Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Superhero League of Hoboken

31.12.1994
83
14 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Superhero League of Hoboken je klasickou adventurou společnosti Legend Entertainment, podobně jako tituly Death Gate nebo Mission Critical sazí na specifický design uživatelského rozhraní (prvně v Companions of Xanth), mimo toho však kombinuje role-playing prvky, tedy management party, s adventurou. Hlavní předností je humor, kterým hry Steva Meretzkyho (The Space Bar, Planetfall) často oplývají.

Hra je situována do post-apokalyptického New Yorku, New Jersey a Pensylvánie. Vaše střelená superhrdinská organizace zde skrze mise vypomáhá místním a statečně hatí pekelné plány Dr. Enthropyho. Hlavním hrdinou a lídrem se stává Crimson Tape s nadlidskou schopností vytvořit organizační tabulky v krátkém čase. Na jeho straně pořádku pak stojí postavy jako Iron Tummy, schopný bez problému sníst libovolné množství pálivé stravy, Treader Man, který dokáže šlapat vodu jako žádný jiný smrtelník, či Tropical Oil Man, jehož schopnost zvyšuje protivníkům hladinu cholesterolu v krvi.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Já stále nerozumím tomu, že tahle hra není profláklou kultovkou, protože jde asi o nejstřelenější frašku, co jsem hrál. Nemám to moc s čím srovnat, protože třeba takové Monkey Islandy jsou ve své kategorii taky šou. SLH jde ale přímo do (superhrdinské) parodie, aniž by se však omezovala na tuhle kolonku a staví hrdiny i do řady situací odkazujících na různé scifi a postapo klišé. Na meta úrovni si pak autoři v podstatě dělají srandu i z tehdejšího RPG mainstreamu, ale přitom se nic z toho znatelně negativně neodráží na hratelnosti.

Příběh a svět jsou přesně takové, aby dávaly jen tolik smyslu, kolik je zapotřebí. New York a jeho okolí je polozaplavenou pustinou sutin, kde populace se v základě dělí do tří skupin: Bezmocní vesničané ovládáni kulty a feudálními lordy, absurdní mutanti brázdící ulice a zástupy mutacemi vznikajících superhrdinů v pestrobarevných kostýmcích, co se srocují v lokálních organizacích a svým mesiášstvím mezi sebou zápasí o postavení v regionálním žebříčku superhdinských týmů.

Hlavní hrdina šéfuje jednu z takových pošahaných partiček (je třeba poznat ingredience pizzy bez otevření krabice? Od toho je tu Madame Pepperoni) a ve svém high-tech velíně přijímá přes svůj super sálový počítač objednávky na zásahy. Ty fungují jako questy které jsou v rámci několika kapitol splnitelné v libovolném pořadí a vždy vrcholí střetem s Dr. Entrophy. Nevím, asi bych se musel trochu snažit, abych vymyslel střelenější nemesis, ale ďábelský jack-in-the-box stále osnující naprosto bezpředmětné plány zkázy mi přišel celkem adekvátní.

Systém bojů a statů postav je ve své podstatě tradiční a popravdě jsem na něj při hraní ani nebral moc zřetel, protože o to tu tolik neběží. Boje jsou nekomplexní a snadné a přišlo mi, že jsou tu hlavně kvůli tomu, aby se tvůrci mohli vyblbnout na nepřátelích, jejich útocích a hlášeních o výsledcích akcí (tenhle záměr se zdařil). Většínu času tedy hráč tráví adventuřením v lokacích, což je část, kde narozdíl od bojů obtížnost leckdy stoupá dost do pryč, ale že jsem párkrát mrkl do návodu mi hru nijak nezkazilo. Ono asi není vždy úplně snadné vymyslet logické řešení puzzlů, když samotné potíže co hrdinové řeší logiku leckdy dost postrádají, ale nápaditost mi to vyvažovala.

Dokážu si klidně představit, že SLH někomu do vkusu sednout nemusí, ale pro mě je to pohodová prča, kterou jsem bez sebezapření proběhl od začátku do konce a po čase se k tomu opět s chutí vrátil. Jsem si jistý, že to nebylo naposled.
+24
  • PC 90
Jeden z mých největších herních úletů. Halucinačně bizarní žánrový mix adventury, rpg, strategie a bůhví čeho ještě. Že Legend měl zralý smysl pro vyšinutý humor jsem poznal již u Companions of Xanth. Proti Hobokenu to bylo ale nevinné šprýmování. Tady s partou velmi podivných existencí s různými vpravdě úchylnými a z hlediska zdravého rozumu zcela zbytečnými superschopnostmi (zabíjení nepřátel zvýšením hladiny cholesterolu v jejich krvi je ještě jedna z těch uchopitelnějších) se potulujete po čtvrtích postapokalyptické New Jersey a blízkého okolí. Místní slumy v jednoduchých tahových soubojích očišťujete od náplavy roztodivných (rozuměj bizarních) mutantů a zároveň se snažíte překazit infernální plány geniálního (rozuměj dementního) zlosina, Dr. Entrophyho.

Hru táhne spíše silly humor, než hráčská výzva. Obzvláště souboje jsou mnohem více o žasnutí nad ujetostí nepřátel a vtipných hláškách, než o sofistikovaném taktizování. Přesto, a to mě fascinuje, má v sobě atmosféra hry něco vtahujícího. Příčiny dovedu nalézt dvě. První je umně vytvořený post-apo svět, který si přes všechnu uber-nadsázku zachovává působivý feeling zkázy a bezradnosti. Druhý důvod je fakt, že Vaše snaha není motivovaná jen obehraným lidumilstvím, ale hlavně snahou vyšvihnout se v žebříčku zlopotírajících týmů a probojovat se až do Superhero Extraleague! (hra by se tedy dala zařadit i do kategorie sport... a vlastně pochybuji, že by si nenašla cestu ke škatulce jakékoliv)

Ve výsledku má tedy hráč pocit, že tu skutečně "o něco jde" a motivaci projít tímto skvělým virtuálním povyražením si nemusí cucat z prstu.

Pro: originalita, ujetost, povedený žánrový mix, dobře vymyšlený fikční svět

Proti: někdy je docela těžké pochopit, O CO zrovna ve hře jde:-)

+23