Největší slabina CAYNE tkví v jeho hádankách, resp. přesněji řečeno v samotné kombinaci a následném použití předmětů. Je tu několik šílených kombinací v MacGyverovském stylu, od těch naprosto nesmyslných (výroba pojistky z přístupové karty), po ty zbytečně přemrštěné (kombinace ocelové tyče s nožem k výrobě páky či posypání obrazovky práškem pro zjištění přístupového hesla). O to problematičtější ony kombinace jsou, když hlavní postava při použití itemu nesprávným způsobem, sype pouze nějaké generické hlášky, místo toho, aby reflektovala použití správného itemu, který je pouze třeba ještě nějak upravit (čili zkombinovat s něčím dalším), tak, jak to známe z jiných adventur. Je vidět, že z hlediska hádanek se autoři až příliš striktně drželi oldschoolových tradic, což zbytečně ředilo nejsilnější prvky, na kterých hra stojí, čímž jsou atmosféra, napětí a příběh. Zde bych osobně raději viděl modernější přístup, který předvedla například The Cat Lady (adventurní hádanky byly ponechány, ale nebyly založeny na množství šílených kombinací).
Ale musím tedy říci, že i přes všechny moje výtky ke kombinování předmětů, mě to nakonec dostatečně zaujalo. Atmosféra byla hutná, grafika a technické zpracování obecně parádní (Stasis jsem ještě nehrál, takže zde jsem valil oči a nezřídkakdy jsem si vzpomněl na Sanitarium či třebas Planescape: Torment) a celková pointa byla dostatečně zajímavá. Navíc to mělo tak trochu Bioshockovský feel, což jsem uvítal. Celé to bylo asi tak 3x delší než jsem čekal, čili za tu cenu poměrně hodně muziky :).
A v posledku i těch debilních hádanek tam nebylo až zase tolik, aby to nějak rapidně pokazilo celkový dojem.
Sice by se našlo i pár dalších výtek, třebas příliš pomalý pohyb postavy (a k tomu hodně backtrackingu), možná až přehršel informací v PDA (byť po přečtení všech do sebe hezky zapadaly), kde přehlédnutí nějakého drobného hintu vám mohlo znemožnit splnit nějakou z pozdějších hádanek (čili následovalo opakované pročítání všeho) a hlavní postava byla celkem kráva.
Ale jinač mě mile překvapilo, že něco takového autoři nabízejí zdarma tam, kde by si jiní účtovali přinejmenším nějaký DLC like poplatek :).
Ale musím tedy říci, že i přes všechny moje výtky ke kombinování předmětů, mě to nakonec dostatečně zaujalo. Atmosféra byla hutná, grafika a technické zpracování obecně parádní (Stasis jsem ještě nehrál, takže zde jsem valil oči a nezřídkakdy jsem si vzpomněl na Sanitarium či třebas Planescape: Torment) a celková pointa byla dostatečně zajímavá. Navíc to mělo tak trochu Bioshockovský feel, což jsem uvítal. Celé to bylo asi tak 3x delší než jsem čekal, čili za tu cenu poměrně hodně muziky :).
A v posledku i těch debilních hádanek tam nebylo až zase tolik, aby to nějak rapidně pokazilo celkový dojem.
Sice by se našlo i pár dalších výtek, třebas příliš pomalý pohyb postavy (a k tomu hodně backtrackingu), možná až přehršel informací v PDA (byť po přečtení všech do sebe hezky zapadaly), kde přehlédnutí nějakého drobného hintu vám mohlo znemožnit splnit nějakou z pozdějších hádanek (čili následovalo opakované pročítání všeho) a hlavní postava byla celkem kráva.
Ale jinač mě mile překvapilo, že něco takového autoři nabízejí zdarma tam, kde by si jiní účtovali přinejmenším nějaký DLC like poplatek :).
BioShock Infinite: Clash in the Clouds
Pro: Atmosféra, příběh, technické zpracování, na freeware titul poměrně solidní délka.
Proti: Hádanky, nesympatická hlavní hrdinka, přehršel nedůležitého textu v PDA.