Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Epistory: Typing Chronicles

30.03.2016
02.02.2021
02.07.2021
79
39 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Tvůrčí blok je problém, se kterým se setkal snad každý spisovatel. Jeden takový proto požádal svou múzu o pomoc. V její kůži se tak vydáváte do malého papírového světa, jenž se však díky inspiraci, kterou cestou sbíráte, stává větším a živějším, a díky tomu máte možnost objevovat krásy a záhady psaného slova.

Jedná se o jednoho z mála zástupců her, které se hrají pomocí psaní slov na klávesnici, podobně jako třeba u Typing of the Dead. Bojujete tak s nepřáteli, řešíte hádanky, otevíráte truhly a dokonce se pomocí vypisování slov pohybujete v menu. Pokud jste však pomalejší pisálek, nemusíte se bát. Hra nabízí dynamickou obtížnost, která se přizpůsobuje úrovni hráče.

Hra podporuje kromě angličtiny řadu dalších světových jazyků jako francouzštinu, němčinu, španělštinu, portugalštinu, ruštinu nebo polštinu. Dále je možné si také nastavit rozložení klávesnice jako je QWERTY, QWERTZ, AZERTY a další.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Epistory jsem původně rozehrála s tím, že se jedná o oddychovku, ve které využiji dovednosti psaní všemi deseti a zkrátka, že hru dám levou zadní.

S hlavní hrdinkou jsem postupně objevovala různorodé lokace a učila se různé druhy magie. Kam jsem ale směřovala, to jsem celou dobu nevěděla. Plytký příběh ale vynahradila zábavná herní mechanika, která způsobila, že jsem více sledovala okolí a méně poslouchala nešťastné povzdechy hlavní hrdinky.

Ze všech druhů magie, jsem si oblíbila ohnivou a větrnou. Naopak elektřinu jsem v soubojích používala, co nejméně to šlo. Princip této magie jsem nejspíš tak úplně nepochopila a nikdy si nebyla jistá, která slova sežehne zároveň s tím jedním, které napíšu.

Moje naivní představa o snadných soubojích, byla vyvrácena hned při první příležitosti. Během celé hry jsem si několikrát sáhla na maximum mých psacích schopností a zjistila, že je stále co zlepšovat. Zprvu jsem nadávala na češtinu, která komplikovala slova háčky a čárkami. Když jsem pak zkusila přepnout jazyk na angličtinu, zjistila jsem, že i tady budu mít problém a to hlavně v písmenkách, které se tak často v češtině neužívají (q,w,x,..).

Mrzí mě, že tato hra nevznikla již v době, kdy jsem se na škole učila psát všemi deseti. Nejen, že by mi to pomohlo v procvičování, ale zároveň by to, do jinak celkem nudného předmětu, vneslo zábavu a třeba pro mnohé i motivaci.

Pro: Pěkná grafika,různorodý svět,zábavný soubojový systém

Proti: Příběh,občas překrývající se slova

+30
  • PC 75
Jelikož mám z nějakého důvodu úchylku na typing games, Epistory mě okamžitě zaujala a hodně jsem se na ni těšila. Nelze říct, že bych byla zklamaná, to ne, ale už v průběhu hry je jasné, že forma zde zvítězila nad obsahem.

Epistory je okouzlující - má krásnou, jemně snovou atmosféru, k čemuž přispívá citlivě zvolená hudba. Herní mechaniky mě taky bavily - dungeony, které postupně objevujete, jsou právě tak složité na splnění, aby člověk neměl pocit, že to má ÚPLNĚ zadarmo, ale ne dost náročné na to, abyste se na něčem zasekli a byli z toho otrávení. Stejně tak na mě působila i obtížnost soubojů, na kterou si hodně lidí stěžuje - a to jsem měla adaptivní obtížnost vypnutou a nastavenou na high, ale stejně mě hra nezačala svou náročností obtěžovat.

Co ovšem má potenciál frustrace poměrně velký, byla mapa, která funguje způsobem, který se mi nepovedlo do konce hry odhalit - a pro člověka, který se ztratí i v rovné chodbě, to je docela problém, natož na tak velké ploše. Nicméně závěru jsem se nakonec dobrala úspěšně.

Asi tak jediný aspekt hry, který podle mě absolutně vůbec nefunguje, je příběh - nevadí mi, že byl vyprávěný voiceovery, naopak to působilo příjemně intimně, ale je podávaný až příliš útržkovitě, prázdnými rádoby metaforickými frázemi, takže hráč nemá šanci do něj proniknout. Škoda, kdyby byl odvyprávěný líp, mohl celou hru držet pěkně pohromadě.

Mimochodem, velký palec nahoru za arena mód!

Pro: krásná stylizace, příjemná atmosféra, originální hratelnost, arena mód!

Proti: kostrbatější ovládání, lehce repetitivní hratelnost, nefunkční příběh

+21
  • PC 80
Epistory byla za dlouhou dobu jedna z nejoriginálnějších her, co jsem měl tu čest zkusit. Nečekal jsem původně, že by mi to mohlo po technické stránce sednout, ale bylo tomu tak. Na psaní jsem si celkem rychle zvykl a obstojně to zvládal až do konce. Některé souboje daly zabrat, ale o to lepší byl pocit z výhry. Vizuálně je to nádhera, hudba je taky krásná.

Příběh je vyprávěn trochu mysteriózně a úplně se vlastně vysvětlí až s finálními titulky, ale jako nápad mi to sedlo. Líbilo se mi odkrývání vzpomínek sbíráním fragmentů, kde každý fragment doplňoval vzpomínku o další prvek, čímž úplně měnil její vyznění. Konečné vysvětlení mě potěšilo.

Jediné, co bych asi vytknul, byl stereotyp, který se dostavil při nutném psaní náhodně rozesetých slov. Naštěstí po nasbírání maximálního počtu zkušeností už nebylo potřeba tato slova vnímat a průchod hrou se pak o dost zrychlil. Celkově to byla velmi příjemná záležitost na cca 6 hodin hraní.

Pro: příběh, audiovizuální stránka, ovládání

Proti: stereotyp, opakující se nepřátelé

+21
  • PC 70
Je to Bastion, je to The Typing of the Dead, je to tak trochu Zelda. Nicméně tady se nesekaj žádní bublibáci, nestřílej žádní zombíci, a rozhodně se tu nehraje za malého blonďáka, kterého si pořád až moc lidí plete s titulární princeznou. Je to Epistory!

Místo větropytlů a zombíků se tu vypisuje všemožná hmyzí havěť, a místo blonďatého klučiny v zelených trenkách se tu hraje za blonďatou holčinu na přerostlé lišce. A tak spolu cestujou malým světečkem, od jedné kobky přes támten chrám až po zamrzlou jeskyňku, aby získali nové schopnosti a zpřístupnili si tak další, již dříve oběhnuté, kousky mapy. Cestou deratizují zmíněné brouky, řeší prostoduché hádanky (avšak za nápad s ledovou klouzavou plochou, v tomto izometrickém úhlu pohledu a s tímto ovládáním, bych soudruhy dyzajnéry nejradši podrobil lumbální punkci), a postupně nám odkrývají, byť občas poněkud kostrbatě, onu epickou story. A to všechno skrze sílu slov!

Jen je věčná škoda, jak málo je na té hře reálně pamětihodné, a že to 'Epi' v názvu vyloženě lže. Příběh je ryze osobní, podán patřičně intimně, ale zároveň je zpracován poměrně dětinsky, bez většího důrazu na detail. Z hudby si taky nepamatuju ani notu. Asi nejintenzivněji mi v paměti zůstane vynikající artstyle, kdy naprosto všechno, od samotného světa a jeho plno stromků, přes všechny nepřátelské chrobáky, až po každý z mnoha liščích ocasů, je stylizováno do origami papíru, a pokryto relativně retro paletou barev. Kouká se na to opravdu pěkně, a dokud se píše, tak se to fajně i hraje.

Jakmile se ale nepíše, hra redukuje do neohrabané chodičky za doprovodu slabě přednesené narace, a v tom tkví největší zádrhel. Byť je sympatické postavit celou hru kolem jediného neotřelého gimmicku, bodlo by, kdyby i to kolem onoho osamoceného triku bylo herně aspoň trochu zajímavé. A vono není. Za své mluví už jen ta skutečnost, že navzdory velmi krátké herní době to stihne smrdět iritujícím stereotypem. A pak i vysloveně nudit. Hodnotím vcelku pozitivně, jelikož prostě mám slabost pro kreativní přístupy, třebaže jsou trochu krátkozraké. Nicméně bych sám sobě přehnaně fandil, kdybych věřil, že si z toho budu po silvestru něco pořádně pamatovat.

Jo, a taky to samozřejmě má nadbytečný upgrade systém, ve kterém si můžete odemknout takové báječné věci, jako rychlejší pohyb po mapě, tj. "Je nám jasný, že hodně lidí bude zbytečně pomalý běh lišky srát, ale zadara jim s tím nehelfnem, že."

První půlka a cosik zdokumentována.

Pro: Artstyle; základní koncept hry

Proti: Takřka všechno kolem ústředního ťukání do klávesnice je tak nějak meh

+16
  • PC 70
Epistory na mě epický dojem nakonec neudělala. Přitom našlápnuto měla ze začátku dobře, ale ve finále jí k dokonalosti ve většině aspektů vždy pár kroků chybělo. Samotného mě to i trochu mrzí, chtěl bych na takovou hru psát epický komentář, ale lhal bych si do vlastní kapsy.

Nejvíc rozporuplné pocity mám z podání příběhu, se kterým nejenom, že se mi nepodařilo ztotožnit, ale velmi obtížně se do něj i pronikalo. A to mám přitom rád tento přístup, při kterém je hodně ponecháno na samotném hráči, jak si příběh vlastně vyloží. Tady po celou hru zůstala mezi mnou a příběhem neviditelná bariéra, kterou se nepodařilo překonat. Dost často jsem měl pocit, že vypravěčka mele s prominutím o ničem, popř. že vykládá už poněkolikáté to samé jen v jiném kabátku. Kdybych nevěděl, že má jít o jakousi alegorii na vlastní proces umělecké tvorby, tak si nejsem jistý, zda bych to vůbec pochopil. Možná začínám být už moc přízemní tvor.

Naopak musím vyzdvihnout grafickou prezentaci hry a obzvláště momenty, kdy objevíte novou část světa, která před vámi vyroste z papíru jako origami. Tyto okamžiky mi přišly skutečně epické. Jedinou drobnou výtku zde mám k podobě nepřátel, kteří jsou po celou hru vlastně stejní, a vůbec nereflektují měnící se prostředí hry. Ať jste v malebném lese, na poušti, v podzemí nebo v průmyslovém městě, stále na vás útočí jakýsi hmyz.

Samotná hratelnost a herní mechaniky se určitě dají pochválit. Obecně je hra hodnocena jako zatím to nejlepší v žánru "typing" her, což sice nemohu posoudit, ale zábavné to rozhodně bylo. Nicméně v průběhu hry jsem se několikrát přistihl, že už začínám pociťovat stereotyp. Hra se tomu sice snaží bránit postupným objevováním nových magických módů, kde každý má jiný efekt a jsou situace, kdy je skutečně nutné je správně využít. Nicméně mám pocit, že se z kombinace těchto módů dalo vytřískat mnohem víc, než hra předvedla. Kromě toho se zde nachází i pár hádanek, ale ty jsou skutečně primitivní, a žádný opojný pocit po jejich úspěšném vyřešení nečekejte.

Nejsem žádný psavec všemi deseti, takže jsem byl zvědavý na adaptivní obtížnost hry, a ta skutečně funguje na výbornou. Hru dokáže udržet na té správné úrovni, aby to nebyla frustrace, ale aby to nebylo i primitivně lehké, a pár soubojů jsem si musel zopakovat. Jen bych možná dobrým angličtinářům doporučil zvolit anglickou verzi hry. Mě se spustila automaticky v češtině, což jsem zpočátku kvitoval, ale následně se ukázalo, že překlad občas malinko skřípe, a např. o "ů" s kroužkem překladatel asi nikdy neslyšel. Ale to už je taková drobnost.

Ne, rozhodně vás od této hry odrazovat nebudu, pokud se vám zalíbila, běžte do toho, chybu asi neuděláte. Jen je mi líto, že to prostě nebylo ještě lepší.

Pro: Netradiční hratelnost, Adaptivní obtížnost, Grafická prezentace

Proti: Divný příběh, Málo využitý potenciál herních mechanik, Občas stereotyp, Malá variabilita nepřátel

+15