Sérii Far Cry mám docela rád, a to zejména z důvodů, které však bohužel pro tento stand-alone spin-off vůbec neplatí. Vhodnější název této hry by tak podle mne byl prostě jen Blood Dragon, protože z DNA plnokrevných Far Cry her Blood Dragon příliš nepodědil a reference na třetí díl je také úplně zbytečná.
Blood Dragon je mimořádně krátká, v podstatě lineární a extrémně jednoduchá hra, která ve mně už od počátku vyvolala pocit jen velmi dočasné herní zastávky, do které se nemá smysl příliš herně či emocionálně investovat, protože dřív než se pořádně rozkoukáte, vlak pojede dál. Nebavilo mě prozkoumávat svět, který za 3 hodiny opustím, neviděl jsem smysl v jakékoliv extra misi nebo snad i aktivitě, která v tomto přídavku nic nepřináší a velkou část hry jsem se těšil, až to bude za mnou. Svět velkých Far Cry je velký, pestrý, barevný, zajímavý, plný nečekaných situací a následné improvizace, plný svobody, zábavy, ztřeštěnosti, a to vše v parádní grafice, kdy člověka baví jen pouhý pohyb v takovém světě a pohled na něj. Blood Dragon je hnusný. Jde samozřejmě o záměrnou a přiznanou stylizaci do osmdesátkové neo-retro akčnárny, čemuž odpovídají i četné popkulturní reference, ale nic to nemění na tom, že mě nebavilo se na hru dívat. Což je u "Far Cry" poněkud nečekané. Hra je tmavá, prostředí monotonní a navíc neustále vidíte pruhy či zrnění jako ve filmu na staré ojeté VHS. Chápu proč, ale nechci to. Nebo chci mít alespoň možnost takový filtr vypnout. Další oblast, kde u mě hra selhala, byl gunplay. Nebavil mě. Nebyl mi příjemný, nepřišel mi dostatečně přesný, precizní a responzivní, ale spíše takový nějaký gumový, nedotažený, snad s výjimkou snajprovky, která jako jediná dala vzpomenou na příjemný pocit z dobře umístěného projektilu a následného headshotu. Jinak mi střelba příliš zábavná nepřišla.
Hra je občas vtipná. Hlášky typu "Vědec XY vyrábí zbraň hromadného ničení, i když velmi dobře ví... že by neměl" nebo dialog "Za těmi dveřmi číhá smrt. -Jaký druh smrti? -Ten nebezpečný!" jsou přesně tak trapné, jak je potřeba, ale spíše jsem dostal chuť na nějaké skutečné osmdesátkové béčko s Michaelem Dudikoffem, než na další misi v Blood Dragon.
50 %.
Blood Dragon je mimořádně krátká, v podstatě lineární a extrémně jednoduchá hra, která ve mně už od počátku vyvolala pocit jen velmi dočasné herní zastávky, do které se nemá smysl příliš herně či emocionálně investovat, protože dřív než se pořádně rozkoukáte, vlak pojede dál. Nebavilo mě prozkoumávat svět, který za 3 hodiny opustím, neviděl jsem smysl v jakékoliv extra misi nebo snad i aktivitě, která v tomto přídavku nic nepřináší a velkou část hry jsem se těšil, až to bude za mnou. Svět velkých Far Cry je velký, pestrý, barevný, zajímavý, plný nečekaných situací a následné improvizace, plný svobody, zábavy, ztřeštěnosti, a to vše v parádní grafice, kdy člověka baví jen pouhý pohyb v takovém světě a pohled na něj. Blood Dragon je hnusný. Jde samozřejmě o záměrnou a přiznanou stylizaci do osmdesátkové neo-retro akčnárny, čemuž odpovídají i četné popkulturní reference, ale nic to nemění na tom, že mě nebavilo se na hru dívat. Což je u "Far Cry" poněkud nečekané. Hra je tmavá, prostředí monotonní a navíc neustále vidíte pruhy či zrnění jako ve filmu na staré ojeté VHS. Chápu proč, ale nechci to. Nebo chci mít alespoň možnost takový filtr vypnout. Další oblast, kde u mě hra selhala, byl gunplay. Nebavil mě. Nebyl mi příjemný, nepřišel mi dostatečně přesný, precizní a responzivní, ale spíše takový nějaký gumový, nedotažený, snad s výjimkou snajprovky, která jako jediná dala vzpomenou na příjemný pocit z dobře umístěného projektilu a následného headshotu. Jinak mi střelba příliš zábavná nepřišla.
Hra je občas vtipná. Hlášky typu "Vědec XY vyrábí zbraň hromadného ničení, i když velmi dobře ví... že by neměl" nebo dialog "Za těmi dveřmi číhá smrt. -Jaký druh smrti? -Ten nebezpečný!" jsou přesně tak trapné, jak je potřeba, ale spíše jsem dostal chuť na nějaké skutečné osmdesátkové béčko s Michaelem Dudikoffem, než na další misi v Blood Dragon.
50 %.
Ori and the Will of the Wisps