Hlavní hrdina Baichuan cítí, že něco s jeho životem není místy v pořádku. Občas vidí vzdálené vzpomínky, které působí reálně, ale přitom si je vůbec nepamatuje a aby toho nebylo málo tak ho navštíví mluvící kočka. Ta mu sdělí, že je uvězněný v jakém si světě, kde se střetávají vzpomínky či sny z různých realit a že Baichuan musí čelit svých strachům a traumatům, aby se dostal zpátky do svého reálného světa.
Jedná se o silně narativní melancholickou adventuru/vizuální novelu, která se zabývá tématy jako je psychické zdraví, deprese či neschopností vyrovnat se s bolestivou minulostí. Ve hře sice nejsou hádanky, ale hráč má možnost pomocí tzv "flowchartu" se vracet k libovolným situacím a měnit svá rozhodnutí během hry a tím si otevřít jeden z několika možných konců, které jsou ve hře dostupné.
jones1240
Nějak mi začíná připadat že melancholické adventury, které řeší psychické či existencionální problémy, se poslední dobou silně drží toho samého mustru. Nejenže často na sílu emocionálně vydírají hráče ale uchopení daného problému je prakticky vždy totožné. Postava bojuje s vnitřními strastmi a vy tak se musíte dostat do jejího nitra a probudit jí než navždy zůstane ztracená v komátu či blouznění. Což je teda jedna z berliček. Přijde mi že tropa o postavě co je nemocná/upoutaná na nemocniční lůžku a vy zažíváte dobodružství v jejím podvědomí je nadužívaná debilita která by měla skončit. Protože díky tomu se tvůrcům dá ledacos odpustit a navíc to zbytečně levně hraje na emoce hráčů.
No a Shanghai Summer není žádnou výjimkou... Jo vím SPOILER, SPOILER, ale podle mě to nevadí protože hra vám to dost explicitně řekne v úvodní půl hodině. Což byl teda taky naprostý dick move. No, ale pojďme si jen ve zkratce říct příběh.
Nazval bych ho jako čínskou odpovědí na A Space For The Unbound, nebudu říkat v čem přesně, ale kdo to hrál tak už podle popisu Shanghai Summer to dost jistě pochopí. Vžijeme se tu do role Baichuana, který poslední dobou má pocit že v jeho životě není něco úplně v pořádku. Často totiž vidí záblesky vzpomínek které si nepamatuje či podivné náhledy do jiných realit. Nedlouho poté se mu zjeví černá kočka, která mu sdělí že je uvězněn v jakém si světě, kde se střetávají vzpomínky či sny z různých realit a že Baichuan musí čelit svých strachům a traumatům, aby se dostal zpátky do svého reálného světa.
Prostě naprostá klasika, už v první půl hodině kdy nám tvůrci řeknou jak se to vše ve skutečnosti má, jsem protáčel oči. Kupodivu ale k mému překvapení jsem se od hry nedokázal odtrhnout, jelikož i přes opravdu klišoidní příběh nabízí příjemnou melancholickou atmosféru. Celá hra prostě tak příjemně plyne, nezatěžují vás tu žádné fetch questy, backtracking, debilní minihry (A Space for the Unbound!!!) a jste jen neseni příběhovým proudem. Tomu všemu navíc pomáhá i velice relaxační ost plus i hezký vizuál. Je sice pravdou že prostředí často působí jako v mizerném rozlišení, ale podle mě je to umělecký záměr a má to třeba působit jako fotky nalepené v deníčku či kresbičky. A upřímně mi to celou atmosféru ještě umocňovalo.
Postavy nejsou na tom o nic hůře a vy se tu seznámíte s různorodou plejádou postav kde většina mi přišla sympatická a každá sice měla stokrát okoukané problémy, které se řeší v každé podobné hře, ale zase se mi líbilo že se v tom hra neutápěla a řešili se s poměrnou lehkostí. Škoda jen že celkovému dojmu škodí poměrně horší překlad, který očividně nikdo nekontroloval a dost dialogů šustí papírem a nebo vyzní velice těžkopádně. Místy to totiž dost kazí dojem a nezní to jako něco co by postava v tomto věku řekl. Otázkou ale je do jaké míry to je špatný writing nebo zmršený překlad. I tak jsem se přes to dokázal přenést a po většinu času se bavil, ale neříkám nic, občas jsem ucítil lehkej cringe. Když tam například hlavní hrdina začal peskovat studenta o tom jak by se měl soustředit na učení a že kam půjde jeho život když bude chodit za školu, to mi přišlo dost mimo od skoro cizího člověka (aler horší writing). Naštěstí to nepřevyšuje ale ty fajn momenty co ve hře jsou, takže dobrý.
Co se hratelnosti týče, tak je to hlavně silně narativní adventura bez puzzlů, příjemně mě ale překvapilo to, že sem tvůrci zakomponovali flowchart, která mi tu teda přijde lehce zbytečná, ale zase přidává do hry lehkou míru interaktivity. Hra má totiž hromady konců, ke kterým po čas hry můžete dojít, i když ten správný je ten úplně v závěru hry. Přijde mi to ale zbytečný, protože tyhle what if endingy vám toho moc nedají a přišli mi místy do počtu, ale co už, jako mínus to rozhodně neberu. Dále tu pak můžete nahlížet od deníčku kam se vám zapisují různé informace o postavách či dění, nebo můžete hledat po lokacích sběratelské kartičky s chobotničkami :)
No a to je vše, jedná se prostě o příjemnou melancholickou adventurku, která je sice klišé, dialogy občas šustí papírem a má to horší překlad, i tak se ale jednalo pro mě o opravdu příjemnou jednohubku kterou jsem si užil a myslím že by jste si jí užili i vy kteří těmto "fritolovinám" holdujete. Je to záležitost cca na 4-5 hodin, což je taky fajn. Jo a nemá to dabing!
No a Shanghai Summer není žádnou výjimkou... Jo vím SPOILER, SPOILER, ale podle mě to nevadí protože hra vám to dost explicitně řekne v úvodní půl hodině. Což byl teda taky naprostý dick move. No, ale pojďme si jen ve zkratce říct příběh.
Nazval bych ho jako čínskou odpovědí na A Space For The Unbound, nebudu říkat v čem přesně, ale kdo to hrál tak už podle popisu Shanghai Summer to dost jistě pochopí. Vžijeme se tu do role Baichuana, který poslední dobou má pocit že v jeho životě není něco úplně v pořádku. Často totiž vidí záblesky vzpomínek které si nepamatuje či podivné náhledy do jiných realit. Nedlouho poté se mu zjeví černá kočka, která mu sdělí že je uvězněn v jakém si světě, kde se střetávají vzpomínky či sny z různých realit a že Baichuan musí čelit svých strachům a traumatům, aby se dostal zpátky do svého reálného světa.
Prostě naprostá klasika, už v první půl hodině kdy nám tvůrci řeknou jak se to vše ve skutečnosti má, jsem protáčel oči. Kupodivu ale k mému překvapení jsem se od hry nedokázal odtrhnout, jelikož i přes opravdu klišoidní příběh nabízí příjemnou melancholickou atmosféru. Celá hra prostě tak příjemně plyne, nezatěžují vás tu žádné fetch questy, backtracking, debilní minihry (A Space for the Unbound!!!) a jste jen neseni příběhovým proudem. Tomu všemu navíc pomáhá i velice relaxační ost plus i hezký vizuál. Je sice pravdou že prostředí často působí jako v mizerném rozlišení, ale podle mě je to umělecký záměr a má to třeba působit jako fotky nalepené v deníčku či kresbičky. A upřímně mi to celou atmosféru ještě umocňovalo.
Postavy nejsou na tom o nic hůře a vy se tu seznámíte s různorodou plejádou postav kde většina mi přišla sympatická a každá sice měla stokrát okoukané problémy, které se řeší v každé podobné hře, ale zase se mi líbilo že se v tom hra neutápěla a řešili se s poměrnou lehkostí. Škoda jen že celkovému dojmu škodí poměrně horší překlad, který očividně nikdo nekontroloval a dost dialogů šustí papírem a nebo vyzní velice těžkopádně. Místy to totiž dost kazí dojem a nezní to jako něco co by postava v tomto věku řekl. Otázkou ale je do jaké míry to je špatný writing nebo zmršený překlad. I tak jsem se přes to dokázal přenést a po většinu času se bavil, ale neříkám nic, občas jsem ucítil lehkej cringe. Když tam například hlavní hrdina začal peskovat studenta o tom jak by se měl soustředit na učení a že kam půjde jeho život když bude chodit za školu, to mi přišlo dost mimo od skoro cizího člověka (aler horší writing). Naštěstí to nepřevyšuje ale ty fajn momenty co ve hře jsou, takže dobrý.
Co se hratelnosti týče, tak je to hlavně silně narativní adventura bez puzzlů, příjemně mě ale překvapilo to, že sem tvůrci zakomponovali flowchart, která mi tu teda přijde lehce zbytečná, ale zase přidává do hry lehkou míru interaktivity. Hra má totiž hromady konců, ke kterým po čas hry můžete dojít, i když ten správný je ten úplně v závěru hry. Přijde mi to ale zbytečný, protože tyhle what if endingy vám toho moc nedají a přišli mi místy do počtu, ale co už, jako mínus to rozhodně neberu. Dále tu pak můžete nahlížet od deníčku kam se vám zapisují různé informace o postavách či dění, nebo můžete hledat po lokacích sběratelské kartičky s chobotničkami :)
No a to je vše, jedná se prostě o příjemnou melancholickou adventurku, která je sice klišé, dialogy občas šustí papírem a má to horší překlad, i tak se ale jednalo pro mě o opravdu příjemnou jednohubku kterou jsem si užil a myslím že by jste si jí užili i vy kteří těmto "fritolovinám" holdujete. Je to záležitost cca na 4-5 hodin, což je taky fajn. Jo a nemá to dabing!
Pro: atmosféra, soundtrack, fajn postavy, hezký vizuál, příjemně to plyne
Proti: překlad a pár horších dialogů, hodně klišoidní příběh