Pátá hra ze série Momodora. Příběh se odehrává pět let po třetím dílu, vrací se tedy hrdinka Momo Reinol. Poté, co je slyšet tajemný zvon, je vesnice Koho je napadena démony. Momo Reinol je pak vyslána zvon najít a zjistit, kdo démony přivolal. Úkolem je dopadnout viníka, zachránit vesnici a hlavně posvátný strom Lun.
Momodora: Moonlit Farewell je 2D akční pixel-artová metroidvania. Při průzkumu světa nás čeká boj s nepřáteli, Momo Reinol může bojovat na blízko i používat luk. Hrdinku lze vybavit předměty, které můžeme na cestě nalézt, a odemykat jí nové schopnosti. Momo se také může uhýbat, což však spotřebuje část výdrže, která se časem doplní. Novinkou v sérii je systém "sigilů", které poskytují různá vylepšení, jako je například silnější útok či vyvolání magických mečů. Počet sigilů je omezen a lze je libovolně aktivovat a deaktivovat.
pipboy
Proti předchozímu dílu vymazlenější animace a víc "tight" mechanismy, což ale nevím jestli je nakonec dobře. Asi největší a jednoznačné plus jsou řádně nadesignované bossfighty, kdy bossové mají celkem dobře čitelné fáze a movesety, které si říkají o víc taktizovaní, míň doufání.
Ale mám-li být upřímný - i když animace je asi zase o level dál, tak vizuálně preferuju předchozí Reverie under the Moonlight a i obecný gameplay mimo bossfighty je imo lepší v předchozím díle. Tady si i v endgame přijdu krapet pomalý, level design je víc... lienární? Obecně mi přišlo, že jsem trávil nezdravě moc času probíháním tam a zpět stejnýma lokacema, bo ad1 holt metroidvania, ad2 od těch fast travel checkpointů je všechno prostě tak nějak daleko.
Což mi připomíná, že k pár collectibles je kurevsky těžké se proskákat - to je taky solidní zdroj frustrace, páč jsem si často nebyl jistý, jestli mi ještě chybí nějaká ability, nebo je to prostě jen takovej oser.
Tak celkově samozřejmě pořád fajn, solidně postavená metroidvania, jen prostě čtyřka se mi hrála líp.
Ale mám-li být upřímný - i když animace je asi zase o level dál, tak vizuálně preferuju předchozí Reverie under the Moonlight a i obecný gameplay mimo bossfighty je imo lepší v předchozím díle. Tady si i v endgame přijdu krapet pomalý, level design je víc... lienární? Obecně mi přišlo, že jsem trávil nezdravě moc času probíháním tam a zpět stejnýma lokacema, bo ad1 holt metroidvania, ad2 od těch fast travel checkpointů je všechno prostě tak nějak daleko.
Což mi připomíná, že k pár collectibles je kurevsky těžké se proskákat - to je taky solidní zdroj frustrace, páč jsem si často nebyl jistý, jestli mi ještě chybí nějaká ability, nebo je to prostě jen takovej oser.
Tak celkově samozřejmě pořád fajn, solidně postavená metroidvania, jen prostě čtyřka se mi hrála líp.
Phoenix
