Vanquish není špatná hra... ale taky mi nepřijde ničím extra dobrá. Jo, je to i po letech dobře vypadající third-person střílečka. Pohyb pomocí raketově poháněného skluzu po kolenech a možnosti zpomalovat čas jsou cool. Příběh a postavy jsou tak vtipně uhozeně americké, jak je zvládnou napsat snad jen Japonci. Jedno dohrání kampaně zabralo příjemných a zbytečně neprodlužovaných 6 hodin. Ale jinak... asi jsem čekal víc.

Moc nechápu některá designová rozhodnutí. Ve hře je celkem dost zbraní, které lze vylepšovat. Ale pro vylepšení zbraně je nutné ji mít u sebe, zároveň pro ni mít plné náboje, a až poté sebrání dalšího kusu dané zbraně poskytne vytoužený upgrade o jednu úroveň. Tím pádem, pokud si zbraň oblíbím a chci ji maximálně vylepšit, jsem aktivně nucen ji nepoužívat, protože pokud nemám zcela plný zásobník nábojů, upgrade se nekoná.

Z podobného soudku mi přijde i rozhodnutí po smrti snížit úroveň výzbroje. Smrt jako taková není větší problém, checkpointů je dostatek, ale pokud jsem měl s určitou sekcí hry problém a moje síly na nepřítele nestačily, k checkpointu se vracím se zbraněmi o úroveň nižšími. Pokud mám problém s obtížností, hra mě ještě trochu potrestá.

Kromě projití kampaně se Vanquish snaží vybízet k překonávání rekordů, každá akce je ohodnocena body a hra láká na překonávání high-score pro každou kapitolu. Samotné hraní pro mě ale nebylo tak zábavné, abych potřeboval levely opakovat jenom kvůli více bodům.

Trochu smutný je pak i konec příběhu. Ten si vysloveně říká o pokračování, které ale asi už nikdy nepřijde.

Celkově jsem se nenudil, odpočinkově jsem si pár hodin zastřílel a vzhledem k věku hry mě to nestálo moc peněz, ale brzo asi na Vanquish zapomenu.

Herní výzva 2023 - 4. Země vycházejícího slunce: Dohraj hru od japonských vývojářů.