V podstatě kopírka Wolfensteina ve sci-fi prostředí. Pár vylepšení a kroků kupředu se tu však přeci jen najde. Nejzjevnější je fakt, že ne všechno, co se hýbe, je nutně váš nepřítel. Naopak vám může hodný doktor "poradit" nebo darovat nějaké to střelivo. Zbraní je zde o jednu více, variabilita nepřátel je mnohonásobně větší, existuje zde teleport, mapa a informátor, kolik procent z aktuálního levelu jste zrovna zvládli. Samotné levely také zdaleka nejsou tak bludišťově jako ve Wolfovi a jsou navrženy určitě lépe.

Dále lékarničky jsou kromě klasických i ve formě čehosi, co poté využívá například Half-Life, tedy zásobičů na zdech s omezenou kapacitou. Také můžete libovolně cestovat mezi již ukončenými levely v rámci jedné z celkových šesti misí a dojít si třeba pro zapomenuté střelivo.

Jinak se však hra od Wolfensteina v ničem neliší. Prostě na něm parazituje a vzhledem k tomu, že je o rok a půl mladší, je výsledek smutný (zvlášť, když pár dnů poté vyšel Dům)

Bohužel stereotypnost celé hry je obrovská. Zejména díky velmi malému počtu textur (srovnatelným s Wolfensteinem 3D) a díky tomu, že levely jsou poměrně značně dlouhé (pokud se tedy snažíte nacházet tajné chodby jako já, které většinou zabírají půlku prostoru). Těch 66 levelů je prostě hrozně moc. Stačilo by klidně 30. Takhle už jsem měl hry ke konci skutečně dost, a to nejen kvůli tomu, že jinak vcelku zdařilá hudba Bobbyho Prince se do zblbnutí opakovala.