Bratři to u mě neměli jednoduché. Skoro nutné ovládání na gamepadu (na klávesnici jsou některé sekvence příliš zdlouhavé), opravdu prosťoučký příběh na pozadí jednoduchého vizuálu a nesmyslně žvatlajících panáků... Na začátku si navíc tihle parchanti jdou k řece házet žabky, zatímco jejich fotřík chcípá na kárce a já padal do mdlob, jestli to fakt jako myslí vážně.

Trochu jsem trpěl u ovládání, které je vyřešeno originálně, ale zároveň je pro oddychovou hru náročné na synchronizaci obou postav. Hlavně v momentě, kdy mám bratry přehozené a např. levou páčkou ovládám vpravo stojícího bratra. To pak celá scéna působí komicky a nejeden přísedící si může klepat na čelo, jestli náhodou není duo bratrů tak trochu připité.

Hra je primárně dělaná na hot-seat, kdy každý ovládá jednoho bratra, ale najít si takhle sparinga může být pro dospělého člověka poněkud větší problém, než si se připojit do čtyřčlenného coopu přes síť.

Tempo je nekompromisní, nepolevuje až do finále a prakticky neobsahuje žádné frustrující momenty. Hratelnost je primitivní, akční klávesy jsou jen dvě a jakákoli hádanka a její vyřešení je otázkou chvilky. Tolik omílané finále ve mě nevzbudilo emoce především díky celkové pohádkové stylizaci hry, hereckému výkonu, otravné hudby a kvičícímu dabingu.

Hodnocení: ✰✰