KONA je, více než cokoliv jiného, kvalitně zpracovaná semilineární příběhovka. Tváří se sice jako další survival titul á la The Long Dark, ale v tomto smyslu mu nesahá ani po paty. Survival prvky zde jsou víceméně pro parádu a slouží spíše k podtržení atmosféry (abyste si uvědomili, že jste sakra v divočine, a to jako není vůbec sranda). Abych byl spravedlivý, jednou jsem umřel na podchlazení, protože jsem si zapráskal inventář různými serepetičkami a nezbylo mi tak místo na pár polínek. Ať tak či tak, hra bezesporu zdařile vykresluje syrové a nehostinné prostředí severní Kanady se svými zasněženými cestami, zamrzlým jezerem Atamipek nebo stromy ohýbajícími se pod náporem sněhové bouře bez ustání burácející po pláních provincie Quebec. Hráč je do tohoto sněhového pekla nekompromisně vtažen už v hlavním menu za doprovodu dynamické titulní kytarové skladby. Jeden by si tedy snad mohl myslet, že podobně jako u TLD budeme počítat kalorie, sbírat mech a lesní bobule (hodně štěstí ve všem tom sněhu), rabovat chaty a sbírat oschlé sušenky a čokoládové tyčinky. Na to rabování vlastně dojde, ale spíše kvůli sbírání informací. Tím se dostávám k dalšímu bodu, kterým je "investigativní" stránka hry. Jedním z neduhů je až do očí bijící lineárnost. Již od začátku máme sice poměrně slušnou volnost pohybu, ale mapa není zase až tak velká a často narážíme na neviditelné bariéry. Příběh je rozehraný slušně, ale všechno je nám až moc polopatisticky vysvětleno, navíc se příběh postupně zvrhává z klasické detektivní práce k jakési metafyzické slátanině nepochopil jsem pointu té snové reality. Podobné vylomeniny vážně nejsou potřeba. Působí to jako pěst na oko, ničí to jinak výborně vybudovanou atmosféru a degraduje to příběh hry na epizodu "Věřte, nevěřte". Kéž by autoři raději zůstali u obyčejného vyšetřování v divočině. Zklamalo mě rovněž, že druhá polovina hry je vyloženě lineární a nepodíváme se po celé mapě. stejně jako banální "akční" finále" na téma: Carl běží o život před křížencem jelena a Nočního krále z GoT. Takové ty ze země vyskakující krystaly mi připomněly jeden level z Crash Bandicoot. Bylo to vyloženě komické. Všechno to skončí dřív než začne. Jakoby autorům došel dech, finance, nápady či všechno dohromady a chtěli to už mít rychle za sebou. Každopádně jízda autem a následně na sněžném skůtru po nočních lesních cestách byla lahůdka... poprosil bych přídavek. Na youtube někdo hru trefně komentoval jako: Intro do samotného příběhu. Uniklo mi snad něco a chystá se pokračování? na závěr bych ještě zdůraznil realisticky naanimované pohyby hlavní postavy. Bavily mě díky tomu i triviality jako nasedání do auta, exnutí místního ležáku (nebyl by třeba svařák nebo aspon kafe?) nebo pohodářské zapálení cigára (blizzard neblizzard, na to si Carl vždycky najde čas). Celkově příjemná hratelnost a obecně můžu doporučit, za sebe ovšem dávám 75% kvůli výše zmíněným neduhům a (subjektivní) nedotaženosti.