Komentář není ovlivněn pocity nostalgie. Třetí díl Tomb Raidera se nese v duchu předchozích dílů a jediný rozdíl je ten, že je zase o kousek těžší. Tedy, popravdě řečeno, obtížnost šla dost strmě nahoru. Zatímco v minulých dílech jsem návod využíval jen minimálně, v trojce (resp. její druhé půlce) byl již mým věrným služebníkem. Design levelů je ještě šílenější, než kdy dříve. První lokace v džungli je nejjednodušší, ale zároveň i nejzábavnější a obsahuje přesně to, co by měl Tomb Raider obsahovat – zajímavý design, přijatelnou obtížnost a chytlavé uvedení do děje. V Nevadě už začalo přituhovat, tropický ostrov bych taky jakž takž přešel bez újmy, ale největší výzvu představoval Londýn, který byl po stránce level designu doslova šílený (ani s návodem jsem se občas skoro nechytal).

Pochválit musím ovšem grafiku, která je opět o něco lepší. Přibyla řádka nových zbraní, například bazuku jsem hodně ocenil v závěrečných soubojích s bossy. Potěšily mě sofistikovaně skryté sekrety. Rovněž mě překvapila herní doba, která se blíží k 30 hodinám, čímž dělá třetí pokračování prozatím nejdelším dílem v sérii.

Nejvíc mě ale mrzí fakt, že se série nikam neposouvá. Trojka, podobně jako dvojka, působí spíše jako mission pack s drobnými vylepšeními. Ocenil bych bohatší herní náplň (nekonečné hledání všemožných klíčů po čase unavuje, pusté lokace taktéž) a zejména zajímavější příběh, i když s ohledem na stáří hry je úroveň poměrně vysoko. Rovněž ovládání bych vypiloval – rozložení na klávesnici je trochu krkolomné (v menu klávesy přenastavit nešly) a ani kamera není zrovna poslušná.

Jako celek Tomb Raider 3 pořád funguje. Fandy určitě potěší nové a obtížnější mise, ovšem příště by to už chtělo nějaký ten posun vpřed.