Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kultura

Jaké jsou podle vás nejlepší hard sci-manga a anime? Ghost in the Shell je klasika a ovlivnila množství tvorby po něm. První film byl slibný, ale Stand Alone Complex série šla s témata ještě dále a položila mnoho zajímavých otázek kolem lidstva. Matrix a Psycho-Pass působí oproti tomu jako slabý odvar.
Taky se mi líbil Serial Experiments Lain co je zase více filozofické a méně akční ponětí sci-fi. Ergo Proxy mě ale trochu nudilo, čekal jsem od toho více ale nezanechalo to ve mně silný dojem. A souhlasím i z těma co říkají, že Akira byl nudný film, hlavně pokud jste četli mangu, která jede mnohem více do hloubky než 2-hodinový film.
Planetes a Space Brothers jsou zase o průzkumu vesmíru, i když to druhé někdy působí spíše jako slice of life ve vesmíru než sci-fi.

@Shoggot (27.07.2020 15:13): Zajímavé, ale co to má společné z kulturou? Tady se nemá šířit politická agenda.
@Fingon (27.07.2020 14:41): zmínil



@hanak_v_exilu (27.07.2020 15:08): no ale spoustu věcí ve Hvězdné bráně je vědecky vysvětlováno, Carterová v každém díle vysvětluje, dokud ji O'neill neutne. I ta červí díra je vysvětlována tak, jak to podle vědců ma teoreticky fungovat. Proč to, co si zmínil, je proti hard scifi, a fakt, že na Marsu je pozemská gravitace proti hard scifi neni. Já nerozumím té hranici.
Lyndon LaRouche and the New American Fascism - Dennis King

Podařilo se mi jen přes Amazon sehnat použitý výtisk, podle razítek knihovna v Georgii. Teprve jsem to začal číst, ale mám z toho velkou radost, tady to sehnat nejde. Příběh asi nejzajímavějšího amerického extrémisty, neonacisty/fašisty Lyndona LaRouche. Bizár za bizárem, ale jeho lobby se dokázalo vetřít jak do vesmírného programu, tak i k vysokým republikánům a demokratům. Těžce jel konspirační teorii o "kulturním marxismu" a "spiknutí frankfurtské školy", které vlastně etabloval do amerického diskurzu tak, že mají sílu i dnes. Impulsem pro koupi bylo vlastně když Roger Stone prohlásil, že pro něj byl LaRouche něčím jako velkým vzorem, což docela dost zdvihlo obočí.
@Dan9K (27.07.2020 12:58): Já se tě nesnážím nepochopit. Dávno mi došlo, že máš prostě jen nerealistické požadavky na vědeckou přesnost hard sci-fi. To že s tebou nesouhlasím, tak to neznamená že tvůj postoj nechápu.
U Gravitace si byli i autoři (scénárista a režisér) vědomi toho, že všechny objekty nejsou ve stejné letové výšce, ale nepřišli na to, jak udělat, aby to sedělo případě aby zápletka fungovala bez neunosne dlouhého vysvětlování.

A popravdě, ten film je jinak po filmarske stránce tak dobrý, že tohle rád odpustim. Film jsem viděl v kině a jak vyšlo Blu-ray, koupil jsem si ho a už dvakrát se na to podíval doma. To se mi obvykle nestává:)

BTW ještě tu nikdo nezmínil Kontakt, ten jsem taky viděl několikrát...
@hanak_v_exilu (27.07.2020 09:44): a myslím, že se snažíš mě nepochopit, samozřejmě i v hard sci-fi mohou být fiktivní věci, ale jde o to, je právě vědecky vysvětlit. Nesmí tam ale být jen tak mimochodem vědecké omyly, které rozpráší fyzika základní školy, typicky: zvuk ve vesmíru, neřešená gravitace, zcela chybná měřítka a vzdálenosti atp.
@AlieN (27.07.2020 08:19): nepodstatný detail, který ale přímo způsobí hlavní zápletku?



@hanak_v_exilu (27.07.2020 09:44): je tedy seriál Hvězdná brána hard sci-fi?


Pro mě je archetypem hard sci-fi román Rajské fontány od Arthura C. Clarka. Autor přednese fantastickou myšlenku, kosmický výtah, a celou dobu vědecky řeší, na základě skutečných tvrdých dat, jak by to šlo udělat, přidá třeba jednu fiktivní věc, ale zbytek je chladná věda bez ústupků. Nelze si říct "hmm, tohle se mi nehodí, tak udělám, že Země se netočí, nebo že nefouká". Uprostřed tam hodí intermezzo o návštěvě mimozemské entity. Jsou tam fantastické prvky, ale jinak je to chladná věda.
@Dan9K (26.07.2020 19:47): Jenže ten žánr má mnohem volnější pravidla než bys chtěl. Jako četl jsem kdysi povídku od Asimova o huse snášející zlaté vejce. Bylo tam podrobně chemicky a biologicky vysvětlené, jak je to možné. Je to hard sci-fi jako vyšitá, ale reálně je to pochopitelně blbost.
@Dan9K (26.07.2020 13:57): Nechci popírat unikátnost 2001, ale spíš bych řekl že ty máš nároky na žánr hard sci-fi tak velké, že by jsi z něj vyřadil i většinu knih které se tam řadí :))
On stojí spíš na "snaze" o akurátní vědu, ne na tom že by trefili úplně všechno. Že třeba v Marťanovi je trochu větší bouře než je běžné je pak úplně nepodstatný detail a právě takový sf prvek, jako monolit na Měsíci.

Každopádně k filmům které jste tu zmiňovali bych rozhodně přidal Europa Report.
@Dan9K (26.07.2020 13:24): "hlavní zápletka s vlnou smetí, která se neustále vrací, je naprosto absurdní"

Se zbytkem nadávání na hloupost Gravity souhlas, s tímto ne - kessler syndrome by začal právě takhle, zbytky satelitů pořád budou plus minus držet jejich orbitu a jen se ten jejich oblak bude rozšířovat, zasahovat větší oblast.
Jen ty orbity iss a dalších mist které navštíví jsou bizare
K tomu bola pred rokom uverejnená zaujímavá štúdia. Idem ju postnúť do vety a techniky, kam sa v podstate už debata tématicky uberá. :)
@hanak_v_exilu (26.07.2020 17:39): Nejspíš si zapomněl že Měsíc byl dříve také geologicky aktivní, například na Marsu jsme objevily nedávno díky sondě seismické vlny a to převladá názor, že je nejspíš už velmi chladný i podle magnetického pole. Měsíc navíc dříve měl i menší atmosféru, tedy pravděpodobně.
@hanak_v_exilu (26.07.2020 17:39): já vím, že to byl jen rejp, ale psal jsem už, že vůbec nehodnotím kvalitu těch děl jako takových, jen zařazení do žánru. Většině těch filmů, které si zmínil, jsem na čsfd dal 4 hvězdy a líbily se mi.
Sérii jsem četl několikrát, už je to ale pár let. Nicméně, pokud se nepletu, monolit na měsíci byl úmyslně pohřben. Byla to "navnada" na dostatečně vyspělou rasu, až zvládnou meziplanetarni let a až vytvoří nástroje, kterými dokáží slabé magnetické záření monolitu detekovat. Jakmile ho pak rasa vykope, vyšle se jednorázový signál k aktivnímu monolitu u Saturnu(Iapetus) - kniha/Jupiteru (mezi Io a planetou) - film.

Pak byl ještě jeden monolit, přímo na Zemi, ten byl pak prekryt sedimentaci.



@hanak_v_exilu (26.07.2020 18:36): hlavně, že Eyes Wide Shut se (ne) točil v New Yorku... :-p
@Luky_Luk (26.07.2020 18:17): "To co se říká o misi Apolla 11, je pravda. Celé to točil Stanley Kubrick. Jenže NASA si moc nepomohla, protože je to takový perfekcionalista, že trval na filmování v lokaci a samotné přistání se muselo třikrát opakovat."
@Charllize (26.07.2020 17:48): Byl na výšku a fakt veliký. Na Měsíci není atmosféra a je tam nízká gravitace. Takže když se zvedne velké mračno prachu, tak doputuje daleko a rozprostře se na obrovské ploše. Tuším že kdyby na tu lokaci dopadl meteorit schopný zasypat monolit, tak by ho nejspíš vypařil. A v posledních pár milionech let už tam skoro nic nedopadá. Všechno spolyká Země.
@hanak_v_exilu (26.07.2020 17:39): Hmm. Tezko rict, podle me by toho prachu kdyz by slo o vetsi mateor bylo asi fakt hodne. Ted nevim, ale byl ten monolith ne vysku nebo vodorovne, taky asi zalezi jak daleko by to bylo a podobne. Myslim ze nejaka sance ze timhle zpusobem neco muze zapadat prachem tu je, i kdyz asi by muselo jit o nejakou souhru nahod.
Dle obrazku z filmu na vysku, ale nepusobi to vzhledem k okoli ze to bylo nejak extra hluboko. Knihu i film jsem absolvoval pred lety takze si uz dost veci nevybavim. Ale zrovna u Clarka bych se divil ze by ho moznost toho ze to na mesici zapadnout nemuze nenapadla, a urcite tam nejaky duvod a vysvetleni byt musi :)
https://i.ytimg.com/vi/b75EpoF1W88/maxresdefault.jpg
@Charllize (26.07.2020 17:20): Tu znám a Dan9K by ji taky ztrhal jako "zjevnou pitomost". Měsíční prach má obrovské vnitřní tření a proto se prakticky nepropadá. Dá se chodit i po metrové vrstvě a člověk se zaboří jenom jednotky centimetrů. A i kdyby tam každých 100 tisíc let spadl meteorit, tak by to nezvířilo tolik prachu, aby monolit zapadl. A to ani kdyby tam byl už od dne vzniku Měsíce.
Keď sa spomínal primer, tak som si spomenul ešte na iný nezávislý a minimalistický sci-fi snímok Coherence, ktorý sa mi osobne veľmi páčil.
@Fingon (26.07.2020 16:41): Pravda. Ale to je jedno, klidně můžu uvést vykopávky na Měsíci. Ty jsou pochopitelně blbost, protože Měsíc není Země a neprobíhá tam sedimentace ani vulkanismus, ani "měsícotřesení". Kosmický prach tam sice padá, ale ten tak velký objekt nezakryje, rozhodně ne tlustou vrstvou. Armstrongova stopa tam kupříkladu vydrží věky a modul Apolla 11 bude pravděpodobně viditelný tak dlouho, dokud Měsíc nezanikne.
Vytvoření hvězdy z Jupitera pomocí na von Neumannovy stroje pretvoreny monolit (mimozemska technologie provedla zahuštění atmosfery do takové míry, že se zazehla termojaderna fúze) - to byla 2010 a ne 2001:)

BTW schválně, sci-fi 2x jinak: Alphaville a Satisfiers of the Alpha Blue...
@Bellerofontes (26.07.2020 16:00): ano já vím, jsem vyléčený festivalový divák. Ale vždycky jsem měl radši bizarnosti, než existenciální rodinná dramata na ostrově s jednou chatou, kde koukají minutu na hodinky, aby zjistili, jak je minuta dlouhá. A kdykoliv takový artový režisér natočí sci-fi (jakože se jim zas až tolik nevyhýbali), tak to dělají tak, že to sci-fi vlastně vyhejtují a rezignují na něj a berou to jen jako kulisu k dalšímu existenciálnímu dramatu (Solaris, Melancholia atd.)
@Dan9K (26.07.2020 15:37): To bys mohl být s tímhle doporučením spokojený.

Úskalí může být v tom, že "rakovinotvorný art" se - s větším či menším úspěchem - těší oblibě u festivalových diváků, jimž jsou určitá témata bližší než jiná. Primer je ostatně "rakovinotvorný art" natočený vystudovanými matematiky, prostý jakéhokoliv líbivého pozlátka, což je mu skoro všude vyčítáno.
@Bellerofontes (26.07.2020 15:20): to neznám, díky za tip.

Ale jako odpověď, proč se netočí, je vcelku zřejmá a kdykoliv se o tomto tématu bavím, tak ho většina lidí nezapomene zmínit (jako i v tomto případě). Že by to byla nuda, že to nikoho nezajímá, že na to ve filmu není prostor atp. Ale já s tím nesouhlasím. Ve světě filmu existuje milion rakovinotvorných artů, kde je čas rozpitvávat na tříhodinovém prostoru naprosté banality pod rouškou umění. Problém sci-fi je, že si s sebou od 50. let nese stigma béčkové stupidní zábavy, od které tohle neočekáváme. Proto taková spousta lidí nesnáší Vesmírnou odyseu, ale na filmy od Bergmana jsem žádný velký hate nezaznamenal. Protože prostě ve sci-fi se podobné přístupy nepřipouštějí, za mě bohužel. Je to do jisté míry způsobené i tím, že sci-fi jsou většinou drahá a očekává se od nich výdělek. Ale to vůbec nemusí být pravidlem. Sci-fi se dají udělat za pár korun v jedné místnosti.
@hanak_v_exilu (26.07.2020 13:51): no ale ty věci, které jsem napsal, se tam právě neřeší, ty tam prostě jsou a jsou blbě.

Prostě máš na hard sci-fi mnohem menší nároky než já. To by potom byla jedna z nejvíc hard sci-fi seriál Hvězdná brána, protože tam řeší vědecké věci v každém díle. Ale krom toho tam teda celé galaxie mluví anglicky a ve vesmíru vesele bouří děla, lasery a sviští tam letouny, že bouří celý byt.

To, že tam je nějaký vědecký prvek a něco tam vědeckého je, to z toho dělá sci-fi (jinak by to bylo fantasy), ale nedělá to z toho hard sci-fi.
@Dan9K (26.07.2020 13:24): No to sice jo, proto je to sci-fi. Je to příběh, ne fyzikální úkol na ČVUT. To že se tam vůbec řeší něco jako potkávání objektů na oběžné dráze, vzájemná rychlost, setrvačnost a podobně, je dost velký argument pro zařazení do hard sci-fi. Marťan to samé. Počítání rychlostí a hmotnosti. Komunikace se Zemí bez adekvátního vybavení. Pěstování jídla. A Jupiter by musel být cca 10 krát větší. A i tak by byl jedna z nejmenších známých hvězd. Prostě i hard-sci fi je nutně zjednodušené.
@hanak_v_exilu (26.07.2020 12:58): v hard sci-fi samozřejmě má svůj prostor ona fi složka, ale musí mít vědeckou oporu. Jupiter, jakožto obří planeta, nebyl až tak daleko od toho, aby vytvořil termonukleární reakci a stal se třeba červeným trpaslíkem. Je to spekulace, která ale není úplně nesmyslná. Je to stejné, jako Hal9000, taky v té době žádný takový robot nebyl. Že je to subžánr, ve kterém jsou důležité přírodní vědy, je značné zjednodušení. Jde především o vědeckou přesnost. Jak to vnímám možná subjektivně já, tak v hard sci-fi by mělo hrát prim to sci a to fi je přítomno, ale je v tom slabší. V běžném sci-fi je to naopak. V hard sci-fi by neměly být zjevné vědecké omyly. V Marťanovi například není nijak řešena rozdílná gravitace Marsu. Není nijak řešeno, že má oproti Zemi titěrnou atmosféru, čili jeho bouře nejsou schopny nic odnést do vzduchu. Film Gravitace je v tomto ohledu už úplná blbost, protože film si neuvědomuje obrovské vzdálenosti, které jsou na oběžné dráze a neřeší, že ten prostor je trojrozměrný, čili vlastně hlavní zápletka s vlnou smetí, která se neustále vrací, je naprosto absurdní. Krom toho rychlost prolétávajících satelitů je naprosto nesmyslně malá (asi tak stonásobně). Navíc jsou tam špatně fyzikální principy pohybu ve stavu beztíže (odepnutí popruhů člověka vystřelí někam do hajzlu). Interstellar možná bych i bral. Tam si nevybavuji něco podobného. Akorát je to teda maximálně přitažené za vlasy a je vlastně asi úplně jisté, že takhle černé díry nefungují. Přišlo mi to spíš jako surrealistický zážitek víc než sci-fi. Ale to je podobné jako v té Odysee v poslední části. Ale když se mluví o hard sci-fi a Odysee, tak se předpokládám myslí ta prostřední "dějová" část. Vůbec tím neříkám, že jsou ty filmy špatné, ale porušovat základní vědecká fakta prostě nejsou přípustná. Pokud by bylo důležité jen to, že jsou to přírodní vědy, tak by byl i Armageddon hard sci-fi, protože se tam řeší, co udělá asteroid když spadne na Zem.
@hanak_v_exilu (26.07.2020 12:58): Pod toto sa rád podpíšem. :)

Inak povedané, hard sci-fi sa snaží viac držať "pri zemi" vedou na "úkor" fantasknosti. Vedecká presnosť nebude v žiadnom scifi nikdy absolútna, pretože aby bolo niečo exaktne presné, musí to byť meratelné a aby to bolo meratelné, musí byť pokus nielen uskutočniteľný, ale aj uskutočnený. A v momente ako je uskutočnený, prestáva byť fikciou.
@Dan9K (26.07.2020 11:29): Tak v tom případě je pitomost i Vesmírná Odysea, protože vytvořit z Jupitera hvězdu prostě nejde. A ani kdybys do něho nacpal zbytek planet a každé zrnko prachu co najdeš ve Sluneční soutavě, tak to nejde. Hard sci-fi není přesně podle pravdy. Je to subžánr sci-fi v němž jsou důležité přírodní vědy. Takže i ty co jsem napsal.
@PRIVATE MARTIN (26.07.2020 11:13): První člověk je podobný případ jako Apollo 13, to by podmínky hard sci-fi splňovalo celkem dokonale, kdyby v tom teda byla ta fikce. První člověk má ovšem myslím vědecké nepřesnosti v té úvodní scéně ve stíhačce, ale jinak to celkem jde :-)
@hanak_v_exilu (26.07.2020 10:30): no, já si dovolím nesouhlasit. Nic z toho neni hard sci-fi dle mého názoru. Všechno to jsou filmy, kde jsou naprosto zjevné pitomosti, které nelze brát vážně, zejména Gravitace a Marťan. To není žádné hard sci-fi. Kozoroh 1 možná, ale to mi vlastně nepřišlo ani jako sci-fi, tam snad nebylo nic, co by v té době reálně nemohli udělat. To je spíš konspirační film
a znáte něco z filmu, krom Odysey, co by se dalo zařadit do hard sci-fi? Ještě možná starý Kmen Andromeda, ale jinak už mě toho moc nenapadá.