"Miso je pasta ze sóji, používaná v japonské kuchyni jako ochucovadlo. Je základní surovinou polévky misoširu, která se připravuje z rybího vývaru daši. Protože varem by se zničily biologicky cenné látky, přidává se miso do polévky až v závěru přípravy. Miso je doporučováno jako součást racionální výživy: je nízkokalorické a dobře stravitelné, obsahuje bakterie Tetragenococcus halophilus, aminokyseliny a vitamín B12, může proto zpomalovat stárnutí organismu. Vzhledem k vysokému obsahu soli by se pokrmy ochucené pastou miso už neměly solit. Recept na miso se dostal do Japonska na sklonku období Džómon (přibližně od roku 10 000 př. n. l. do roku 300 př. n. l.) z Číny, kde je tento pokrm známý jako tou-ťiang. Ve středověkém Japonsku bylo pro svou výživovou hodnotu důležitou součástí stravy samurajů. Název miso znamená doslova pramen chuti."
(Zdroj: Wikipedie)
Doufám tedy, že název hry odkazuje právě na polévku miso, jelikož jednotlivé safe zóny na mapce naznačují, že se u nich dá posedět a možná se i najíst (nejsem si úplně jist, co vlastně mají ty namalované předměty konkrétně označovat) – stejně tak to může být bubínek nebo část ohniště.
Japonský cestovatel připluje na ostrov na skvěle načrtnuté lodičce a musí se začít rozkoukávat kolem ve tmě, která zakrývá celý terén. Do tváře mu nevidíme, hlavu mu zakrývá sugegasa a ostatně on sám je jen rychle načrtnutý panáček. Jeho cílem je najít místní domorodce, ale má na to pouze omezenou energii, kterou stále musí doplňovat, a to právě u těch bubínků s miso polévkou. Pokud se stane, že venku vyčerpá všechnu svoji energii, automaticky se vrátí k poslednímu bubínku. A tam ji musí formou rytmické minihry znovu doplnit. Postupně se tak může propracovat skrze další bubínky až ke svému cíli.
Minihry jsou poměrně jednoduché a princip je známý každému, kdo rád mačká klávesy v určitý moment, aby tím získal body navíc. Za každý nezdařený klik jsou zase negativní body. Tady to v praxi vypadá tak, že Nippondžin vytáhne šakuhači, k tomu se spustí bubnování a na obrazovce se shora kolmo dolů začnou snášet puntíky. Dole už čekají kroužky označující klávesy a ve chvíli, kdy do nich padne puntík, hráč zmáčkne klávesu, čímž puntíky sežere a trošku nabije energii. Po doplnění energie přestanou padat puntíky a cestovatel zase může pokračovat dál.
Musím opravdu smeknout před výtvarnou stránkou hry. Je vidět, že Josef Šmíd přesně ví, jak co namalovat ve stylu tušového malířství, a že jej má nastudováno. Mapka sice není moc velká, ale během tak krátkého časového horizontu GDS Jamu je docela slušný výkon vymyslet a převést všechny prvky do hry tak, aby fungovala, navíc s tak pěkným minimalistickým menu v úvodu hry a vkusným hudebním doprovodem. Nejsou třeba slova, všechny informace předává obraz a zvídavost hráče. V závislosti na umění miniher je pak de facto určena herní doba. Úplně v poslední minihře jsem nebyl natolik zručný, abych ji dokázal hned zvládnout, takže herní čas se mi o pár okamžiků protáhl a celou hru bych odhadl dohromady asi na 20-30 minut, i když dohrát jde určitě do pěti minut, když už víte, co a jak (dohrál jsem ji i napodruhé o mnoho rychleji).
Hra je vlastně spíš malá hříčka doslova na chvilku, avšak svým unikátním výtvarným stylem má potenciál zaujmout. V tomto jsem rád, že jsem se letos pustil do plnění herní výzvy s onou japonskou tematikou, protože bych tento klenot jinak asi jen těžko našel. Rád jsem dobrovolně podpořil vývojáře i nějakou tou korunou (hra je zdarma na stránkách autorů).
Oishii~!
Poznámky k mým osobním achievementům:
Herní výzva 2022 - 1. Novinky z domova (normál)
Herní doba: 20 minut
(Zdroj: Wikipedie)
Doufám tedy, že název hry odkazuje právě na polévku miso, jelikož jednotlivé safe zóny na mapce naznačují, že se u nich dá posedět a možná se i najíst (nejsem si úplně jist, co vlastně mají ty namalované předměty konkrétně označovat) – stejně tak to může být bubínek nebo část ohniště.
Japonský cestovatel připluje na ostrov na skvěle načrtnuté lodičce a musí se začít rozkoukávat kolem ve tmě, která zakrývá celý terén. Do tváře mu nevidíme, hlavu mu zakrývá sugegasa a ostatně on sám je jen rychle načrtnutý panáček. Jeho cílem je najít místní domorodce, ale má na to pouze omezenou energii, kterou stále musí doplňovat, a to právě u těch bubínků s miso polévkou. Pokud se stane, že venku vyčerpá všechnu svoji energii, automaticky se vrátí k poslednímu bubínku. A tam ji musí formou rytmické minihry znovu doplnit. Postupně se tak může propracovat skrze další bubínky až ke svému cíli.
Minihry jsou poměrně jednoduché a princip je známý každému, kdo rád mačká klávesy v určitý moment, aby tím získal body navíc. Za každý nezdařený klik jsou zase negativní body. Tady to v praxi vypadá tak, že Nippondžin vytáhne šakuhači, k tomu se spustí bubnování a na obrazovce se shora kolmo dolů začnou snášet puntíky. Dole už čekají kroužky označující klávesy a ve chvíli, kdy do nich padne puntík, hráč zmáčkne klávesu, čímž puntíky sežere a trošku nabije energii. Po doplnění energie přestanou padat puntíky a cestovatel zase může pokračovat dál.
Musím opravdu smeknout před výtvarnou stránkou hry. Je vidět, že Josef Šmíd přesně ví, jak co namalovat ve stylu tušového malířství, a že jej má nastudováno. Mapka sice není moc velká, ale během tak krátkého časového horizontu GDS Jamu je docela slušný výkon vymyslet a převést všechny prvky do hry tak, aby fungovala, navíc s tak pěkným minimalistickým menu v úvodu hry a vkusným hudebním doprovodem. Nejsou třeba slova, všechny informace předává obraz a zvídavost hráče. V závislosti na umění miniher je pak de facto určena herní doba. Úplně v poslední minihře jsem nebyl natolik zručný, abych ji dokázal hned zvládnout, takže herní čas se mi o pár okamžiků protáhl a celou hru bych odhadl dohromady asi na 20-30 minut, i když dohrát jde určitě do pěti minut, když už víte, co a jak (dohrál jsem ji i napodruhé o mnoho rychleji).
Hra je vlastně spíš malá hříčka doslova na chvilku, avšak svým unikátním výtvarným stylem má potenciál zaujmout. V tomto jsem rád, že jsem se letos pustil do plnění herní výzvy s onou japonskou tematikou, protože bych tento klenot jinak asi jen těžko našel. Rád jsem dobrovolně podpořil vývojáře i nějakou tou korunou (hra je zdarma na stránkách autorů).
Oishii~!
Poznámky k mým osobním achievementům:
Herní výzva 2022 - 1. Novinky z domova (normál)
Herní doba: 20 minut
Pro: Tušová malba; tradiční estetika.
Proti: Ultra krátké.