Tak se konečně setkáváme, Yume Nikki. Jak si tak všímám, tato dnes již ve světě a především v Japonsku kultovní explore hra nyní zvolna doráží i k břehům primitivní Evropy, sužované útlakem nadvlády krutých amerických konzervativních producentských praktik, které se zabývají především tím, jak naklonovat zaručený úspěch starších titulů a vydělat další a další hromady peněz neustálým vývojem dalších pokračování, kde je hlavní změnou většinou pouze nejnovější grafické zpracování, čímž dělají radost nejen nedočkavým fanouškům, ale především společnostem, zabývající se výrobou a prodejem výpočetní techniky.
Yume Nikki je hra, která patří do jiného světa v porovnání s již zmíněnou herní většinou. Ukazuje nám, jak lehké je udělat skvělou hru. Nejsou na to potřeba týmy o stovkách lidí ani masivní sponzorská pomoc, jen fantazie a ochota skočit do vývojářského neznáma a zkoušet věci, které na první pohled nemají příliš šancí na pozitivní přijetí.
Madotsuki je hlavní postavou této hry. Je to poetická hnědovlasá dívenka s copy. O jejím příběhu není řečeno téměř nic, přesto je právě příběh jedním z hlavních taháků. Jakto? Hra rozebírá její osobnost v zatím nevídaném měřítku, a to jest ve snech. Je čistě na člověku, aby si "vytvořil" příběh této hry podle svého. K tomu mu pomáhá rozmanitá vizuální stránka, která ačkoliv nevyniká moderním vzhledem, poskytuje hráči mnohá témata k přemýšlení a společně se (opět značně minimalistickým, přesto však velmi působivým) soundtrackem podmanivou psychedelickou atmosféru. Ve hře jde o to, najít v jejích snech 24 předmětů, jakýchsi efektů. Prakticky ovšem jde spíše o vizuální zážitek z prozkoumávání nepřeberných detailů z množstvích zajímavých snových světů. Hra rozhodně nevodí hráče za ruku, naopak, začátek ve stylu "Bum, už hraješ" a rozsáhlé, nepřehledné lokace bez jakékoliv nápovědy působí při průzkumu někdy až frustrujícím dojmem, ale to je vše podle plánu a pasuje to do filozofie hry. Nemusíte se na sebe zlobit, když se občas rozhodnete pomoci si s hrou na internetu. Jistě naleznete více než jen radu jak dál. Hra má stále celkem velkou fan základnu a jedno z velkých pozitiv je právě to, že si můžete přečíst dojmy, objevy a teorie ke hře od ostatních lidí.
Že je to nějak málo věcí na 95%? Ó nikoliv. Nezdráhám se říci, že Yume Nikki má potenciál být revoluční hrou. Nicméně zůstane asi jen u toho potenciálu, nedělám si naděje, že by se místo nového gtáčka rozhodl Rockstar udělat velkorozpočtovou verzi YN, přestože by to rozhodně stálo za to. Musí nám stačit to, že již vznikli desítky Yume Nikki fangames, které pokračují v nastoleném trendu. Příkladem jsou Yume 2kki, .flow, Me a další. Pokud se Vám YN líbilo, rozhodně doporučuji vyzkoušet. YN je pro mě herní obdobou filmů Davida Lynche, kdo zná, tak pochopí. Je to alternativní psychologický zážitek, který mi dokazuje, jak špatný je ve skutečnosti mainstream. A působí přesně jak má- vyvolává ve vás mnoho pocitů a myšlenek. A TO je kvalita, která se cení.
Yume Nikki je hra, která patří do jiného světa v porovnání s již zmíněnou herní většinou. Ukazuje nám, jak lehké je udělat skvělou hru. Nejsou na to potřeba týmy o stovkách lidí ani masivní sponzorská pomoc, jen fantazie a ochota skočit do vývojářského neznáma a zkoušet věci, které na první pohled nemají příliš šancí na pozitivní přijetí.
Madotsuki je hlavní postavou této hry. Je to poetická hnědovlasá dívenka s copy. O jejím příběhu není řečeno téměř nic, přesto je právě příběh jedním z hlavních taháků. Jakto? Hra rozebírá její osobnost v zatím nevídaném měřítku, a to jest ve snech. Je čistě na člověku, aby si "vytvořil" příběh této hry podle svého. K tomu mu pomáhá rozmanitá vizuální stránka, která ačkoliv nevyniká moderním vzhledem, poskytuje hráči mnohá témata k přemýšlení a společně se (opět značně minimalistickým, přesto však velmi působivým) soundtrackem podmanivou psychedelickou atmosféru. Ve hře jde o to, najít v jejích snech 24 předmětů, jakýchsi efektů. Prakticky ovšem jde spíše o vizuální zážitek z prozkoumávání nepřeberných detailů z množstvích zajímavých snových světů. Hra rozhodně nevodí hráče za ruku, naopak, začátek ve stylu "Bum, už hraješ" a rozsáhlé, nepřehledné lokace bez jakékoliv nápovědy působí při průzkumu někdy až frustrujícím dojmem, ale to je vše podle plánu a pasuje to do filozofie hry. Nemusíte se na sebe zlobit, když se občas rozhodnete pomoci si s hrou na internetu. Jistě naleznete více než jen radu jak dál. Hra má stále celkem velkou fan základnu a jedno z velkých pozitiv je právě to, že si můžete přečíst dojmy, objevy a teorie ke hře od ostatních lidí.
Že je to nějak málo věcí na 95%? Ó nikoliv. Nezdráhám se říci, že Yume Nikki má potenciál být revoluční hrou. Nicméně zůstane asi jen u toho potenciálu, nedělám si naděje, že by se místo nového gtáčka rozhodl Rockstar udělat velkorozpočtovou verzi YN, přestože by to rozhodně stálo za to. Musí nám stačit to, že již vznikli desítky Yume Nikki fangames, které pokračují v nastoleném trendu. Příkladem jsou Yume 2kki, .flow, Me a další. Pokud se Vám YN líbilo, rozhodně doporučuji vyzkoušet. YN je pro mě herní obdobou filmů Davida Lynche, kdo zná, tak pochopí. Je to alternativní psychologický zážitek, který mi dokazuje, jak špatný je ve skutečnosti mainstream. A působí přesně jak má- vyvolává ve vás mnoho pocitů a myšlenek. A TO je kvalita, která se cení.
