Prvotina Gearboxu z dob, kdy se ještě nehrálo na předražené DLC, ale jako nášupy vycházely pořádné datadisky s nabušeným obsahem. Občas se mi zasteskne po troše té oldschool koridorové školy a ačkoli jsem OF dohrál už dvakrát v době vydání, užil jsem si ho i dnes, 19 let poté.
Adrian Šeprt si to dává se svými komrády ve zbrani a spolu se snaží zajmout Gordieho, který jim ukáže tak maximálně svá profláknutá záda. Vůbec celé propojení halflajfího univerza (tj. nejen Opposing Force, ale i Black Shitu) je na svou dobu příkladné.
OF je akčnější a hratelnost koncentrovanější, než v původní hře. Občas se člověk musí zastavit a trochu se rozkoukat, ale hlavně ve druhé polovině už je to slušná akční jízda a autoři si uchýlil i k poněkud otravnému prvku - respawnu. Na procházku potemnělými kanály, jen s nočním viděním, si pamatuju dodnes.
On Half-Life vlastně nikdy nebyl v přestřelkách příliš sofistikovaný - dva paňáci stojí metr od sebe s namířenými laufy a střílí si vzájemně do hlavy až do chvíle, dokud někomu nedojde hp jako první. To není příliš uvěřitelná potyčka. Asi v první třetině jsem musel snižovat z Hardu na Normal, protože se hratelnost až příliš stávala strojovým pokus-omylem. Přesto mě to s Black Ops bavilo nejvíc.
Hráno s modem Redux z roku 2006, který upravuje zvuky, modely zbraní a postav. Údajně ještě pár dalších věcí, ale toho už jsem si ani nevšiml. Každopádně je to příjemná adice, která nikterak nemění samotnou atmosféru nebo hratelnost.
Adrian Šeprt si to dává se svými komrády ve zbrani a spolu se snaží zajmout Gordieho, který jim ukáže tak maximálně svá profláknutá záda. Vůbec celé propojení halflajfího univerza (tj. nejen Opposing Force, ale i Black Shitu) je na svou dobu příkladné.
OF je akčnější a hratelnost koncentrovanější, než v původní hře. Občas se člověk musí zastavit a trochu se rozkoukat, ale hlavně ve druhé polovině už je to slušná akční jízda a autoři si uchýlil i k poněkud otravnému prvku - respawnu. Na procházku potemnělými kanály, jen s nočním viděním, si pamatuju dodnes.
On Half-Life vlastně nikdy nebyl v přestřelkách příliš sofistikovaný - dva paňáci stojí metr od sebe s namířenými laufy a střílí si vzájemně do hlavy až do chvíle, dokud někomu nedojde hp jako první. To není příliš uvěřitelná potyčka. Asi v první třetině jsem musel snižovat z Hardu na Normal, protože se hratelnost až příliš stávala strojovým pokus-omylem. Přesto mě to s Black Ops bavilo nejvíc.
Hráno s modem Redux z roku 2006, který upravuje zvuky, modely zbraní a postav. Údajně ještě pár dalších věcí, ale toho už jsem si ani nevšiml. Každopádně je to příjemná adice, která nikterak nemění samotnou atmosféru nebo hratelnost.
Silent Hill: The Short Message