Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Sid Meier's Pirates!

Sid Meier's Pirates!: Live the Life

Firaxis Games •  Virtuos (Wii) •  2K Hangzhou (iOS) •  2K China (Wii)
22.11.2004
11.07.2005
11.02.2008
28.09.2010
20.07.2011
09.04.2012
24.10.2017
kompatibilní
77
89 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Hra Sid Meier's Pirates! z r. 2004 je žánrově obtížně kategorizovatelný remake stejnojmenného titulu z r. 1987, který vzešel z dílny MicroProse. Na začátku příběhu, odehrávajícího se v prostředí středověkého Karibiku, v němž má na chod společnosti velký vliv pirátství, je hráč obsazen do role vyplašeného mladíka – člena chudé rodiny, jež je v důsledku toho, že po ztrátě flotily lodí není schopna splácet svůj dluh, uvržena do nevolnictví španělského šlechtice Marquise de la Montalbána, hlavního reprezentanta zla ve hře. Hráč se poddanství nakonec vyhne a deset let na to se stává členem posádky pirátské lodi. Na té vypukne vzpoura, kapitán je vysazen na volné moře a hlavní hrdina je jmenován novým kapitánem…

Gameplay je velmi podobný původnímu, o sedmnáct let staršímu dílu. Skládá se z několika komponent, z nichž největší část herní doby připadá na režim pohybu v herním světě. Ten propojuje bojové pasáže, na počátku kterých proti sobě stojí dvě lodě, vyvedené ve 3D modelech, snažící se nad nepřátelským plavidlem – spíše, než jej potopit – získat kontrolu; to jim totiž umožní disponovat jeho nákladem. Zajatou loď hráč může přidat do svých řad, nebo ji spálit, popř. ji tzv. poslat ke dnu uděláním děr. S ohledem na záměr podrobení lodě bitva typicky vypadá tak, že její účastníci, ač po sobě pálí z děl, k sobě od první vteřiny střetnutí najíždějí, aby se následně střetli tváří v tvář, přičemž po přiražení mezi posádkami proběhnou souboje v šermu; ty představují další složku vlastní hry a současně oblast, v níž hráč musí nabýt umu, jestliže kampaň chce zdárně dokončit – v případě dobývání lodě se hlavní hrdina ve střetu sečných zbraní utká s kapitánem napadnutého plavidla. Před každým zápasem v šermu, jejž ukončuje vytěsnění protivníka na okraj soutěžního prostoru, si hráč zvolí útočný rapír, obrannou šavli nebo, co do útoku a obrany vyvážený, dlouhý meč. V šermovém klání lze využívat nahodile umístěné předměty a jiné prvky na bojišti, jako např. schody; ty slouží k vynulování tzv. výhody, která se v průběhu boje mezi soupeři přelévá podle toho, jak se komu z nich daří – s každým dílčím úspěchem narůstá sebevědomí – přesně dle rčení „s jídlem roste chuť“. Třešničkou na dortu hry je potom minihra v podobě tance s dcerou guvernéra: tančení se hraje tak, že hráč vyťukáváním směrů doleva, doprava, dopředu a dozadu a pohybů levé a pravé otočky reaguje na signály rukou své partnerky.

Úspěšnost čtyř národů – Angličanů, Francouzů, Holanďanů a Španělů –, které se o nadvládu nad Karibským mořem „přetahují“, se měří počtem ovládaných měst a vlastněných lodí a objemem držených surovin – zlata, jídla, šperků, koření, cukru, zbraní a tzv. zboží. Ke zvládnutí hry je také nezbytné mít, resp. si osvojit, dovednosti strategického plánování: lodě je potřeba opravovat, posádky vyzbrojovat, obranu a expanzi impéria vést organizovaně; ceny oprav, jež se provádí v docích ve městech, se odvíjí od postavení hráče v kontextu daného města, velikost posádky ovlivňuje mj. rychlost nabíjení kanónů a stran udržení a rozšiřování spravovaného území nelze než konstatovat, že celkově je nutné dbát na to, aby prostředky nechyběly v jiných místech říše. Podstatným aspektem hry je též obchodování, které je propracováno až tak, že hodnoty týchž statků se liší – dle obchodního partnera, ekonomické situace a populačního stavu.

I když hra má svůj děj, jejím hlavním cílem není porážka hlavní záporné postavy Marquise de la Montalbána ani vyhnání ostatních národů, než toho, který si hráč před začátkem hry vybere, nýbrž získání co nejvyššího skóre. Dobře vedená kampaň překypuje plněním dobrovolných úkolů a je završena tím, že hráč se dostane do bohatého důchodu v karibské komunitě; je přitom čistě na hráčově rozhodnutí, zda své tažení dokončí s cejchem kladného, nebo záporného hrdiny.


Poslední diskuzní příspěvek

Psal jsem: "kdybych nehrál, asi bych poněkud tápal"... Konstatování: po dalším hraní se dojem ze hry o něco zlepšil

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Sid Meier's Pirates! je hra, která sází především na jednoduchost, svižnost akce a humornou nadsázku. Kromě cestování s vaší lodí po moři a hodně zjednodušeného obchodování se herní náplň skládá z nejrůznějších miniher jako jsou šermířské souboje, tancování, námořní bitvy, hledání pokladů na souši, dobývání kolonií atp. Prostě přesně to, co byste čekali od běžného odpoledne průměrného piráta. Hra má velmi osobitý styl, odpich a šmrnc, rychlé tempo, je pozitivně laděná, pořád se v ní něco děje a je na ni radost pohledět.

Osobně mě nejvíce oslovila estetická taneční minihra. Ne snad, že by bylo nějak extrémně zábavné ji donekonečna opakovat s každou dcrerou každého guvernéra v každém městě, ale její provedení je opravdu líbezné a propracované. Tancování probíhá sice z velké části automaticky a ovládání je stále stejné, ale jednotlivé menuety se od sebe mohou odlišovat krokovými variacemi, tříčtvrtečním nebo čtyřčtvrtečním taktem a také vaše partnerky tancují odlišně podle stupně jejich atraktivity. Až jsem se sám divil, jakou si s tím někdo dal práci. Navíc při správném načasování úkroků doplňuje pár své taneční variace o obraty a piruety a ty pak působí ve spojení s krásnou hudbou až neskutečně ladně a půvabně. Při správném tancování byl pro mě dovádivý smích partnerky častokrát lepší odměnou než úspěšně dokončená minihra.

Po delším souvislém hraní ale začínají být všechny herní mechanismy bez rozdílu už hodně repetetivní a naplno se tak projeví nedostatky; především tedy absence jakékoliv hlubší koncepce. Asi jediné, co hra z dlouhodobého hlediska může nabídnout je zkoušet hraní na vyšších obtížnostech a donekonečna si pilovat své schopnosti v několika minihrách. Na druhou stranu ten čas, který jsem u Pirátů strávil, jsem se bavil více než dobře a rozhodně jej nepovažuju za promarněný.
+11
  • PC 50
Zpočátku vypadají Pirates! výtečně. Na přiměřeně rozsáhlé mapě Karibiku spolu soupeří čtyři mocnosti; každé z nich patří několik měst, jež si v závislosti na aktuálním vývoji čas od času navzájem – s pomocí hráče i bez ní – obsazují, a moře křižují desítky jejich (obchodních i válečných) plavidel. Jsou tu ale i piráti se svými skrýšemi a hbitými loděmi, kteří se obohacují na úkor všech. Hráč si v této politické situaci může zvolit, jakým směrem se jeho kroky budou ubírat, komu bude sloužit a čí lodě přepadávat; stát se postrachem všech moří, obyčejným obchodníkem převážejícím za peníze suroviny z přístavu do přístavu, nebo náruživým hledačem pokladů?

Na první pohled obsahují Pirates! spoustu možností, herní mechanismy jsou však mělké a politický/ekonomický model přímo primitivní. Vztahy mezi mocnostmi se vyvíjí vcelku náhodně a nemají na herní dění znatelný vliv. Mohu sice hodiny převážet komodity, jež mají v různých přístavech odlišné ceny, ale je to děsná otrava a finančně mnohem zajímavější je potopit nějakou loď. Činností dostupných na mapě světa je hodně, ale podstatu mají všechny stejnou – dlouhé cestování někam a na místě rutinní mezihra či jiný úkon. Hledání pokladů, členů rodiny i starých indiánských měst... jakmile uvidím první, jako bych viděl všechny.

Jako herní postava se mohu ucházet o ruku dcer představeného takřka každého města, námluvy jsou žel rovněž pokaždé stejné. Tanec – dárky – souboj – únos – šmitec. Každý z úkonů si vyžaduje zvládnutí nějaké mezihry (taneční, šermířské apod.) spočívající ve správném mačkání šipek, jež jsou sice chvíli zábavné, ale jakmile jsem zvládl ovládání, neměly mi už co dát a vyhýbal jsem se jim seč to šlo. Vrcholem trapnosti herního konceptu je ono získávání map, jelikož všechny části vlastní tentýž člověk a já je musím získávat postupně – takže ho několik (desítek) minut naháním po mapě, přemůžu na vodě, přemůžu na palubě, seberu díl mapy... A sok se náhodně objeví někde na druhém konci světa a vše začíná nanovo. Veškeré dosažené úspěchy ve hře tak mají kvůli své generičnosti povahu ryze trofejovou, což je motivace dost chabá.

Hratelnost Pirates! se skládá z několika pestrých částí, z nichž každá je sice zábavná, ale VELMI rychle omrzí a hra tak představuje zábavu opravdu jen na pár hodin.

Pro: pestrý pirátský život; zpočátku velká zábava; roztomilá grafika

Proti: mělkost herních mechanismů; brzký (a úmorný) stereotyp

+7
  • PC 70
O hře toho řekli dost ostatní takže jenom rychle mé dojmy:
Pro mě hodně návykové, pořád je co dělat a pořád je to to samé...
Herní principy velice jednoduché a taky pořád stejné...
Pár nedoladěných věciček (zloduch unese dceru guvernéra a řekne i kam (lol), rozložení národností po mapě, prázdná mapa na západě)
Příliš velký vliv větru na pohyb lodí v námořních bitkách...
Neuvěřitelně zdlouhavé a nudné přesuny po mapě...
Hra mi dělala neuvěřitelné zlomyslnosti (dozvídám se, že pirát, kerého mám najít je zcela náhodou naposledy spatřen na druhé straně mapy, ze které jsem se právě po dlouhé cestě vrátil)
Vítr byl při cestování VŽDYCKY proti mě...
Za chvíli mi začala lézt na nervy žlutá, světle modrá a zelená...

Pro: veliká mapa, doladěná obtížnost, dá se dělat takřka "cokoliv", žijete život

Proti: stereotyp, nudné přesuny, nedoladěnosti a chybky

+6
  • PC 90
Původní hru jsem nehrál, ale tuhle jsem si nemohl nechat ujít. Když jsem byl dosyta naplněnej hrou Port Royal, jejím dalším vrcholem nemohlo být nic jiného než právě Sid Meier's Pirates! A to i přesto, že hra samotná nesčítá příliš velké množství nápadů a není natolik komplexní, na kolik bych si já představoval, bavil jsem se takřka božsky. To, co jsem tehdá v Port Royal viděl z vrchu, jsem v tomto případě viděl v plné 3D palbě. Takže jsem si mohl užít parádní souboje o lodě, ale i chození po městě a hledání pokladů a kopu dalších vymožeností. Kradl jsem, loupil jsem, unášel jsem a dokonce veřejně podváděl. Která hra mi tohle může dovolit než simulátor piráta?

Pro: ohromná mapa, velké možnosti, často jsem se ke hře vracel

Proti: jízda lodí kolikrát dost otravná, i tak tvůrci mohli přidat více možností

+4