Concrete Genie je pohodovou a odpočinkovou hříčkou, a to přesto, že jedním z hlavních témat je šikana. V jádru hry se totiž také skrývá mimo bolesti a utrpení i naděje, touha po pochopení a po přátelství a schopnost odpouštět. 

Takže tu máme na jedné straně šikanovaného malíře Ashe, který se snaží vyčistit město Denska od znečištění. Bohužel se po okolí potuluje pětice jeho šikanatérů, kteří mu sebrali a vytrhali sešit, takže jeho malby si teď poletují po celém městečku. S Ashem je pak musíte sbírat, odemykají totiž nové vzhledy džinů a kresby samotné. S pomocí džinů pak malovat, potlačovat temnotu a vyhýbat se svým nepřátelům. Malování samotné je zábavné, stačí si jen zvyknout na ovládání. Ovládá se totiž pohybem dualshocku, a chvíli mi trvalo, než jsem to vychytal. Hra je velmi jednoduchá, 3/4 hry jde o hledání kreseb, malování, rozsvěcení světel, plnění přání džinů a schovávání se před šikanatéry.

Po příběhové stránce je hra odvyprávěna slušně a má i docela přesah. Co mi nesedlo, byla poslední čtvrtina hry, kdy je Ash donucen k boji. Ke hře mi to hratelnostně vůbec nesedlo a narušilo to tak odpočinkovou náladu. Veškeré nasbírané malby jsou vám najednou k ničemu, ze hry se najednou stane prakticky akční hra, kdy běháte po lokacích a lovíte znečištěné džiny. Naštěstí pak následuje povedený endgame, který je lepší než závěr hry. 

Po grafické stránce je hra solidní, má výbornou výtvarnou stylizaci. Hru jsem hrál s českým dabingem, který má občas své mouchy, ale nelze ho označit za špatný. 

Concrete Genie se dá doporučit, jedná se o takový hidden gem, přestože má nějaké své mouchy. První 3/4 hry jsou velmi povedené, o to větší škoda že závěru - po příběhové stránce nemám problém, po hratelnostní ale ano.