Call of Duty 4: Modern Warfare

Občas přijde taková ta chvíle, kdy se člověk chce vybodnout na všechny ty RPG, adventury, atd., a prostě si chce jen pořádně zastřílet. A jelikož jsem toho o sérii Modern Warfare slyšel mnoho, řekl jsem si, že možná už konečně přišel čas to vyzkoušet. Však nesmím zůstat pozadu, že?

V první řadě musím velice vyzdvihnout vyváženou obtížnost. Hru jsem hrál na druhou nejtěžší, přičemž jsem si myslel, že když tam je ten auto-heal, který běžně ve střílečkách nesnáším, protože vždy hru ulehčí tak o 80%, měla by to být i tak docela pohodička. Dostal jsem ale pěknou ránu přes nos. Možná je to i tím, že ve 1th person střílečkách nejsem žádným vostříleným dragounem, ale loadoval jsem docela dost. Granáty byly smrtící, nepřátelé reagovali téměř nadlidskou rychlostí, plus žádné manuální ukládání, pouze checkpointy. Znalec žánru moc nejsem, ale Modern Warfare je snad první taková hra, kde auto-heal s obecnou obtížností příliš nehýbe. Za to velký palec nahoru.

Válečná vřava a vizuální pastva pro oči jsou zde vyobrazeny skvěle, samo sebou jsem to hrál se sluchátky, abych měl ten zážitek co nejautentičtější, a jelikož mám kossy, se kterými fakt nedoporučuji lézt do MHDček pokud nechcete, aby na vás všichni čuměli, byl to opravdu hukot. Sniperská mise v Pripjať za mladšího Johna Price mi utkvěla v paměti snad nejvíc. Obzvlášť svou napínavostí, originalitou a celkovou atmosférou. A taky onou útěkovou částí, kdy jsem v jednu chvíli kvůli těm debilním čoklům musel loadovat asi 6745645x, než jsem začal svého raněného sniperského mentora používat jako přenosný turret, což pak odvedlo svou práci. A ta závěrečná "hold the line" pasáž mi dala zabrat snad nejvíc. Osobně bych uvítal více misí za Američany, ve kterých si hráč mohl vychutnat pravou válku v ulicích téměř na vlastní kůži, ale na druhou stranu, za Brity člověk bojuje proti ruským ultranacionalistům, takže se ta míra spokojenosti vlastně hezky vyrovnává. I přestože oceňuji implementaci nějakého výraznějšího příběhu, nemůžu říct, že by mě vyloženě chytnul. Ale chápu, že v takových hrách na něj není kladen takový důraz.

Docela dost mi ale vadil respawn nepřátel. Nejdřív jsem si nebyl jistý, zda tam vůbec je, ale pak se mi to potvrdilo. Samozřejmě chápu, že to dodává na všeobecné obtížností a nutí to hráče, aby zvedl tu svoji línou prdel a šel to odvážně vymydlit, ale strašně to sráží onu autentičnost. Zabití nepřítele pak častokrát vlastně nepřináší pocit spokojenosti a relevance. Spojenci většinou jen slepě střílej a čekají, až se "někdo statečný" vrhne za nepřátelské linie, aby ho mohli následovat. Mimo jiné mi AI nepřátel nepřišla kdovíjak úchvatná, často mi nabíhali na ránu sami, jako kdyby žadonili o to, aby je někdo zlikvidoval. Plus i když jsem se kvůli tvrdé obtížnosti častokrát zasekával, stejně mi to přišlo relativně krátký. Ještě aspoň pět delších misí by to chtělo.

Celkově ale velice slušný FPS zážitek. Nebyl jsem tím vyloženě posazen na zadek, ale bavilo mě to velmi. Střílení mělo správný říz, některé pasáže byly vizuální pochoutkou, stereotyp se příliš nedostavoval,... je to prostě kvalitné záležitost.

Rozhodně s tou sérií ještě nekončím.