Shift 2 mělo být ve všech ohledech lepší než jednička a přitom se nějak zásadně nelišit. Druhý bod byl splněn do puntíku přesně, co ale ten první?
Opět zde dostáváme možnost projet se v licencovaných autech po z větší části již známých tratí z předchozích dílů. Třeba takové doky v Tokiu, v sérii již tolik známé, už v dalších dílech vidět nechci, i když trať sama o sobě to špatná není. Grafika je zase o malinko dále, o žádný markantní skok se ale nejedná. Přece jen jsou mezi oběma díly pouze dva roky.
Systém kariéry je podobný tomu z jedničky, je však o něco benevolentnější a pro postup kariérou není nutné vyhrávat, stačí skončit na bedně. Opět se zde kariéra otevírá až příliš rychle, k dohrání by stačilo odjet cca 20-30% závodů, které nabízí. Poctivce jako já toto jenom naštve.
Jedná se o dosud poslední hru ze série, která v sobě obsahuje pohled z kokpitu a je tedy skvěle hratelná na volantu. Žádný jiný pohled prostě v závodní hře nedodá takový tolik potřebný pocit imerze. A zde je tento pohled zpracován se vším všudy bravurně.
Co mě však oproti jedničce neuvěřitelně po celou dobu hraní pilo krev, bylo naprosto stupidní chování AI soupeřů. Těžko říct, jestli to bylo nastavením těžké obtížnosti a z toho vyplývající extrémní agresivity, mnohdy mi ale spíše přišlo, že AI zkrátka nezná polohu hráčova vozidla - tzn. bourá do hráče v plné rychlosti v zatáčkách a jiných občas vznikajících kuriozních situací. Pokud jsem startoval z první pozice, většinou jsem tak bez problému i dojel. Pokud jsem ale startoval někde z prostředka pole, byl to závod ne s časem, ale s uhýbáním protivníkům, protože sebemenší kontakt tady končí hodinami pro vás a výhrou soupeře.
Je tedy dvojka lepší než jednička? Podle mě ne. Pořád se ale jedná o nadprůměrnou závodní hru a důstojného zástupce této početné série. Pohlede z kokpitu, budeš mi chybět!
Opět zde dostáváme možnost projet se v licencovaných autech po z větší části již známých tratí z předchozích dílů. Třeba takové doky v Tokiu, v sérii již tolik známé, už v dalších dílech vidět nechci, i když trať sama o sobě to špatná není. Grafika je zase o malinko dále, o žádný markantní skok se ale nejedná. Přece jen jsou mezi oběma díly pouze dva roky.
Systém kariéry je podobný tomu z jedničky, je však o něco benevolentnější a pro postup kariérou není nutné vyhrávat, stačí skončit na bedně. Opět se zde kariéra otevírá až příliš rychle, k dohrání by stačilo odjet cca 20-30% závodů, které nabízí. Poctivce jako já toto jenom naštve.
Jedná se o dosud poslední hru ze série, která v sobě obsahuje pohled z kokpitu a je tedy skvěle hratelná na volantu. Žádný jiný pohled prostě v závodní hře nedodá takový tolik potřebný pocit imerze. A zde je tento pohled zpracován se vším všudy bravurně.
Co mě však oproti jedničce neuvěřitelně po celou dobu hraní pilo krev, bylo naprosto stupidní chování AI soupeřů. Těžko říct, jestli to bylo nastavením těžké obtížnosti a z toho vyplývající extrémní agresivity, mnohdy mi ale spíše přišlo, že AI zkrátka nezná polohu hráčova vozidla - tzn. bourá do hráče v plné rychlosti v zatáčkách a jiných občas vznikajících kuriozních situací. Pokud jsem startoval z první pozice, většinou jsem tak bez problému i dojel. Pokud jsem ale startoval někde z prostředka pole, byl to závod ne s časem, ale s uhýbáním protivníkům, protože sebemenší kontakt tady končí hodinami pro vás a výhrou soupeře.
Je tedy dvojka lepší než jednička? Podle mě ne. Pořád se ale jedná o nadprůměrnou závodní hru a důstojného zástupce této početné série. Pohlede z kokpitu, budeš mi chybět!
Assassin's Creed Origins - The Hidden Ones
Pro: audiovizuální zpracování, licencovaná auta, tratě, jízdní model, pohled z kokpitu, pocit z jízdy
Proti: absence příběhu, extrémně hloupá (agresivní?) AI, příliš rychlý pokrok v kariéře