Vím, že jsem kdysi hrál nějakou FIFU z devadesátých let, což byl můj vůbec první virtuální fotbal, ale dlouho jsem nemohl přijít na to, o který ročník se jednalo. Dnes chvilku po půlnoci mi bratr napsal, že to musela být čtyřiadevadesátka neboli FIFA International Soccer a vylučovací metodou jsem došel k tomu, že má pravdu. Pětadevadesátka totiž vyšla jen na Mega Drive a šestadevadesátka už je ve 3D.

Přečetl jsem si tak zdejší jediný komentář a také ne moc rozsáhlou diskuzi, která se po jeho napsání rozjela, a jelikož v ní byl odkaz na hraní DOS verze v prohlížeči, hned jsem se do ní pustil. Chtěl jsem si hru jen osahat a napsat nostalgický komentář, ale chytla mě natolik, že jsem dohrál (a vyhrál) celý turnaj za Švédsko (ano, teď se to moc nehodí) a mé dojmy jsou nakonec zcela čerstvé. Mimo vzpomínek na multiplayer samozřejmě.

Jedná se o čistokrevnou arkádu, v níž jsem jen mačkal šipky a doslova drtil mezerník. Enter na přepínání hráčů tolik potřebný nebyl. Nad některými vymyšlenými jmény jsem se musel smát. Většinou k daným státům celkem sedí, ale můj nejlepší střelec se jmenoval Ries Salani (dobře, dnes už by to možná odpovídalo), a nejvtipnější jméno v sestavě českého týmu je bezkonkurenčně Darko Jurášek, i když si většina hráčů pamatuje především Miloše Krubíka.

Odehrál jsem celý turnaj a nejvíce jsem se zapotil v osmifinále s Austrálií, i když jsem jí ve skupině porazil 7:1. Ivan Brankovic mi však dal hattrick a horko těžko jsem to ubojoval na 4:3. V semifinále mi trochu zatopila Argentina, se kterou jsem předtím ve skupině také neměl moc velké problémy. Dánsko ve finále už byla lahůdka, kterou jsem si vychutnal 7:2.

Hra obsahuje jednu z nezapomenutelných chyb spočívající v tom, že když se povede přiběhnout dostatečně blízko k brankáři dříve, než vykopne míč, nakopne ho do ovládaného hráče, který poté jednoduše vstřelí gól. Takovýchto branek se mi podařilo vsítit opravdu hodně, a i když je to trochu cheat, bavilo mě jej používat.

Líbily se mi i takové detaily, jako je los mincí o výkop a stranu (vždycky dávám orla a většinou padne právě ten) nebo že při vstřelení branky běží na obrazovce reklama na Panasonic či boty Adidas Predator, případně smajlík s rukama, raketka s človíčky, mexická vlna nebo síť protržená míčem. Jediná vada je tak mimo chybějící licence na hráče to, že nejde o simulaci fotbalu, ale o arkádu, kde míč létá ze strany na stranu jak v nějakém pinballu. Arkáda je to ale zábavná.