Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Ghost of Tsushima

  • PS5 95
Když jsem slyšel, že studio Sucker Punch nepracuje na novém InFamous, docela mě to zklamalo. Možná proto jsem byl oproti GoT trochu skeptický a dostal jsem se k němu až teprve nedávno. A musím říct že mě hra velmi mile překvapila. Na první pohled se jedná o open world hru, která je velice podobná open world hrám od Ubisoftu. Je tu hlavní příběh, vedlejší mise, spousta vedlejších předmětů na posbírání. S velkým důrazem na stealth se jeden nemůže ubránit myšlence, že je to v podstatě Assassins Creed z Japonska. Myslím, že Ubisoft jim může ale konečnou hru jen závidět.

Píše se 13. století našeho letopočtu. Mongolové napadli ostrov Cušima a plánují rychlou porážku a následnou invazi do Japonska. Hrajete ze samuraje jménem Jin Sakai, jenž je synovcem vládce ostrova Lorda Šimurou. Už ze začátku je Jinovi jasné, že pokud se bude držet pouze tradičního kódu cti samurajů, nemá proti mongolům šanci. Ti totiž tento způsob přemýšlení chápou a jsou poměrně efektně schopni ho používat oproti samurajům. Jin se tak pomalu stává Duchem Tsušimy, legendárním bojovníkem ze kterého mají mongolové strach. Příběh je skvělý, už dlouho mě takhle žádný nezaujal. Jen se chci vyjádřit k historické přesnosti. Celá hra je totiž fikce. Mongolové se přes Cušimu v reálu přehnali jako monzun a zastavili se až na území "pevninského" Japonska.

Audiovizuál je fantastický. Někdy mi barvy prostředí přišly hrozně moc živé, až jsem si chvilkama připadal jako na jiné planetě. Prostředí vypadá dost různorodě aby mi nepřišlo stereotypní, a k tomu má hra docela solidní soundtrack. To vše podtrhává skvělá implementace dualsense. Cítíte klapot koní, cinkání mečů v cutscénách, finální rány od nepřátel, zkrátka všechno.

Co je ale hlavní hvězdou večera je soubojový systém. Ano, můžete velkou část hry projít plíživě, ale nakonec vždy bude třeba pár mongolům trochu odlehčit od trápení které s sebou přináší život. Je zde velký důraz na blokovatelné a neblokovatelné útoky a na odrážení útoků. Postupně si odemykáte postoje, které vám pomohou se specifickými typy nepřátel. Ke konci hry tak tančíte po bojišti, přepínáte mezi postoji, házíte po nepřátelích kunai a zápalné bomby, zkrátka je radost to hrát.

Čím se ale hra liší od mnoha dalších open world her které jsou na trhu? Za prvé, jedná se o kompletní hru. Ano, je zde sice DLC s ostrovem Iki, ale je to alespoň řádné DLC s několikahodinovým příběhem, které spíše rozšiřuje hru než aby přidávala obsah následující po hře. Pokud si ale koupíte Directors Cut, DLC už je ve hře a nijak zásadně hru nemění. Není to tedy jako AC Valhalla, kde si koupíte hlavní hru, Season Pass, a ještě vás ve hře straší mikrotransakce. Dále zde není téměř žádný RPG postup. Jediný pozůstatek tohodle jsou talenty, kde si odemykáte u schopností nějaké nové vlastnosti, komba a podobně. Jediné vylepšování jsou runy na meči a sety zbrojí. Nemusíte tu několik hodin vyrábět či hledat nové zbraně a brnění, což mě třeba moc nebavilo v God of War. A hlavně, hra nemá žádný levelovací systém. To mě neskutečně vytáčelo u Horizonu: FW, kdy jsem musel dělat vedlejší aktivity, protože jsem v příběhových misích dostával na frak od nepřátel s moc vysokou úrovní. Takže si v klidu můžete projet jenom hlavní linku. Což je ale tady zrovna docela škoda, protože i ony vedlejší úkoly nejsou jen obyčejné fetch questy a jsou mnohdy stejně zajímavé jako hlavní příběh.

Pro: Souboje, příběh, audiovizuál, implementace dualsense

Proti: Občas zvláštní AI bossů, málo využitý grappling hook.

+18