Porážka, kterou nám The Wither Storm uštědřil, byla nečekaná a zdrcující. Mýtus neporazitelnosti The Order of the Stone vzal za své. Křehká slupka pohody a pozitivní atmosféry vyhasla stejně rychle, jako náhle vzplála. Krutá lekce vyžaduje razantní, ale hlavně strategickou odpověď. Odrazit se ode dna však bude vyžadovat výpomoc od někoho, koho upřímně Jesse nesnáší – od pátého "zvlčilého" člena TOotS.
Kromě toho ve světle nových okolností začíná na povrch vybublávat zapovězená a potíraná třináctá komnata TOotSu, pohřbená pod léty mlčení. Vztahy to pořádně zamíchá.
Jaký incident byl zameten pod koberec?
Osobně považuji čtvrtou epizodu za tu nejlepší, což není pro Telltale úplně typické. Většinou bývají spojovacím mostem mezi vrcholem děje a jeho ukončením, ale tady prakticky k ukončení děje dochází. Koná se finální bitva proti Witherovi, umírá se, přežívá se, ožívá se, cítíte dopad svých předchozích voleb (to je trochu nadnesené, protože zas tak výrazný ten dopad není, jako třeba u Life is Strange), a nadále rozvíjíte vztahy s ostatními postavami a poznáváte jejich charaktery do větší hloubky. Jen škoda, že některé postavy otočí své chování o 180 stupňů úplně bez důvodu. Klady i zápory zůstávají pro všechny epizody, a prakticky Telltale hry - délka je krátká, volby nemají zas tak zásadní dopad a interakce je opět minimální, ale příběhově to drží a to velmi příjemně.
Pro: Zakončení příběhu, bossfight, lokace, ozvučení, gradace, vývoj některých postav, epičnost
Proti: Délka, nesmyslné chování některých postav