Pro mě je to zatím nejslabší Doom. A to hlavně kvůli první a většině druhé epizody. Nemůžeme atutorům upřít jisté novátorství v přístupu a level designu. Koho jiného v té době napadlo nacpat do FPSka tolik hádanek? No, hádanek. Spíš správnou kombinaci teleportů nebo spínačů. Dokonce se i objevý secret povinný postup. Což je vopruz.

Je nutné to i všechno podrobně prozkoumávat. Žádný spínač vám nemůže ujít. V kombinace s velkýma úrovněma a málo nepřáteli to vychází docela nudně. Něco teda šlo ošmelit přeskočením (ZDoom). S tím autoři nepočítali. Hlavně v první epizodě je málo nepřátel. Ještě míň silných nepřátel. A ten konec? Kdo dohrál první epizodu v původním Doomu, bude vědět o čem je řeč.

Hra začne nabírat šťávu až ke konci druhé epizody. Hádanky s teleporty asi vývojáře omrzely a vrátili se k starýmu dobrýmu Doomu. Hlavně třetí epizoda je jak má být. Spousta nepřátel, přehlednější design, zvýšená obtížnost. To se opět vrátí Doom adrenalin a totální výplach nad rychlou rubačkou.

V době, kdy už byl na světě skvělý Doom 2, tohle trochu ztrácelo smysl. Už mi trochu vadili stále stejní nepřátelé a nepřítomnost dvouhlavňovky. Ale i tady má Doom design pořád něco do sebe. I když mě některé úrovně vyloženě krkali.