Operation Flashpoint: Resistance je jeden z nejlepších datadisků, co jsem hrál. Oproti původní hře toho přinesl hodně nového. Filmové pojetí příběhu. Nový ostrov, nové prostředí. Hra klade větší důraz na taktiku. Mise na sebe navazují a dokonce se i větví. Ano, občas musíte udělat rozhodnutí. Příběh půjde trochu jinam a je tady prostor na další hraní. Hra dokonce obsahuje lehké RPG prvky. Vojáky si přenášíte z mise do mise. Když vám umřou, na jejich místo nastupují zelenáči ze základní výzbrojí.

Obtížnost této hry je taková, jakou si jí uděláte. Zbraně máte jen takové, které posbíráte na bitevním poli. Z vojáka se stane expert jen po pár misích, co přežije. Osobně jsem celou hru procházel beze ztrát. Až na jednu vyjímku, kdy mi posádku tanku (tři vojáci) zmasakrovala helikoptéra. Byl to ale tak povedený zvrat, že to k tomu tak nějak patřilo. Přežití všech těch vojáků mě ani nestálo tolik vrásek. Dokonce mi to přišlo jedodušší, než původní hra.

Osobně jsem chodil z odstřelovačkou a RPG. Lékárník dostal také odstřelovačku. Pak to bylo půl na půl. Jedna půlka kulomety PK a druhá RPG s těma nejlepšíma samopalama nebo odstřelovačkama, které jsem našel. AI nepřátel není moc bystrá. Taktika byla najít nějaké vyvýšené místo zalehnout a z dálky hledat cíle sniperkou. Jakmile byli nepřátelé nahlášení, kulometníci se o ně postarali, než se přiblížili na dostřel. Pokud se tam vyskytovaly tanky, tak se o ně salva pěti RPG a jednoho AT4 spolehlivě postarala. Kolikrát jsem si ani nemusel zavolat podporu.

Jen málo misí si tady užijete jako samotář, nebo pod velením někoho jiného. Ani v jedné z misí vás netlačí nějaký časový limit. Všechno můžete v klidu promyslet a vymyslet nejlepší možnou taktiku. Ve hře je spousta filmových frekvencí, které vzhledem k enginovým animacím vypadají už dneska docela úsměvně, trochu abstraktně. Mise jsou pestré, zábavné a příběh skončil lehkým překvapením. Strašně rád jsem, jako outsider, Gubovi pil krev. Hru jsem si maximálně užil. Her podobného ražení moc není.