Poprvé jsem hrál stealth hru s ženskou hlavní hrdinkou, a i když nebylo vše úplně dokonalé, po dohrání musím říci, že jsem spokojen. Aby taky ne, když jsem v poměrně krátké hře strávil celkem 24 hodin, a to proto, že jsem jí dokončil hned třikrát.

Na rozdíl od Dishonored jsem dal oba postupy hned po sobě. Poprvé jsem nikoho nezabil, a pak pro splnění všech achievementů naopak úplně všechny. Když už jsem chtěl s Shadwen skončit, všiml jsem si, že se otevřely Escape Chapters, což jsou stejné levely, které jsem již dvakrát prošel, ale jejich pořadí je obrácené a jsou upraveny tak, aby jejich dokončení bylo větší výzvou. Některé uličky tak jsou zahrazené a došlo k navýšení počtu nepřátel.

Co vám budu povídat, bavilo mě jak tiché plížení, tak následné zabíjení všeho, co se hýbe, které bylo takovým zadostiučiněním, kdy jsem si vypořádával účty s nepřáteli, kteří mě při tichém postupu často odhalili. U Escape Chapters jsem se už ale místy nudil, což není nic zvláštního, když jsem hru procházel potřetí za sebou. Shadwen má zajímavé herní mechaniky, kdy čas plyne jen při pohybu hlavní hrdinky a stisknutím klávesy „R“ se dá dokonce vracet, a to celkem dost dozadu. Zastavování i vracení času sice hru trochu zjednodušuje, ale odpadá tím zdlouhavé nahrávání uložené pozice, které u stealth her používám vcelku často, takže jsem toto zjednodušení uvítal.

Najde se tu i pár věcí, které mi tolik nevoněly. Nechme stranou stereotyp, u mě se v podstatě nedostavil a těšil jsem se na řešení každého nového levelu. Jsou tu však zvláštně rozmístěny keře či kupy sena na schování. Jsou všude a při skrytí je v nich Shadwen, Lily nebo mrtvé tělo neviditelné, i když strážný stojí přímo u keře a zírá do něj, ale to je holt úděl stealth žánru, že některé situace působí komicky. Chápu jejich rozmístění tak, aby Lily mohla úrovní vůbec projít, ale umístění keře třeba na schodišti vypadá prostě divně. Lily je někdy neposlušná a nešla tam, kam jsem po ní zrovna chtěl, ale zvoneček na její přivolání fungoval celkem dobře.

Bavilo mě hledat truhly s předměty, ze kterých jsem sestavoval podle několika schémat různé pasti (miny, bomby, samostříly nebo návnady), ale mimo vystřelovacího lana s hákem jsem je vůbec nevyužil. Lano jsem naopak používal téměř pořád a bez něj bych hru těžko dohrál. Jelikož jsem získal všechny achievementy, dosáhl jsem všech čtyř možných zakončení. Ta se od sebe sice liší jen nepatrně, ale i tak mě potěšila jejich přítomnost.