Tento díl jsem s mým bojovníkem Laurionem tak prolétla, že jsem se divila, že už je konec. Pravděpodobně jsem něco opomněla, jelikož jsem měla výsledné skóre pouze 415/500 zůstalo mi v inventáři ptačí pírko a pořád mám pocit, že šlo něco dělat s tím gepardem u jezírka.

Město je zde oproti druhému dílu mnohem menší, což jsem uvítala, a tak jsem se velmi rychle zorientovala, kde co najdu. Ani bloudění v divočině nebylo tak dramatické, jen jsem při jedné obchůzce málem zemřela hlady, jelikož jsem si nepořídila dostatek zásob.

Co mně však docela vadí, je přebytek peněz hned od samého začátku. Můžu si koupit vlastně všechno, co chci a nemusím kvůli tomu vůbec zabíjet nestvůry. Vytrénovat se můžu v Simbana Village, a je ze mě nejmocnější bojovník.

Nejvíce se mi na celé hře líbil Rituál, při kterém se musíte postavit téměř o hlavu většímu bojovníkovi a soupeřit s ním v několika disciplínáchpobavilo mě, když jsem zjistila, že můžu podvádět. Docela mě zaujala i logická hra Game of Awari, která bohužel nebyla součástí rituálu. Navíc jsem si ji stihla zahrát jen dvakrát, jelikož při pokročení v příběhu už to dále nebylo možné.

Sečteno a podtrženo, ani třetímu dílu se nepodařilo překonat můj nejoblíbenější první díl. Tato série mě ale stále baví a jsem zvědavá, co přinese její pokračování.