Final Fight 2 je pokračováním úspěšné arkádové mlátičky Final Fight, který byl původně v roce 1993 vydán exkluzivně pouze na domácí konzoli SNES. Nechvalně proslulý Mad Gear Gang se vrátil na scénu s novým šéfem a začal unášet příbuzné hlavních hrdinů prvního dílu. Mike Haggar jako starosta města Metro City tak má zase nové starosti. Tentokrát se však bude muset za padouchy z Mad Gear Gangu vydat napříč celým světem, protože každá z šesti úrovní se odehrává v jiné lokaci. Mike postupně navštíví Hong Kong, Francii, Holandsko, Anglii, Itálii a Japonsko.
Na výběr je ze tří hratelných postav. Kromě Haggara je k dispozici mistryně v nindžucu Maki a jihoamericky bojovník vybavený mečem Carlos. Na začátky zvolená obtížnost ovlivňuje příběhové zakončení hry. Úplného a šťastného konce lze dosáhnout pouze na obtížnost nejvyšší.
Druhý díl Final Fight vyšel překvapivě pouze pro domácí konzoli SNES, neexistuje žádná automatová verze. Z toho plynou některá omezení, jako slabší grafika, nižší rychlost hry a menší počet protivníků na obrazovce. Na rozdíl od původní konverze jedničky je ale možné hrát ve dvou. Pocit z hraní je tak tentokrát jiný, ale neřekl bych rovnou horší. Hratelnost je pomalejší a rozvážnější, nedochází tak často k obklíčení. Až na pár úseků je obtížnost nižší a to i na nastavení expert. Obtížnost si nesnižujte, jinak není vidět správné zakončení příběhu.
Hrát je možné opět za jednu ze tří postav, ale vrací se pouze starosta Mike Haggar. Osobně jsem preferoval hraní za Maki. Největším kladem jsou jednotlivé úrovně. Je jich opět šest a tentokrát se každá odehrává v jiné části světa, od Francie po Japonsko. Prostředí je díky tomu velmi různorodé a odlišné od prvního dílu. Příběh volně navazuje a je na něj kladem o maličko větší důraz. Nechybí ani dvě bonusové části, tradiční demolice auta a nově sudů. Navzdory omezením platformy tak jde o povedené pokračování, které sice řadím za původní hru, ale přináší dost svého aby stálo za zahrání.
Hrát je možné opět za jednu ze tří postav, ale vrací se pouze starosta Mike Haggar. Osobně jsem preferoval hraní za Maki. Největším kladem jsou jednotlivé úrovně. Je jich opět šest a tentokrát se každá odehrává v jiné části světa, od Francie po Japonsko. Prostředí je díky tomu velmi různorodé a odlišné od prvního dílu. Příběh volně navazuje a je na něj kladem o maličko větší důraz. Nechybí ani dvě bonusové části, tradiční demolice auta a nově sudů. Navzdory omezením platformy tak jde o povedené pokračování, které sice řadím za původní hru, ale přináší dost svého aby stálo za zahrání.