Lehce podprůměrná adventura, jejíž největší předností je léty ověřený engine a kvalitní technické zpracování. Což, s přihlédnutím na zkušenosti autorů, je málo - zvláště když Lost Horizon už měl pomalu nakročeno k tomu nejlepšímu v žánru za několik posledních let.
Code Archimedes hráče vhodí do Alexandrie, Turecka, několika snů Niny a... než se nadějete, uvidíte závěrečné titulky. Co však bylo vloženo do intenzity vyprávění, to chybí v jiném, podstatně důležitějším aspektu – a to scénáři. Hráč by již měl být zvyklý na různé fantasmagorické sledy událostí, leč Secret Files 3 posunuje laťku ještě dále. A to i, nebo právě proto, na tak malém prostoru celá zápletka, a její nedostatky, vyzní ještě výrazněji. Stačí zmínit pár pojmů (prastará rasa, radiace, CERN, Leonardo da Vinci, apokalypsa, Archimedes, 3,14... uf), a mělo by to být jasné. Stejně tak zarazí nevyužití dvojce hlavních postav, kdy drtivou většinu času hrajete pouze za Ninu.
Nicméně přeci jen se v Animation Arts oproti Lost Horizon a zbylým Secret Files zlepšili. A to ve zredukování vatových částí, jejichž smyslem bylo pouze udržet hráče v určitých lokacích o několik desítek minut více. Úkoly jsou převážně snazšího ražení, kdy v žádném momentu hraní nebudete slepě tápat. Nepočítám-li pár nepříliš zdařilých miniher, tak jsou puzzly tak akorát, aby jejich řešení a vyřešení přineslo kýžený efekt. Když si však vzpomenu na možnosti a řešení v The Pandora Directive, tak třetí SF3 působí jen jako vygenerovaná v adventurním programu. Není tu nic, co by jinde nebylo již k vidění. Za zmínku však stojí až překvapivě výrazná hudba, a vlastně i dabing, jenž nedostál reputace dílu prvního.
Svůj účel – a to kratší adventury s pohodlným ovládáním – však Secret Files 3 plní obstojně, i když nejste fanoušky předchozích dílů. Přesto je však lepší volbou poohlédnout se z novějších adventur spíše po The Book Of Unwritten Tales (lepší audiovizuální kvality) nebo A New Beginning (dvakrát delší a příběhově zajímavější). Pokud hledáte něco převyšující dnešní standarty německých adventur, tak ruce pryč.
Code Archimedes hráče vhodí do Alexandrie, Turecka, několika snů Niny a... než se nadějete, uvidíte závěrečné titulky. Co však bylo vloženo do intenzity vyprávění, to chybí v jiném, podstatně důležitějším aspektu – a to scénáři. Hráč by již měl být zvyklý na různé fantasmagorické sledy událostí, leč Secret Files 3 posunuje laťku ještě dále. A to i, nebo právě proto, na tak malém prostoru celá zápletka, a její nedostatky, vyzní ještě výrazněji. Stačí zmínit pár pojmů (prastará rasa, radiace, CERN, Leonardo da Vinci, apokalypsa, Archimedes, 3,14... uf), a mělo by to být jasné. Stejně tak zarazí nevyužití dvojce hlavních postav, kdy drtivou většinu času hrajete pouze za Ninu.
Nicméně přeci jen se v Animation Arts oproti Lost Horizon a zbylým Secret Files zlepšili. A to ve zredukování vatových částí, jejichž smyslem bylo pouze udržet hráče v určitých lokacích o několik desítek minut více. Úkoly jsou převážně snazšího ražení, kdy v žádném momentu hraní nebudete slepě tápat. Nepočítám-li pár nepříliš zdařilých miniher, tak jsou puzzly tak akorát, aby jejich řešení a vyřešení přineslo kýžený efekt. Když si však vzpomenu na možnosti a řešení v The Pandora Directive, tak třetí SF3 působí jen jako vygenerovaná v adventurním programu. Není tu nic, co by jinde nebylo již k vidění. Za zmínku však stojí až překvapivě výrazná hudba, a vlastně i dabing, jenž nedostál reputace dílu prvního.
Svůj účel – a to kratší adventury s pohodlným ovládáním – však Secret Files 3 plní obstojně, i když nejste fanoušky předchozích dílů. Přesto je však lepší volbou poohlédnout se z novějších adventur spíše po The Book Of Unwritten Tales (lepší audiovizuální kvality) nebo A New Beginning (dvakrát delší a příběhově zajímavější). Pokud hledáte něco převyšující dnešní standarty německých adventur, tak ruce pryč.
Pro: rychlý engine, ovládání, hudba a dabing (ač tu jsou problémy s hlasitostí)
Proti: děj!, délka (5-6 hodin nanejvýše), zbytečné minihry