Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Halo Infinite

08.12.2021
76
38 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Become the Hero.

Každý příběh, i ten sebevíce spletitý, musí zákonitě jednou dospět k závěru. Reclaimer Sága, jíž započalo Halo 4 (2012) a dále rozvíjelo Halo 5: Guardians (2015) má svou katarzi právě v Infinite. Prožijte vše coby John-117, Spartan 2. generace známý jako Master Chief. Na vašich činech víc než kdykoliv předtím závisí přežití veškerého života v naší překrásné galaxii.

Prstenec Halo není čistý open world, ačkoliv je mnohdy prostředí výrazně rozlehlejší než v předchozích dílech. Master Chief si v boji pomáhá hákem umožňujícím vrhání objektů po nepřátelích, jejich přitahování a dorážení zblízka. Krom toho hák pomáhá při rychlejším přesunu lokacemi a v dosahování jinak zcela nepřístupných oblastí nelineárních map.

Kampaň lze absolvovat ve dvou (splitscreen) či v kooperaci až čtyř hráčů. Vrátilo se rozhraní Forge, v němž hráči vytvářejí a sdílejí své vlastní mapy v multiplayeru, který je tentokrát free to play, aby nalákal ke koupi plné hry. Infinite je považováno za úplný reboot značky Halo, přičemž vývojáři plánují základní hru obohacovat o nové příběhy po celé následující desetiletí.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 60
Přijde mi komický, že věc kterou hráči i kritika vytýkali první hře série asi nejvíc, tedy nudnej copy/paste level design interiérů, do puntíku opakuje o 20 let později nejnovější díl, ještě s názvem Infinite. Infinite je tu možná tak asset reuse a množství identických chodeb a místností. Když snad celá poslední mise znamenala procházení identickýho interiéru, jež jsem procházel o pár hodin dřív, skoro jsem si klepal na čelo. Ale jinak se to hraje furt slušně, gunplay (reakce nepřátel na zásahy, variabilita zbraní, animace přebíjení..) je tu nejlepší v sérii, a k tomu jako bonus grappleshot, kterej má spoustu využití a jeho přidání byl náramnej nápad. Open world je v sérii novinka, skoro jakoby si řekli "co byla nejlepší mise v Halo CE? Jo, Silent Cartographer", tak tu misi vzali a roztáhli na celou hru. Bohužel to znamená jeden jedinej biom a nulovou variabilitu, plus je tu typickej open world trash (kvalitní sidemise nečekejte), ale díky gunplayi mě vcelku bavilo jeho část dělat.

Příběh je zase typická scifi pohádka o "man of few words" Master Chiefovi a staronový Cortaně, s roztomile přepáleným (čti nechtěně směšným) záporákem a spoustou mumbo jumbo omlouvající Master Chiefovu genocidu na prstenci. Po titulkách klasická nicneříkající cutscéna "připravující půdu" pro nějaké budoucí záporáky, aby mohlo vzniknout spousta dalších dílů. Já jen nechápu, že tvorba tohoto trvala týmu s ohromným (možná odtud je to Infinite v názvu?) budgetem pět let, protože jsem dekádu zpět hrál střílečky od menších týmů co vypadaly graficky lépe a bavily mě víc.

Špatná hra to ale není, v rámci gamepassu klidně doporučím, pokud vás tahle série baví.
+38
  • PC 85
Abych dlouho nechodil kolem horké plazmy: Halo Infinite je pro mne momentálně nejlepší Halo vůbec, které ve mně okamžitě po dohrání vzbudilo chuť pustit si na xCloudu zase první díl...a ten se mi nejednou jevil mnohem lepší, než když jsem jím před časem procházel prvně (nemluvě o mých dojmech z PC dema v roce 2003, kdy jsem absolutně nechápal, co na té hře kdo vidí).

Při zpětném pohledu se celá série jeví jako taková chytrá horákyně ve světě FPSek - starosvětská a přitom inovativní; humorně odlehčená a vážná zároveň; nikterak skvostně příběhová, nicméně podložená masivním, poutavým lore; lineární, ale poskytující poměrně velkou míru volnosti... Samostatnou kapitolou pak je výtvarná stylizace, která jde jaksi mimo hlavní trendy "dospělých a drsných" akčních her a místy naopak sahá až k infantilní cartoonovosti, kterou nejvíce zosobňují postavy pištějících a legračně pobíhajích Gruntů. Když se série chopili 343 Industries, pokusili se ji stočit trochu jinou cestou jak výtvarně, tak příběhově a hratelnostně. Fanoušci to ovšem úplně neocenili, a tak je Halo Infinite sice formálně sequelem, nicméně v jádru se vlastně jedná o soft reboot celé frančízy, která se tímto vrací ke kořenům... a dělá to dobře.

Zjevným vzorem pro hratelnost Infinite je slavný polootevřený level The Silent Cartographer z původního Halo. Pobyt v otevřeném světě dává hráči potěšení z volnosti a možnosti objevovat, nicméně tento svět jej zároveň nezahlcuje množstvím vedlejších aktivit, bez problémů umožňuje odbočování z hlavní příběhové cesty ignorovat a jednotlivé mise jsou většinou lineární, stavějící na osvědčeném patternu chodba <-> aréna.

Halo Infinite mocně těží z dalšího trademarku série, což je bohatá paleta skutečně různorodých (nejen kosmeticky) nepřátel i zbraní, které je nutné v průběhu hraní střídat. Přestřelky jsou tak nejen o pohybu a přesné mušce, ale také o rychlém a krátkodobém taktizování. Některé zbraně umožňují boj na dálku, jiné mají devastující účinek jen při malé vzdálenosti od cíle, další zase slabší smrtící účinek kompenzují schopností snadno prorážet energetické štíty. Infinite přitom z celé série nabízí nejvíce uspokojující gunplay plynoucí jak z výborného zvuku zbraní, tak z dobře zpracovaných reakcí nepřátel na zásahy.

Právě výše naznačený typ hratelnosti (ve spojitosti s užitečným grappling hookem) vyvolává určitá srovnání Infinite s Doomem Eternal, která jsou ovšem zavádějící. Jistě, nové dobrodružství Master Chiefa má s Doomem určitě společného více než třeba s Call of Duty, ale jsou tu i podstatné rozdíly. Tam, kde Doom Eternal vyžaduje svižnou a agresivní hratelnost (hráč je motivován od nepřátel neutíkat, ale naopak se u nich držet), vybízí Halo Infinite spíše k tomu, aby hráč útok připravoval ještě před jeho započetím, protože Master Chief není tak rychlý a obratný jako Doom Slayer a bezhlavé vrhnutí se mezi protivníky se obvykle rovná sebevraždě.

Srovnání s Doomem nicméně také odhaluje některé slabiny Infinite. Vyloženě arénové souboje proti nabíhajícím hordám jsou v podání Halo méně zábavné, což bohužel platí i pro bossy (většinou zkrátka přesílené verze běžných nepřátel). Naštěstí ale chybí otravné momenty známé ze starších dílů, kdy je hráč vyloženě zdržován tak, že se na něj neustále valí zástupy těch samých nepřátel stále z toho stejného místa. Druhým problémem je pak vyplnění odpočinkových pasáží, kde se nebojuje. Nad skákacími pasážemi z Doomu mnoho hráčů ohrnovalo nos, nicméně si nemyslím, že je lepší nahradit je prostým chozením prázdnými chodbami nebo nošením baterek do terminálů, jako to dělá Halo Infinite. A když už jsme u problémů, tak rovnou přiznejme, že Halo Infinite OPĚT recykluje některé lokace (což dokonce otevřeně přiznává a prezentuje to jako trademark, za který snad fanoušci mají být rádi) a nabízí asi nejnižší variabilitu prostředí z celé série.

Hodně kontroverzí budilo a budí grafické zpracování hry, které plyne jednak z návratu k jednoduché stylizaci (která ne každému sedne) a jednak z některých technických voleb (k tomu doporučuji toto a toto video od Digital Foundry). Osobně jsem s vzezřením hry spokojený, neb stylizaci akceptuji a nečekal jsem od hry, že bude jakousi vlajkovou lodí, která ukáže next-gen potenciál Xboxu Series (tyto sliby cross-genové hře, která na nových Xboxech dosahuje nadstandartních 60 FPS ve 4K, spíše ublížily). Jistě, Halo Infinite nepoužívá plejádu grafických efektů k dosažení maximálního wow efektu tak jako třeba série Killzone (vlastně je i mnohem střídmější než Halo 4 pro Xbox 360), nicméně srovnání s 5 -10 let starými hrami, kterého se někteří kritici dopouštějí, je nesmyslné, případně plynoucí z toho, že minulé hry vidíme přes růžový závoj. Jsem si dost jistý tím, že žádná hra pro předchozí generací konzolí neměla například srovnatelně kvalitní textury či skvěle zpracovanou světelnou odrazivost kovových povrchů.

Finálním verdiktem jsem tento komentář začal, takže nyní už jen mohu poznamenat, že jsem zvědavý, jak se Halo Infinite bude nakonec dařit ve chvíli, kdy se do něj vrhnou i nefanoušci a nehráči původní série a jak bude nakonec vnímáno z časového odstupu. Prozatím ztělesňuje pozoruhodný případ hry, která byla nejprve napjatě očekávána, poté vysmívaná a nakonec se stala nenápadným hitem roku, který mnoho jiných kvalitních FPS her nepřinesl.

Pro: gunplay, rozmanitost nepřátel a zbraní, humor a hláškování nepřátel i The Weapon

Proti: malá rozmanitost prostředí, recyklace lokací, prázdné chodby

+24
  • PC 65
"V rámci GamePassu dobrý." 

K Halo sérii jsem se dostal až s vydáním Master Chief kolekce, u všech předchozích dílů jsem byl schopen přivřít oči, jelikož se všechny nedostatky daly omluvit stářím jednotlivých her. Infinite si bohužel řadu těchto chyb nese sebou dál a bohužel, to co přidali nově, je snad ještě horší.
Začněme ale tím pozitivním. Gunplay je ve hře výborný, s širokou škálou zbraní se dá dobře vyřádit a souboje jsou opravdu zábavné. Tím bychom měli pozitiva z krku.

Co se týče příběhu, nebudu hodnotit příběh samotný, ale především jeho tempo. Příběh je odvyprávěn opravdu zvláštním způsobem, kdy se všechno důležité už vlastně stalo, a vše Vám to odvyprávěno zpětně, a to navíc v posledních 2 misích. Cca 80 % hry je tak bezpříběhový filler, který není vlastně ničím zajímavý. Kdyby si hráč mohl zahrát všechny situace, které jsou popisovány zpětně, bylo by to mnohem zajímavější, než to, co se do hry nakonec opravdu dostalo. Aspoň že tam... nebyl Flood, když už bych měl hledat v příběhu vyložená pozitiva :)

Novinkou v sérii je otevřený svět mezi hlavními misemi. Chápu, že je to v dnešní době moderní, ale kvalitní open World musí mít kvalitní obsah, což se zde rozhodně nekoná. Není zde jediná zajímavá aktivita, žádný náznak příběhu ve vedlejších aktivitách, nic. Navíc celá mapa vypadá stejně a nezajímavě. Open World je ve hře vyloženě na škodu, a ještě víc rozbíjí celé tempo hry.

Co se týče multiplayeru, již zmíněny gunplay slibuje dobrou zábavu. Bohužel i v multiplayeru udělali tvůrci dost zvláštních rozhodnutí, které nepochybně mají donutit hráče k tomu, aby šáhli po kreditce. Pokud však bereme MP jako free to play hru, tak může bejt.

Obecně mám ze hry pocit jako z některých filmů na netflixu. Vidět je v kině, tak bych byl zklamaný, ale na zabití večera po práci v rámci předplatného na netflixu dobrý. Stejně tak Halo jsem v rámci GamePassu zkousl a dohrál, ale plnou cenu bych za to nikdy nedal.

Pro: Výborný gunplay; Cena v rámci GamePassu

Proti: Naprosto zbytečný a otřesný open world; Styl a tempo vyprávění příběhu; Nezajímavé a opakující se prostředí jak venku, tak v budovách

+19 +21 −2
  • PC 90
Tak jsme se dočkali! Trvalo to pěkných pár let ale nakonec nám 343 Industires naservírovali svůj nejnovější počin ze světa Halo s podtitulem Infinite a Microsoft ho jako bous hodil i na Game Pass, což nejeden pařan včetně mě kvitoval s nadšením. Po mnoha hodinách strávených v kampani i multiplayeru jsem se rozhodl, že sepíšu pár řádku k tomu co si o tom celém myslím.

Začal bych asi tím, že nejnovější Halo považuji za velmi kvalitní a dobře optimalizovaný titul, který nejen luxusně vypadá ale i perfektně zvučí a má naprosto precizní gunplay. Start příběhu je velmi filmový, zábavný a naučí vás základy ovládání. Po cca hodině dostanete na hraní otevřený svět, ve kterém je obrovská možnost se vyblbnout. Můžete se vrhnout na sbírání všudypřítomných audiologů, zabíjení vysoce postavených nepřátel na zakázku, osvobozování vašich bratrů ve zbrani nebo ničení bází a mnoho dalšího. Čím dále jste, tím více si odemykáte zbraní a vozidel jimiž se lze na osvobozených základnách vybavit. Samozřejmostí je potom i upgrade postavy. Pojďme se některé jednotlivosti podívat blíže.

Začnu asi u zbraní. Dostanete jich do vínku obrovské množství a i když si jich oblíbíte jen pár, budete časem nuceni používat do určitých situací i ty ostatní což je velice zábavné. Střelba, míření a pocit ze zásahů je jedna velká báseň ne-li milostný dopis všem FPS pozitivním hráčům. Vrhnout se do akce je vždy naprostá paráda. Master Chief dostal tentokrát i kotvičku, kterou je možno si k sobě přitahovat zbraně, vybuchující "barely" (které následně po někom hodíte) nebo sebe sama vystřelit na nedostupná místa či k nepřátelům . Ideální stav potom je, když ji upgradujete a ona dokáže dát elektrošok komukoliv na koho ji vystřelíte. Můj standartní útok potom vypadal tak, že jsem si zmapoval terén, vybral ideálně kombo zbraní, z dálky odstřelil co šlo (pokud si nepřátele vaši střelby všimnou, začnou se schovávat) a vrhnul se na čištění pěkně zblízka. Kotvička, pěsťovky, střelba, házení čehokoliv na kohokoliv, když teklo do bot odtáhnout se kotvou do bezpečí a tam počkat na dobití štítu a zase balet plný akce opakovat do zblbnutí.

Svět není extrémně velký ale ani malý a je obrovská sranda ho prošmejdit jak to jen jde ať už pěšky, letecky nebo ve vozidlech. Odměnou za to budou vylepšení postavy a díky audiologům i nové vědomosti o okolí, zasazení a příběhu. Když vás nebaví běhání sem a tam, skočíte si do hlavní mise která vám v pohodě zabere klidně i hodinu, mrknete se na boží animace, pohnete se o kus dál v progresu a jdete zase do "free zóny" dělat bordel. Kupa collectibles se vám zobrazí na mapě po obsazení báze ale mnoho dalších věcí si prostě musíte najít sami a to už nějaký čas a um sežere. Co jsem však obdivoval nejvíc, byly výhledy do dáli z pokud možno co nejvyššího místa na mapě nebo z něčeho co umí létat - to opravdu stojí za to, žádný loading, žádné frame dropy, prostě krása. A pokud si to naladíte na ultra detaily jako já, budete dost možná i slintat.

Celá hra vypadá naprosto krásně a uhlazeně, je velmi dobře optimalizovaná a hrát ji je opravdu potěšení. Pařbu jsem vyladil na maximální detaily v QHD rozlišení a šlapala naprosto parádně a měla stabilních 100+ FPS. Jen první loading z hlavního menu do kampaně trvá delší dobu (i na SSD) ale pak už se vše nahrává poměrně instantně (když už se něco nahrává). Frame dropy se téměř nekonaly a celé to svištělo jak dobře promazaný motor. Z tohoto hlediska si opravdu nemám na co stěžovat a přijde mi to jako velmi dobře odvedená práce a pokud tomu všemu pomohl odklad, hře to jedině prospělo.

Co určitě nesmím opomenout je naprosto boží soundtrack jenž si člověk může pustit i samostatně a bude ho bavit. Perfektní tracky - tu epické tu pohádkové nebo fantasy s prvky motivů Halo jak už to tak v tomto světě chodí. Ozvučení a dabing jsou na profesionální úrovni a nemají chybu. Když sledujete cutscény tak jedině se zatajeným dechem jelikož vypadají úžasně, mají filmové kamery, střih a působí krutě dobře. Halo Infinite určitě splňuje pojem next gen na jedničku.

Je čas ztratit slovo i k multiplayeru. V první řadě je potřeba říci, že za kampaň se platí a hra více hráčů je free, tedy do chvíle, než si koupíte season pass protože bez něj se mnoha odměn ve svém progresu nedočkáte. Jen mě trošku mrzí, že je potřeba plnit úkoly jinak nebudete levelovat, bylo by ideální, kdyby stačilo prostě hrát zápasy a zabíjet. Jenže pokud nesplníte nic z toho co se po vás chce dostanete pouhých 50 XP což je pro další postup naprosto tristní. A co se po vás chce? Inu, někdy zabíjet určitou zbraní, jindy sbírat vlajky nebo mlátit hráče pěstí - to a mnoho dalšího je váš jediný přísun XP. Obchod je plný předražených skinů a jediné, za co se opravdu vyplatí platit, je zmíněný season pass díky němuž si budete alespoň upravovat vzhled hrdiny, vozítek a zbraní. Multiplayer nabízí kupu herních módů takže se vám hraní jen tak neokouká. Na to, že se jedná o free záležitost, hru -zatím -neokupuje skoro žádný cheater (pokud máte jinou zkušenost dejte vědět) a je radost se utkávat s ostatními. Jediné, co trošku ruší flow je zdlouhavé hledání hry, nicméně neplatí to vždy, víkendy celkem frčí. Věřím však, že do budoucna se změní jak rozdávání zkušeností, tak ceny v obchodě a bude se jednat o kus lepší hru než je teď.

Vzato kolem a kolem...Kampaň mě velice bavila, naplnila mě nadšením, užil jsem si drsné hlášky Master Chiefa a jeho cestu za vítězstvím, parádní filmečky, úžasnou hudbu i nemalý svět. Multiplayer mi zase ukázal, že nepatřím ještě do starého železa jelikož v něm mám dobré výsledky - na rozdíl od Call of Duty které je na mě příliš rychlé a frenetické. Halo má pro mě akurátní tempo a příjemnou skvadru hráčů kteří se nebojí do hry zapojit mozek takže se dá hrát i bez možnosti komunikace - někdy. Inu, nečekal jsem to, ale Halo Infinite se pro mě stalo velice příjemnou hrou která mě v mnohém překvapila a hodlám dál zůstat i u hry více hráčů. Viděl bych to na krásnou devítku, takovou tu navoněnou, naleštěnou a zaslouženou.

Pro: Audiovizuál, gunplay, optimalizace, kampaň

Proti: Opakující se interiéry, občasné bugy

+16
  • PC 70
Hodnotím jen kampaň, multiplayer je kapitola sama o sobě a hlavně se tam mohou věci dost měnit. Navíc si ho lze vyzkoušet zdarma. 

Leč jsem si Halo Infinite užil, není to výhra na plné čáře, a upřímně jsem z celé kampaně dost rozpačitý. Některé aspekty mohly být mnohem lepší, jiné se vyloženě nepovedly - a je tu toho hodně. 

Myslím si, že velký problém pro vývojáře byla změna formátu. Na jednu stranu opravdu udělali otevřenou hru, ale mnoho věcí zakomponovali jako kdyby se stále jednalo o lineární střílečku. Některé věci vyřešili zvláštním způsobem a mně nezbývá než spekulovat, že prostě neměli zkušenosti na to aby vymysleli něco lepšího. Hlavní kampaň pak evidentně hráli "na jistotu", tedy stylem který už mají zažitý.

Chtě nechtě Halo teď spadá mezi open-world hry a nevyhne se srovnání s moderními tituly tohoto formátu. Vyrobit velkou mapu jen jen zlomek práce, podstatnějším úkolem je tuto mapu dobře zaplnit a v rámci toho otevřeného světa vytvořit nějaký příběh. Ani jedno se jim bohužel nepovedlo. Celá mapa má více méně stejný vizuál. Prostředí je sice pěkné, ale časem se omrzí. Určitě by stálo za to prostředí udělat rozmanitější, i kdyby to mělo být "na silu". Stačil by nějaký kec o tom že se tam zrovna vyrábí kousky instalace které posléze poputují do jiných částí. Rozsekat hru ve stylu Borderlands by podle mě bylo pořád lepší řešení. Navíc hodně pokulhávají i další aspekty, na které jsme v moderních otevřených světech zvyklí. Střídání dne a noci je nevýrazné, dynamické počasí chybí úplně, na jakékoli náhodné situace tady nenarazíte. 

Ať už hrajete Borderlands, Fallout nebo Witcher 3, na herním zážitku se hodně podepisují vedlejší postavy a jejich dialogy. V Infinite však takovéto postavy chybí a většina hry tak působí prázdně. Příběhové prvky jsou rozpačité, záporák je přitažený za vlasy a evidentně směřovaný na mladší věkové skupiny. Hlavní příběhová linka se zdá být dost odříznutá od toho otevřeného světa a jedno v druhém se nijak neprojevuje ani nedoplňuje. Hlavní questy jsou v podstatě jen lineární kampaň rozdělaná na několik částí.
 
Podpásovkou pak je, že kromě hlavní příběhové linky tady vlastně ani žádný další příběh není. Sice najdete audio nahrávky které popisují nějaké příběhy, ale s tím jak jsou rozkouskované si to nejde přímo užít. Vedlejší questy tady prostě nejsou, jediné co můžete v rámci mapy dělat je dobíjet základny a zachraňovat vojáky, což je přesně tak repetitivní jak to zní. 

Jakožto první pokus tohoto formátu, nové neduhy by se daly pochopit, ale pokazily se i některé prvky které už měla série dávno vyřešené. Řada vozidel je hodně nemotorná, jejich stabilita bývá problematická, mnoho z nich má vyloženě neefektivní zbraně. Úplně nejvíc to schytal tank, snažit se ho efektivně řídit je jako vést mravenčí kolonii trumpetou. Nesmyslně se zasekává v terénu, neumí se otočit na místě, použitelný je jen na hodně otevřených cestách.  Co je však asi nejhorší, chybí tu takové to prostředí které je vyloženě dělané pro vozidla. Většinou to tedy vypadá tak, že když někam přijedete nebo přiletíte, tak to tam rozstřílíte bez námahy a máte pocit, že podvádíte.

No a co se teda povedlo? Samotný gameplay především. Recept ze starších her pořád funguje, máte sice silné zbraně, ale taky nepřátele kteří mají brnění, štíty, neviditelnost a podobně. Je tu prostě rozmanitost která vás nutí k nepřátelům přistupovat různě, a řada zajímavých zbraní kterými tyto nepřátele můžete zabíjet. Do toho jsou tu ty schopnosti a Master Chief by tak teď mohl v Marvelu suplovat za Spidermana i Ironmana. Hlavní příběhová linka na tom sama o sobě taky není úplně tragicky, pořád se tam něco děje, jsou tam zajímavější potyčky s nepřáteli, a při hraní je znát, že byla vynaložena větší snaha přinést nějaký konkrétní zážitek. 

Co je ale nutno podotknout, hra je velmi jednoduchá. Byl jsem si toho vědom a rovnou začal na Heroic, ale i tak mi mnohé pasáže přišly příliš snadné. Nepřátelé nejsou moc agresivní, občas na vás vyběhnou a pak se zase vrátí do nějaké evidentně předdefinované zóny. Jen výjimečně se stává, že by po vás někdo agresivně šel. 

Technická stránka není nic extra. Hra mi několikrát spadla. Jednalo se spíš o náhodné situace, ale bylo to i tak frustrující. Grafika hra vypadá slušně, ale ze židle nikoho nezvedne a přitom si myslím, že nároky na HW jsou příliš vysoké. Zvuk považují za slabou stránku hry, chybí mi hlavně pohlcující ozvučení prostředí a zvuk mi úplně neseděl ať už jsem měl dynamický rozsah zapnutý nebo ne. No a nakonec si ještě rýpnu do struktury hlavních menu, která je prostě špatná. 

Nemůžu říct, že bych litoval koupě a po delší době to byla zase FPS hra ve které jsem s chutí strávil několik hodin. Zrovna tak se k ní určitě opakovaně vrátím, protože to střílení mě baví. Ale čekal jsem od toho podstatně víc a subjektivně tak dávám takové odřeně tři hvězdičky. Kdybych měl hodnotit jakkoli objektivně, dopadlo by to hůř, protože Infinite má celou řadu závažných neduhů. Na jednu stranu jsem rád, že se série dostala do otevřeného formátu. Na druhou stranu to co přinesli mohli raději nechat zcela lineární a celou kampaň prodloužit.
+13 +14 −1