První dva díly Trine mám velmi rád, chvíli jsem se těšil i na třetí díl, ale po prvních recenzích a komentářích bylo jasné, že tvůrci tentokrát šlápli vedle. A tak jsem hraní odkládal, protože jsem očekával zklamání. Bohužel se mé obavy z větší části naplnily.

Přechod do 3D je neskutečně blbý nápad, hlavní viník průměrné hratelnosti a časté frustrace. Za dobrou polovinu úmrtí totiž může strašná orientace v prostoru, kde může být i velmi jednoduchý skok fatální, protože je postavička zrovna daleko v obraze a stojí o centimetr dál, než je třeba. Umírá se tedy často, naštěstí jsou hrdinové tři a můžou se navzájem oživovat tak, že si stoupnou na oživovací pole, které se objeví někde poblíž úmrtí. Což bývá ale dost často za propastí, kam se snažíte dostat...

Sbírání trojúhelníků, důležitých pro postup hrou, mi nevadilo (nejsou nějak zázračně ukryté) a našel jsem je bez potíží všechny. Trojúhelníky otevírají i vedlejší mise, které jsou popravdě dost jalové a ty nejhorší z nich jsou pouze o soubojích, což je jedna z dalších slabších stránek Trine 3 (protože orientace v prostoru).

Hlavní kapitoly byly ale většinou dost fajn, škoda jen, že je zde tak málo kvalitních puzzlů, ty zdejší jsou dost jednoduché a často se opakují. A omezení schopností hrdinů (mág může dělat zase jen kostky) také zamrzí.

Trine 3 má ale i klady. Vizuálně je hra opět krásná, stále je z toho cítit duch série. I to vyprávění, i když je jednoduché a končí v půlce (tvůrcům došly finance), působí pěkně pohádkově a pohodově. A přestože se hraje daleko hůře než předchůdci, i tak jsou zde pasáže a lokace, které baví.

Takže nakonec nevznikla vyloženě špatná hra, spíše jen rozporuplná. Sráží ji do průměru hlavně jedno špatné rozhodnutí. Přesto bych rád viděl jak to všechno skončí. Ale...hlavně ať to proboha není ve 3D!