvrtlo a Vy, jako mladý vědec bloumali něco kolem 12 hodin na výzkumem "bůhvíčeho" místo mlácení emzáků páčidlem, kosení speciálních jednotek a sem tam řesení nějaké hádanky kudy dál.

Kdo původní HL miluje jako já, bude hnedka doma a od počátku se bude kochat prostory, které uz tak nějak zná, ale nepoznává, páč je vše oděno do enginu HL2 se všemi jeho ctnostmi i chybami, kreých je ale opravdu málo ač už samotný engine nekolik let má.
Engine využívá takové veci jako antaliasing, 16x anisotropické filtrování, regulaci V sinc atd. atd., sice se pohybujeme na urovni DX9, a Dx10, či 11 zde nenajdeme, tak po grafické stránce je BM, dovolím si tvrdit, témeř na úrovni dnešních AAA her. Az vylezete z pod země ven na písek a uvidíte nádhernou poušt, tak Vám zaplesá srdce, podkud jste alepon trošičku HL pozitivni.

Co se týče samotné hratelnosti, tak ta se od původního HL moc nezmenila, což je na jednu stranu dobře a na druhou už zase tak moc ne. Ve hře přibylo nekolik nových možností především implementací fyzikálního modelu, takže granát udělá v dílně pořádnou paseku, autoři si hodně vyhráli i s ruznými detaily, například jde i zombie zapali pomocí svetlic, které se povalují všude kolem, nebo zabíjet headcraby pomocí dřevěných beden a to bych mohl pokračovat. Co mi ale vadilo, je se ve výskoku stejně jako před mnoha lety přikrčit abych vůbec překonal nějakou překážku, nebo občasné se zadrhávání o "smetí" na zemi, ale to už jsou jen drobné detaily.

Co se týce samotného level designu tak tam autoři neco vynechali, někde něco přidali, nutno říct, že se jim to povedlo na výbornou. Například pasáž s nadzemkou je dost okleštěná, chybí Xen. Zbraňový arsenál je téměř beze změn, sem tam přibyla funkce, například střelba přes mířidla u smrtícího revolveru 44.

Hudba hraje jen vyjmečne, ovšem o to více je výrazná.

Pokud vezmeme na vědomí, že toto vše stvořili autoři, bez jakéhokoliv nároku na honorář a pouze ve svém volném čase, tak musíme uznat, že se jedna o husarský kousek, hodný minimálně obřího bonusu ve formě chlebíčku s tatarkou a vajíčkem. Všechna čest kluci a asi i holky! Takhle to má vypadat.


Metascore:86/100

Moje první setkání se holovlavým zabijákem bylo celkem rozporuplné, na jednu stranu skvelá, v některych misích tak trochu i psycho atmosféra (s každým dalsím dílem víc a víc), některé paradní mise, několik rešení jednotlivých cílů, hodně zbraní, na svou dobu obstojná grafika, tak na druhou stranu dementní nepřátelé, velmi tuhá obtížnost, nemožnost ukládat pozice.

Mise si zaslouží zvláštní pozornost, protože se tu najdou excelentní kousky jako mise s rybou fugu, mise v hotelu, ale i několik špatných u kterých jsem se vyloženě natrápil, jak mise v džungli, nebo v sanatoriu.

Dále mi vadilo tak trochu neohrabané používání zbraní, ale to už je jen malý nedostatek a jak píše kolega podemnou, dá se to překousnout.

Celkově je pro mě první hitman vzpomínkou na starou herní školu, kde se šlo s obtízností až na krev a hra vám nedala ani jedinou omluvu, pro i jen malinkatou chybičku, to už se dnes nevidí.

Metascore:
73/100