DmC: Devil May Cry

DMC se mi od prvního ohlášení vůbec nelíbil a opět se stala ta velice super věc, kdy mě předem odsuzovaná hra opravdu překvapila. Jelikož je hratelnost a celkový systém hry doveden k dokonalosti budu spíš kritizovat co se mi nelíbí, a tak jsem musel tuhle větu napsat jako první, protože hra se mi přes to všechno opravdu dobře hrála a líbila se mi.

Dante – nakonec to s ním není tak zlé, ale ono je to možná ještě horší. Od prvního videa, kde pálil cigaretou nějakého démona a působil jako fakan, jsem ho nenáviděl, ale akceptoval jsem to a tak trochu jsem čekal, že budu prostě hrát za děsně „cool“ spratka. Jenže ve hře je jiný- normálnější a dalo by se říct sušší- jakoby ztratil charakter- jakkýkoliv! (A Vergil je úplně ztracený, z chladného a tichého frajera ve trojce se stal někdo, jehož jsem za celou hru nebral vážně, a dokonce ani hlavního bosse ne- to je zlé lidičky). Jediné hlášky, které se Dantemu povedly, jsou krátké věty, kdy hlavnímu bossovi na jeho proslov „jsem král pekla“ řekne suše „Nah, you’re asshole.“ Nebo občas jen něco odsekne, prostě nenucené žblepty. Jenže když říká dlouhou větu, většinou z toho vyleze opravdu trapnost. Vzpomínám si třeba na větu z traileru- „Jen tak mimochodem jsem Dante, ale můžeš mi říkat Dante- zabiják démonů“ působí to na mě, jako když si malé dítě hraje s dvěma hračkami (postavičkami) superhrdinů a říká u toho podobné věci. Nechápu ani policejní fotky kde Dante drží tu cedulku při focení (nevím, jak se tomu říká), když k tomu ve hře ani nedojde… Dělali z něj někoho jiného a nedokážu říct co je nakonec menší zlo- ale byl jsem už připraven na spratka a dostal jsem suchara.

Zbraně – stejně suché jako postavy jsou zbraně. Místo lucifera ze čtverky jsme dostali suchý granátomet. S pistolemi nezabijete nic- klasika, brokovnice je taky klasika, meč má snad i stejné útoky jako ve 3 a ve 4. „Rukavice“ se mi teda víc líbily ve 4, tam používal i nohy a efektivně se ty čepele točily a jiskřily (sakra musím nainstalovat :D). Místo démonické paže jsou tu dva nějaké zvláštní řetězy, které ač fungují skvěle (jeden přitahuje vás druhý cíl), vypadají obyčejně… prostě jsou suché. Netěšil jsem se na nové zbraně a krom Aquily byly děsně neatraktivní a rozhodně je to od čtverky krok zpátky.

Limbo – až škoda takového nápadu pro tak obyčejný příběh. Dokážu si to představit lépe, ale rozhodně je to největší lákadlo hry. Přitom tak jednoduché. Je to trochu jako silent hill, inception a constantine dohromady. Kdo nehrál, nejlépe to zjistí z hraní hned v prvních minutách, a kdo hrál, ví o čem je řeč, tak jdeme dál.

Bossové- jeden byl sakra cool zbytek jen těžký WTF. Opět veliký krok zpátky od čtverky! Když z japonské hry vezmete všechno japonské, zbyde vám toho holt málo. Kopa masa, kopa betonu a kopa hnusu- úžasné!


Celý tento komentář působí zvláštně a vlastě se mi ani moc nelíbí, ale chtěl jsem ho napsat pro dobrý pocit, protože hra se mi ve výsledku líbila. O gameplayi jsem toho moc neřekl- je totiž jedním slovem skvělý. Nováčci si na ovládání zvyknout, vše je jednoduché. Jde to hladce, grafika úžasná, a díky tomu že máte k dispozici všechny zbraně a v sekundě jste schopni přepnout z jedné zbraně na druhou, mohli byste do nesmrtelného nepřítele řetězit comba dlouhé minuty a nemuseli byste se opakovat- mlátička jak má být- jen jsem si tu holt trochu postěžoval. Hra je skvělá- postavy, nepřátelé, prostředí (kromě limba), zbraně a příběh jsou suché. Tak jak hodnotit? Asi nijak- třeba uvidím časem..

Dojmy jsou ale pozitivní! Nečekal jsem tak dobrou hru.