Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

The Outer Worlds

The Outer Worlds: Spacer's Choice Edition

25.10.2019
05.06.2020
kompatibilní
76
111 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Akční first-person RPG z dílny Obsidian Entertainment, které svým pojetím duchovně navazuje na legendární sérii Fallout. Hra se odehrává v budoucnosti alternativního světa, který se od naší reality oddělil v roce 1901, kdy v The Outer Worlds nebyl americký prezident William McKinley zavražděn a nebyl následován Theodorem Rooseveltem, což dalo větší moc korporacím, které se časem pustily i do kolonizace vesmíru. Hráč se ujímá jednoho z kolonizátorů, který se probouzí z kryospánku a sehraje svou roli v boji korporací a různých frakcí osadníků.

Hra klade značný důraz na možnost rozhodování a hru je tedy možné opakované dohrát a docílit rozdílných zakončení. Řešení questů počítá s mnoha různými přístupy, včetně pacifistického, při kterém hráč využívá místo chladných a střelných zbraní svých sociálních dovedností, aby se boji zcela vyhnul. Hráč má k dispozici vesmírnou loď, která slouží jako dopravní prostředek mezi jednotlivými herními lokacemi a zároveň jako "herní domov". Při putování vzdáleným fiktivním světem je možné nabrat několik společníků, přičemž hráče mohou doprovázet maximálně dvě postavy současně.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 70
Tim Cain a Leon Boyarsky stáli u zrodu mé obliby RPG jakožto královského žánru videoher. Mohl za to samozřejmě Fallout (byli na něm Lead Programmer a Lead Artist) a později i Vampire Bloodlines. Takže když bylo Outer Worlds oznámeno, neskrýval jsem nadšení - první singleplayer RPG od "otců zakladatelů" Falloutu po 15 letech plýtvání času u MMO (Cain) a Diabla (Boyarsky). Navíc s pomocí Obsidianu, protřelého studia stojícího za nejlepším 3D Falloutem a stále nepřekonanou Star Wars hrou (KOTOR 2).
36 hodin hraní, všechny questy splněny, jeden zabugován (companion quest Parvati).

Je to solidní sedmičková fajn hra, ale nemyslím si, že by se časem stala klasikou jako hry od Troiky/Black Isle. I Obsidianí New Vegas zůstává nepřekonán.
Líbila se mi atmosféra a Firefly vibe, u některých dialogů jsem se pousmál, u questů se vcelku bavil..ale přesto jsem byl rád, když běžely titulky. I přes relativně krátkou herní dobu (na poměry RPG) jsem se ke konci už lehce nudil. Příčinou je nejspíš kombinace příliš mnoha nezáživných soubojů a scénáře, který je sice kompetentní, ale prostý nějakých opravdu zapamatováníhodných momentů. K tomu špatně vyvážená obtížnost, kdy je hra i na hard zcela prostá výzvy a neustále hráče zásobuje hromadami harampádí, zbraní, jídla, drog..aniž by cokoliv z toho vlastně bylo potřeba nebo poskytovalo jakoukoliv satisfakci z nalezení. Vývoj postavy je zde také...bez fantazie, hlavně perky jsou zklamáním, najít mezi nimi (a že jich je) nějaký, jenž jen nepřidává +20% k něčemu je téměř nemožné.

Design lokací je hit and miss, úvodní Edgewater byl zpracován hezky, stanice Groundbreaker měla taky solidní atmosféru. Pak ale následuje Monarch, což je největší "World" v celých Outer Worlds a zároveň ten nejméně zábavný na průzkum. Aspoň že questy a zdejší konflikt byl docela povedený. V Byzantiu je ale znát, že Obsidianu došel čas, množství questů je minimální a většina budov má conveniently zabarikádované dveře, přestože jinak vypadají, že měly být součástí hry.
Co oceňuji je reaktivita questů a otevřený RPG design, kdy OW jdou dohrát i stylem "zabíjím všechny na potkání" a v dialozích je možné být klaďas, hajzl a občas i vyložený psychopat.
Soundtrack se Justinu Bellovi povedl, zaujala už skladba v menu, ale i například Groundbreaker theme.

Ve výsledku jsem se bavil, ale přesto jsem byl lehce zklamán. Částečně za to může mé příliš optimistické očekávání.

Pár screenů:

https://abload.de/img/indianascreenshot2019ohkg3.png
https://abload.de/img/indianascreenshot2019v8kch.png
https://abload.de/img/indianascreenshot2019k7j7a.png
https://abload.de/img/indianascreenshot2019mmjk8.png
https://abload.de/img/indianascreenshot201917k74.png
https://abload.de/img/indianascreenshot2019pzji9.png
+53
  • PC 70
Jednou za čas se objeví hra, která ve mě probudí myšlenky, jestli už nejsem definitivně přesycen stále novými herními světy, příběhy a NPC, protože se do ní prostě nedokážu pořádně vžít. Potom se ale naštěstí vždy objeví hra, která tyto myšlenky rozptýlí, protože je prostě skvělá. Bohužel musím konstatovat, že u The Outer Worlds jde o ten první případ a já budu opět žít v pochybnostech do doby, než narazím na další klenot.

Obsidian v ničem vyloženě nezklamal. Jen mám pocit, že zůstal někde na půli cesty mezi touhou vytvořit něco neotřelého a sázkou na jistotu. Není tu žádný zapamatovatelný quest/ parťák/ zbraň/ rozhovor/ záporák/ cokoliv, co by mě pobídlo si hru zahrát znovu. Trochu tomu chybí vlastní identita a nějaký výrazný trademark. Moon Man je jako maskot hry fajn a měl ambice se trademarkem stát, ale oproti Vault boyovi (který má svou unikátní podobu pro každý perk, schopnost atd.) není tak dobře využitý a ve druhé polovině hry na něj úplně zpomenete. Příběh je spíš průměrný, svět je ale fajn, vypadá to hezky (ty skyboxy!) a na začátku jsem byl i docela nadšený, ale...

...bohužel jde o jednu z řady her, kde je první lokace zároveň tou nejzajímavější. Na mapě kolem Edgewateru jsem nadšeně prozkoumával každý kout a připadá mi, že s každou další lokací jde kvalita trochu dolů a zajímalo mě to čím dál tím míň. Absence jakékoliv zásadní invence a fantazie se týká i výzbroje. Tam, kde Fallout přichází s energozbrojí, Star Wars se světelným mečem, Baldur's Gate s Carsomyrem, Deus Ex s augmentacema, nebo Stalker s exoskeletonem, The Outer Worlds nabízí generické zbroje, které se snad liší jen v barvě a zbraně, kterých je jen pár, nejsou moc zajímavé a vyskytují se v normální a vylepšené verzi (na pohled vypadají obě verze úplně stejně). To, že jdou zbroje a zbraně vylepšovat a modifikovat a často obsahují i bonusy k vlastnostem, nenahradí pocit, že nosíte něco výjimečného. Škoda.

Systém levelování a zlepšování postavy je docela dobrý, ale na RPG z pohledu první osoby možná až zbytečně překombinovaný. Tradiční sypání sklill pointů do schopností je ještě ok, ale potom překliknete na perky... A to je absolutní průšvih a zoufalost. Jejich užitečnost a nedej bože nejaká kreativita se rovnají nule. Jako regulérní trolling beru situace, kdy hra v některých momentech nabízí extra perk za cenu permanentního snížení některých vlastností. Tohle se nepovedlo.

Nechápejte mě špatně. The Outer Worlds je jako celek dobrá hra a nakonec mi tolik nevadilo ani lehce humorné pojetí, se kterým mívám ve hrách a literatuře všeobecně problém. Jsem ale přesvědčen o tom, že Obsidian měl ambici vytvořit nový kult, nový Fallout. Náznaky tu jsou (a JE to lepší než Fallout 3 a 4), ale jakoby přeci jen trochu chyběla fantazie a sebevědomí šlápnout do toho naplno.
+37
  • PC 75
V poslední době u mě doma jaksi vypukla epidemie her, které hned na začátku nadchnou, a až do konce nadšení už jen chcípá. Stejný osud potkal i OW.

Hned na začátku mě hra intenzivně okouzlila svým zřetelným, sebevědomým artstylem, který se mi nejen naozaj velmi páčil sám o sobě, ale hlavně mi i, bez pádnějšího důvodu, naprosto dokonale souzněl s obsahem. V rámci první odehrané hodinky jsem potkal chalana, který se živil výběrem daní na hrobová místa. Protože samozřejmě že na této planetě všechny hroby vlastní ta stejná firma, která vlastní město, továrnu, jídlo, elektřinu, pravděpodobně i vzduch. V jednom z prvních questů jsem tedy vypomáhal místním dát dokupy jejich zdroje, jen aby mohli poctivě daně platit a zabezpečit si tak své teplé místečko pod koprem. A k tomuto přísně neregulovanému kapitalismu mi ta vizuální stránka prostě seděla jak prkno k záchodu, resp. sedělo mi to k té řvavé antikapit satiře. Pak jsem brzy potkal Parvati, tak roztomile nevinnou, a neúnavně se kochal tou svéráznou volností mého počínání. Měl jsem silnou důvěru, že po New Vegas konečně hraju podobné chytré, pronikavé FP erpégé. Po těch cca 6 hodinách, kdy jsem z první planety odlétal do světa dál, jsem upřímně věřil, že je to láska jak břemen, a bude nám to s OW náramně klapat.

A nekrátkou dobu vskutku bez hádek klapalo, ale na další velké planetě už to začlo skřípat. Fest. Pryč byl důraz na zábavné, vrstvené dialogy, a to na úkor zdánlivě nekonečných soubojů s otravně kulkohoubičkovým hmyzem, na pozadí otravně škaredé mapy, kvůli otravně méně zajímavým questům. Celou touhle částí jsem se musel dosti násilně prorvat, takže přestože pak se hra zase naladila zpátky na tu echt šarmantní frekvenci, už to nemělo šanci být stejné. Cítil jsem se zhrzen, a bez růžových okulárů na mě prostě ty původně zcela efektivní oblbováky - všechen ten dokonalý makeup, perfektně vyměřený dekolt, tak akorát uplé džíny – tak dobře nefungovaly. A navíc samozřejmě o to větší prostor si pak všímat menších či větších vlastností, které prostě naserou. Scénář? Stále konzistentní, ale míra toho neomezeného hejtu na všechno korporátní, v rámci kterého se všechna ty ryzí deprese a další hnusy perou s občas až dětinským smyslem pro humor, se okouká. Svoboda a otevřenost hratelnosti? Stále fajná, ale prd platná, jakmile jsou člověku nějaké následky už vcelku u šourku, a skutečné důsledky mu hra stejně naservíruje až jako endingovou slideshow. Struktura questů? Taky de facto pořád stejná, ale zatímco zprvu je sympaticky klasická, ke konci už je spíš iritujícně prostoduchá.

Schválně jsem si s komentem dával na čas, poněvadž jsem třeskutě hořel zvědavostí, kolik si toho budu ze hry po delší odmlce reálně pamatovat, a jaký celkový dojem ve mně bude při pozdějším rozjímání převládat. Důsledkem tohoto píšu kratší koment skromný na detaily, a snižuju své původní hodnocení. Přeberte si to dle libosti.

Pro: Writing; artstyle; Parvati <3; ucházející akční složka

Proti: Kouzlo si to bohužel neudrželo; už opravdu dlouho jsem netrpěl výběrem perků z toho důvodu, bře jsou skoro všechny stejně nudné

+32
  • PC 60
Dohrál jsem celou hru včetně obou DLC. S každou další odehranou hodinou mě ta hra srala víc a víc. Je to jedna z nejslabších her, které jsem dohrál dokonce. Pojďme si říct proč.

Recenze jedním slovem pro ultra-líný čtenáře: Nedodělaný.

Krátká recenze pro líný čtenáře: Představte si vykradačku Fallouta, u které si někdy ve stadiu betaverze tvůrci řeknou "je to sice sračka, ale reklama se na to udělá tak jako tak a lidi to stejně koupěj" a s touhle premisou prostě jen poladí bugy a hru vydají jako hotovou.

A teď si pojďme říct, co mě na tom tak strašně sere. Vůbec by mi nevadilo, že je to vykradačka Fallouta, protože Fallouta mám rád. Ale tahle vykradačka je odfláknutá, bez jakýkoli invence a čehokoli navíc. Snad jediná věc navíc jsou NPC parťáci. Ale teda všichni do jednoho mi byli protivný. Bral jsem je sebou jen proto, že mi zvyšovali užitečný skilly.

Opakovaně říkám, že mi to přijde nedodělaný. Je na místě vysvětlit, proč si to myslím.

1. Svět a NPC jsou mrtvý. Většina NPC, na který narazíte, bude jen sedět nebo stát na místě a tupě civět do zdi. Většina přestřelek, do kterých se dostanete, bude jak přes kopírák. NPC budou na nějakém místě, kterým vede nejkratší cesta (ano, většině přestřelek se můžete vyhnout tím, že to prostě obejdete). To místo nebude ničím zajímavé. Pro NPC ve většině případů nebude vůbec žádný důvod tam být. Takže kolem cesty vývojáři rozhází bedny, aby vytvořili iluzi, že se zrovínka převrhla nějaká zásilka a NPC si přišla prohlédnout, co se děje. A tohle potkáte u cesty každých 100 metrů. Vývojáři se ani nesnaží předstírat nějakou simulaci života.

2. Absence humoru - jeden z důvodů, proč je série Fallout tak úspěšná, je humor. Tady žádnej humor nečekejte. Občas je někde nějakej chabej, až trapnej pokus o humor, ale zábava vás opravdu nečeká.

3. Bugy - ačkoli byla hra vydaná před dvěma lety, tak se vývojáři neobtěžovali pořádným testováním a člověk i dnes narazí na bugy. Není to nic strašnýho, nestalo se mi třeba, že bych kvůli bugu nemohl dokončit quest, ale rozhodně to kazí už tak mizerný dojem.

4. Kopírka Falloutu bez vlastní fantazie - tak třeba v každým druhým kanclu je počítač, který můžete hackovat a přečíst si na něm třeba poštu majitele. Kde jsem to jen viděl?

5. Odfláknutej level design - to si takhle jdete ukrást věci do výlohy a když prolezete dírou ve zdi po výbuchu, tak zjistíte, že k té výloze nevede žádná chodba, žádné dveře, prostě žádný normální přístup. Jak se kurva do té výlohy ty věci dostaly? Když si začnete víc všímat okolí, zjistíte, že spousta uspořádání, chodeb atd. prostě nedává smysl.

6. Nízká variabilita vybavení - opět to navozuje dojem betaverze. Ve hře je jen pár zbraní a zbrojí, které vypadají pořád stejně, jen se liší svými parametry podle toho, v jaké fázi hry je najdete (podle jejich levelu). Maličko to zachraňuje pár unikátních kousků, ale těch není moc.

7. Level cap - základní hra má level cap 30, s jedním DLC se posune na lvl cap 33 a s oběma DLC na lvl cap 36. A je to trestuhodně málo. Už během hraní prvního DLC jsem byl na maximálním lvl, takže jsem nezískával žádné nové zkušenosti. Zrovna tak jsem měl nejlepší možné vybavení, s kterým jsem hru v pohodě dohrál do konce. Jakákoli radost z nového tak úplně pominula. V téhle fázi už jsem to jenom chtěl mít za sebou.

Asi bych mohl ještě dlouho pokračovat, ale nechce se mi. Přijde mi, že jsem téhle sračce věnoval už teď mnohem víc času, než si zasloužila. Nejsmutnější na tom je, že i přes to, že se jedná o vykradačku Falloutu, tak je ten koncept fajn a mohla to být zábavná hra. Ale vývojáři by tomu museli dát víc času a práce.

Pro: koncept

Proti: nedotažený, mrtvej svět, absence humoru, budy, level design, kopírka bez fantazie

+23
  • PC 70
Četl jsem si tak své předchozí komentáře a narazit na některý, ve kterých nezmiňuju "atmosféru", je docela umění. Jak mě ve hře neuchvátí (aspoň trochu) setting, svět, "lore" a atmosféra, tak je to prostě v háji. Hra mě nezajímá, postavy mě nezajímají, příběh mě nebere... a právě to se mi tak trochu stalo u The Outer Worlds.

Přitom papírově by to mělo být pro mě jako dělané - mix sci-fi, humoru, svět jako vystřižený z Firefly, dialogové možnosti, docela  dost skillů na vylepšování, na začátku je k dispozic výběr vlastnosti, jednou za dvě úrovně i různé perky (které jsou bohužel, mírně řečeno, nudné)... postupem času nabíráte klasickou partu společníků a podobně. Takhle nějak jsem si představoval, že bude vypadat Fallout 3. 

Jenže... mě to prostě nějak nechytlo. Ne že bych u toho vyloženě trpěl, ale někdy v březnu jsem měl hrací výpadek na dva týdny a následně jsem začal hrát něco jiného a na Outer Worlds jsem úplně zapomněl. Možná už se mi prostě tenhle styl RPGček začíná zajídat a musím mít po ruce svět, který mě bude bavit a zaujme mě (KOTOR, Deus Ex HR, Bloodlines...).

Hra je klasicky hodně akční, možná jsem to měl brát víc jako akční hru s prvky RPG. U dovedností jsem totiž neměl moc pocit, že by záleželo na tom, do čeho ty body vlastně sypu (snad až na vyústění jednoho většího questu a úplného konce, kde si můžete usnadnit závěrečné souboje). Zkrátka a dobře, proč se obtěžovat s hackováním a plížením, když to pak můžete stejně všechno neuvěřitelně snadno vystřílet? Já to takto párkrát udělal a na konci mi pak většina frakcí (kromě záporáků) zobala z ruky, jak mě všichni zbožňovali.

Hrou jsem takto proplul snadno jako řezačka svatebním dortem, drobný zásek jsem měl jenom při prvním příchodu na Monarch (ale tam stačilo trochu pozměnit výběr zbraní) a na úplném konci při závěrečném souboji (!!!).  A opět tu mám mraky brnění a zbraní a různých dalších kravinek a opět tu zbraň měním každých 20 minut, protože má trochu lepší "DPS".

Ačkoliv jsem možná příliš kritický, jako akční hra to bylo uspokojivé. Odnož bullet-time byla příjemné zpestření (i když to nebylo skoro vůbec potřeba používat) a do absurdna dovedené parodování světa, kterému vládnou mega-korporace, mělo taky něco do sebe ("Zabiju tě!" "Cože?? Umřít v pracovní době je přísně zakázané!"). Z postav mi přirostli k srdci jenom Parvati a Felix, ti mi přišli docela sympatičtí a nikoho dalšího už se mi s sebou tahat nechtělo.  ADA ale měla taky občas dobré hlášky ("Šance na úspěch jsou astronomicky malé." "Dobře, ale můžeš mi aspoň dát nějakou radu?" "Bude tam zima. Vezmi si šálu.")

Škoda, že svět a systém reputace nebyl trochu propracovanější, RPG prvky užitečnější, perky nápaditější a postavy "zapamatovaní hodnější". Dva týdny po dohrání si z té hry nic moc nepamatuju. Škoda, škoda. 

Herní výzva 2022 - Hippokratova přísaha (SC)
+22