Lucius 2 navazuje tam, kde první díl skončil. Děj se tentokrát přesouvá do nemocnice a jiných poměrně zajímavých lokací. Přináší s sebou větší volnost, různorodější lokace, více možností a i zajímavější, Biblí inspirovaný, příběh o apokalypse. Přesto ale na něm je něco zvláštního, díky čemuž jsem se u něj nebavil tak dobře jako u jedničky a nedokážu říct co. Možná větší příběhová ucelenost? Možná zbytečně moc epické rozměry, které přerostly spíše v imitaci Hitmana na steroidech? Nevím, ale nemůžu říct, že bych se u pokračování nebavil, ba naopak, zvláště pak v druhé části hry, kdy se hráč přesune do jiných lokací. To pak hnedka nabírá jiné grády, navíc vylepšování schopností tomu dodává ten pravý ďábelský náboj. Byť i zde je možná škoda, že těch schopností není více a že je člověk zas tak "často" (nejčastěji jsem používal ovládání mysli) je nepoužívá, jak bych si představoval, a spíše více intereaguje s prostředím, s nímž se pojí i další problém - umělá inteligence - někdy Vás vidí napříč zdmi, jindy jí tancujete před nosem s bombou a směle to ignoruje. A to ani nemluvím o technickém stavu hry - to, že mi klíče prolétly zdí do jiné místnosti, že postavy se groteskně svíjejí a že hra často zmateně ukazuje, co máte tedy dělat, bych ještě přehlédl, ale to, že jsem musel opakovat misi nebo běhat napříč úrovní, protože hra odkazovala k jisté osobě či místnosti, v níž mělo něco být, ale nebylo, nebo to nešlo otevřít, už bylo přece jenom moc. Naštěstí se to nevyskytovalo tak často a úrovně nejsou tak dlouhé, ale i přesto je to nešvar, který by bylo vhodné pro příště odstranit. Jinak mohu hru doporučit, na odreagování je jako dělaná.