Nejsem z těch, kteří by moc dávali na technickou stránku her, ať už si pod tím představujete optimalizaci, technickou úroveň grafiky nebo to, že hra nepadá. Ba troufám si tvrdit, že velká část mých vůbec nejoblíbenějších her jsou alespoň v jedné z výše zmíněných kategorií naprosté propadáky. Stejně tak dokážu skousnout nezáživnou nebo špatně koncipovanou herní náplň, protože jsem trpělivý člověk a mým největším požadavkem u hry je, aby mi čas u ní strávený něco dal.
Ale u California mi ruply nervy. Možná, při pohledu zpátky, jsem mu ještě poslední šanci dát mohl, ale došel jsem do bodu, kdy není návratu, jelikož jsem se zbavil všech svých uložených pozic. Totiž když se ve hře, která má herní délku v průměru asi tři hodiny, čtyřikrát zaseknete tak, že musíte předchozí tři čtvrtě hodinový úsek opakovat, to už je na pováženou. Jenže kdyby ten úsek alespoň stál za to!
Californium je hra odkazující na život a dílo spisovatele Philipa K. Dicka. To mě samo o sobě dost zaujalo, jelikož jsem také knihomol a těší mě rychle se množící množství her s inteligentní tématikou v poslední době. Jak známo, Philip K. Dick měl složité dětství a, nepletu-li se, trpěl poruchami osobnosti, tudíž jeden nemusí ani hru hrát, aby tušil, že zde bude mít co do činění s narážkami na těžký život spisovatele a alternativní reality. A skutečně, protagonistou California je jeho alterego Elvin Green, neúspěšný pisálek, kterému zemřela dcera, opustila ho žena a prochází vleklou kreativní krizí, díky níž mu hrozí, že skončí na ulici. Skvělý způsob, jak zažehnout drama.
Naopak výborný způsob, jak ho pohřbít, je nechat hráče ve hře, která se zaměřuje na atmosféru, průzkum a dialogy, hledat skryté symboly, jejichž nalezení vede k pootevření dveří do paralelního světa. Nic nezabije napětí při řešení sociálního dramatu tak, jako hledání titěrného svítícího symbolu v úklidové místnosti, který navíc můžete spatřit jenom tehdy, když si prvně prohlédnete koště, pračku a stoh časopisů. Politováníhodný je také směr, jakým se příběh vydává v druhé polovině hry, respektive béčkový sci-fi setting, ve kterém se odehrává.
Škoda. Možná, že hra končí zajímavým vyvrcholením a možná, že se k ní ještě vrátím, ale dnes to rozhodně nebude. Bugům a nevypilované hratelnosti odolávám jako málokdo, ale pohár občas přeteče. Závěrem bych snad jen dodal, že Californium je nejspíš první hra, u které bych si dovolil souhlasit s tezí, že by lépe vynikla jako povídka nebo krátký film, spíš než právě hra.
Ale u California mi ruply nervy. Možná, při pohledu zpátky, jsem mu ještě poslední šanci dát mohl, ale došel jsem do bodu, kdy není návratu, jelikož jsem se zbavil všech svých uložených pozic. Totiž když se ve hře, která má herní délku v průměru asi tři hodiny, čtyřikrát zaseknete tak, že musíte předchozí tři čtvrtě hodinový úsek opakovat, to už je na pováženou. Jenže kdyby ten úsek alespoň stál za to!
Californium je hra odkazující na život a dílo spisovatele Philipa K. Dicka. To mě samo o sobě dost zaujalo, jelikož jsem také knihomol a těší mě rychle se množící množství her s inteligentní tématikou v poslední době. Jak známo, Philip K. Dick měl složité dětství a, nepletu-li se, trpěl poruchami osobnosti, tudíž jeden nemusí ani hru hrát, aby tušil, že zde bude mít co do činění s narážkami na těžký život spisovatele a alternativní reality. A skutečně, protagonistou California je jeho alterego Elvin Green, neúspěšný pisálek, kterému zemřela dcera, opustila ho žena a prochází vleklou kreativní krizí, díky níž mu hrozí, že skončí na ulici. Skvělý způsob, jak zažehnout drama.
Naopak výborný způsob, jak ho pohřbít, je nechat hráče ve hře, která se zaměřuje na atmosféru, průzkum a dialogy, hledat skryté symboly, jejichž nalezení vede k pootevření dveří do paralelního světa. Nic nezabije napětí při řešení sociálního dramatu tak, jako hledání titěrného svítícího symbolu v úklidové místnosti, který navíc můžete spatřit jenom tehdy, když si prvně prohlédnete koště, pračku a stoh časopisů. Politováníhodný je také směr, jakým se příběh vydává v druhé polovině hry, respektive béčkový sci-fi setting, ve kterém se odehrává.
Škoda. Možná, že hra končí zajímavým vyvrcholením a možná, že se k ní ještě vrátím, ale dnes to rozhodně nebude. Bugům a nevypilované hratelnosti odolávám jako málokdo, ale pohár občas přeteče. Závěrem bych snad jen dodal, že Californium je nejspíš první hra, u které bych si dovolil souhlasit s tezí, že by lépe vynikla jako povídka nebo krátký film, spíš než právě hra.
Pro: dobrá atmosféra a soundtrack, zajímavý svět, potenciálně zajímavý příběh
Proti: nudná herní náplň, špatná optimalizace, slabší postavy