Původnímu konceptu Commandos se ve své době přiblížilo pouze vývojářské studio Spellbound, a protože na všech pět titulů série od Pyro Studios i přes mírně klesající kvalitu nedám dopustit, musel jsem vyzkoušet i konkurenci. Po skvělých Desperados byl pro mě Robin Hood zklamáním, a tak jsem se obával, aby na tom Chicago 1930 nebylo ještě hůře. Desperados se tento mafiánský počin sice nevyrovná, o zklamání se však hovořit určitě nedá.

Jelikož jde o starší kousek, měl jsem trochu problémy se spuštěním, nebo lépe řečeno se sekáním, ale jedním prográmkem se mi tento nedostatek podařilo brzy odstranit. Nejprve jsem si zvolil cestu zločinu, a až poté přišla na řadu spravedlnost (ne zdejší zabanovaný uživatel, ale policie) a nedokáži si představit, že bych to hrál obráceně. Příběh totiž plynně navazuje a opačným pořadím bych si zbytečně zkazil herní zážitek.

Jack Beretto, s nímž jsem začínal, byl chlapík, jež se nebál ničeho a další členy týmu jsem až na výjimky v podstatě nepotřeboval. Uměl se bít a postupem času i obstojně střílet, což byly dvě nejdůležitější vlastnosti. Edward Nash měl sice taky slušnou střelbu a charisma, důležité pro vyšetřování, na maximu, ale boj zblízka se rovnal nule, a tak jsem na omračování nepřátel musel využívat jiné muže zákona.

Moji muži měli celkem pět vlastností, které se vylepšovaly jejich používáním nebo nacházením různých bonusů. Boj z blízka jsem používal neustále, střelbu už méně a házení jen občas, ale první pomoc nebyla potřeba vůbec, protože se vždy snažím vše vyřešit bez újmy na zdraví mých svěřenců a charisma bylo kromě vyšetřování úplně k ničemu, takže nechápu, proč nebylo u mafie nahrazeno nějakou jinou důležitější vlastností.

Kromě úplně poslední mise jsem se snažil každou mapu vyčistit omračováním a následným svazováním/zatýkáním, takže jsem si hraní trochu ztížil, ale bavilo mě to daleko více, než jen všechny postřílet. Za policii jsem navíc nemohl zmlátit kohokoli na potkání, jako tomu je u mafie, ale bylo třeba počkat až se gauneři nějak prohřeší, abych je mohl omráčit, zatknout či zastřelit. S Berettem jsem omračoval a svazoval i civilisty, ale s Nashem bych za to byl pokárán.

Vůbec jsem nečekal, že mě bude hra za policii bavit více, než za mafii, ale bylo tomu tak. A to nejen kvůli vyšetřovatelským misím, ale i díky českému dabingu, protože Moravec a Hanák se mi poslouchali lépe, než Přeučil s Molčíkem. Trochu mě mrzelo opakování lokací, ale má to své logické opodstatnění, protože nejprve mafie zabírá celé město a následně ho policie čistí od těchto zločinců.

Dalším nedostatkem je neviditelnost nepřátel na mapě tak, jako tomu obvykle v těchto hrách bývá, a tak je třeba se k nim přiblížit na určitou vzdálenost a zapamatovat si jejich pozice či trasy. Být tohle v Commandos, tak je to nehratelné. Přesto mám však v plánu vyzkoušet i Desperados 2 a Helldorado, abych se pak mohl v klidu vrhnout na hry od Mimimi.