Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Betrayal at Krondor

22.06.1993
83
42 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Betrayal at Krondor je RPG probíhající ve světě Midkemia, pocházející z knižní ságy Raymonda E. Feista Trhlinové války. Ačkoliv není příběh hry a její dialogy přímo z pera autora Trhlinových válek, napsal Feist na základě hry knihu Zrada v Krondoru, první z trilogie Odkaz trhlinových válek.

Hrou procházíte s partou dvou nebo tří lidí v 1st person pohledu, tahové souboje sledujete z 3rd person pohledu. Nejrychleji se lze pohybovat s pohledem na mapu seshora. Hra je rozdělena na kapitoly, které probíhají obvykle v jednom nebo ve dvou regionech, ale hráč má neomezenou svobodu procházet celým herním světem, plnit okrajové úkoly, zlepšovat si dovednosti a vydělávat peníze.

Hra probíhá v rozlišení 320x200 s 256 barvami (VGA).

V roce 1997 vyšel duchovní nástupce hry pod názvem Betrayal in Antara, ovšem už se neodehrávající v Midkemii, kvůli ztrátě licenčních práv. O rok později, v roce 1998, vyšlo volné pokračování původní hry s názvem Return to Krondor, opět se vracející do světa Midkemie.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 95
Pokud bych měl říct které klasické DOSové RPG se svou strukturou nejvíce přibližuje pravděpodobnému vrcholu žánru, který pro mě představují hry z produkce Black Isle Studios, byl by to Betrayal ať Krondor. BaK přináší překvapivě bohatý a propracovaný svět a pro příznivce spisovatele R.E.Feista se jedna o skutečný herní ráj. Já k těmto příznivcům nepatřím, pár knížek jsem si ale přečetl až po zkušenosti s BaK a musím říct, že se storytellingu této hry bohužel nemůžou rovnat.
Ke Krondoru jsem se dostal někdy hluboko v 90. letech, hra mě nejdřív udivila svou outdoorovostí (žádné Baldur's Gate ještě neexistovalo) a zdánlivou volností, posléze svou vysokou obtížností. Tehdy jsem nebyl zrovna dobrý hráč a v neposlední řadě jsem neuměl moc anglicky, i tak mě hra neuvěřitelně chytla a asi po roce, kdy jsem si mezitím od někoho na disketě přinesl návod ze Score CD, jsem ji dohrál. Před pár lety jsem náhodou zabrousil na fanweb této hry a zjistil, že jsem minul dobrou polovinu hry tvořenou sidequesty, nenašel jsem nejlepší zbraň ani zbroj a celkově vlastně moc nepochopil, o co vůbec v na poměry počítačových her komplexním příběhu BaK jde. Hru jsem dohrál znovu a musel konstatovat, že neztratila vůbec nic že své přitažlivosti, mnohem víc jsem si ji užil, protože jsem všemu rozuměl a celková obtížnost se znatelně snížila.

Příběh BaK a fungující a neustále se měnící svět patří jednoznačně k tomu nejlepšímu v žánru a s přehledem překonává o 10 let novější záležitosti. Příběh je prostě fantastický - velmi nejednoznačný a není černobílý. Ke slovu se tu dostane několik velkých dějových zvratů, politika, zrada a dokonce i takové záležitosti, jako stávka cechu říčních přepravců. Příběh je rozdělen do kapitol a v každé je hráči otevřeno určitě území. V první kapitole, kdy eskortujete temného elfa Goratha do Krondoru, už můžete prozkoumat skoro celou herní mapu a v podstatě bez jediného souboje dojít do Krondoru velkou oklikou, nebo to (jako každý) vzít kratší přímou cestou, ta se ještě dělí na další 2, z nichž jedna je plná soubojů, protože špehové očekávají váš postup. To vše je samozdrejme možné předem zjistit. Umístění nepřátel je tedy logické, stejnou logiku má i umístění notoricky známých hádankových beden. Celkem hráč během hry ovládá 6 postav, ve skupině jsou ale maximálně 3, takže každý chapter bude k dispozici trochu jiné osazenstvo a v druhé části hry už ovládáte 2 separátní skupiny, abyste tento vpravdě epický příběh mohli dotáhnout do vítězného konce na více frontách, i když samozřejme časem hraje jedna skupina prim. Hra tím ale nijak zvášť netrpí a přirovnal bych to třeba k mnohem novějšímu Dreamfallu. Dialogy s postavami ve městech se mění každý chapter a vždy je možné plnit i trochu jiné subquesty. Těch ale naštěstí není moc a hráč je vždy držen v hlavní příběhové linii, hra si tak stále udržuje drajv a tah na bránu.

Pro mladší hráče, kteří považují za předpotopní RPG i Planescape: Torment je BaK v podstatě zapovězenou záležitostí. Vektorový engine, který byl mimochodem tvůrčí použít i u jediného leteckého simulátoru, který mě kdy bavil Aces over Europe, mě sice přijde dostačující, ale výtky chápu. Prostředí se ale mění a například zasněžené pláně nebo elfí les z enginu ždímou maximum. Hra pracuje i s vcelku pěknými digitalizovanými filmečky, kterými vykládá příběh. a hudba se v rámci žánru povedla a vyšla i jako soundtrack.

BaK rozhodně není hardcore podobně, jako třeba Wizardry VII: Crusaders of the Dark Savant nebo RoA: Star Trail - jak jsem napsal v úvodu, je v mnoha ohledech podobná novým maximálně user friendly RPG hrám a mnohdy nabízí ještě něco víc. Zejména co se týče překvapující propracovanosti nákupu/prodeje/oprav/modifikací zbraní, inventáře, systému magie, cestování, teleportace, nemoci, otrav, tréninku a stovek dalších věci. Faktem ale je, že BaK JE! hráčská výzva. V soubojích na tahy máte mnohdy co dělat, rozhodně nejsou tak trapné jednoduché, jako v novějších hrách, ale určitě jich není tolik (maximálně pokud si jako Jab nenaběhnete do předem avizované pasti při cestě na Krondor), neopakují se, nejsou frustrující a často se jim dá vyhnout. I možné herních záseky se dají lehce vyřešit, pokud se pozorně čtou texty. Pro mě osobně je BaK TOP 5 nejlepších RPG všech dob, ostatně ve své době to byla vavříny oceněna hra roku.

Pro: neuveritelna propracovanost, pribeh, primerena obtiznost, hudba

Proti: nekolik bugu v Elvandaru

+29
  • PC 85
Paradni RPG/dungeon s jeste paradnejsimi tahovymi souboji. Tato hra mi tenkrat prisla neuveritelne rozsahla a i presto, ze jsem ji hral poradne dlouho, jsem se konce nedobral a pozdeji se k ni uz nevratil. I tak jsem u ni ale prozil nekolik pamatnych momentu, z nichz nejvic me ucarovalo otevreni nektere Moredhelske truhly. Ty byly vzdy zablokovany nejakou hadankou a protoze jsem hru hral v dobe, kdy jsem umel anglicky asi 20 slov, znamenalo uspesne vyreseni radost nesmirnych rozmeru.

Pro: Pribeh, tahove souboje, hratelnost.

Proti: Nic.

+11
  • PC 80
Hra je to skutečně rozsáhlá. Občas bohužel i zbytečně natahovaná. Souboje s nepřáteli po každých pár krocích pár mil od Krondoru budí dojem, že celá říše se musí co nevidět sesypat. Truhly byly fajn, ale mohlo by jich být i méně.
Na hru ujde i příběh. Přímo Feist jej sice nepsal, ale alespoň do něj trochu kecal. Pravda, jeho pozdější knižní zpracování stálo za starou bačkoru...
Velmi slušně se ovšem hrají souboje. A grafika, byť nepopiratelně odporná (ne však na svou dobu), nabízí slušný rozhled kolem sebe i možnost chůze víc jak 4 směry.
Možná právě díky těm relativně slušným vedlejším úkolům a celkem slušným možnostem vylepšování výbavy (včetně enchantingu!) dávám vysoké hodnocení. Prostě se to dobře hrálo a byla to zábava. :-)

P.S. Také mě to ještě čeká k dohrání. Bloudím někde v lesích před Crydee se spoustou wyvern. Jen se to chce dostat na chalupu k mému nadupanému 386 DX!
+11
  • PC 60
K BaK jsem se dostal až po seznámení s Riftwar ságou (no, ságou - četl jsem dva díly Feistova Mága) a byl jsem zvědavý, za co že dostala cenu za nejlepší RPG roku 94 (nebo 93?). Nemluvme o grafice, ta je otřesná, jen ty cutscény vypadají relativně slušně. Textu je tu jak v textovce, zajímavým nápadem jsou truhly s hádankami a nechuť postav k prohledávání mrtvol. Bohužel jsem se nedostal za první kapitolu, ten mág na cestě se silovým polem mě vždy rozsekal.
-12