Enchantera lze považovat ze jednu z chronologicky prvních tematicky i designově ucelených textovek od Infocomu. Smysluplné lokace, hádanky, které zapadají do vytvořeného světa, prostá, ale funkční zápletka (o příběhu tu ještě hovořit nelze), a přehledná mapa jej odlišují od svérázu původních Zorků. Jde přitom o čtvrtý díl v sérii - jen v hlavní roli už není dobrodruh bažící po pokladech, ale kouzelnický novic mající za úkol porazit nebezpečného černokněžníka v jeho zámku.
Atmosféra hry se nese v duchu vážnější pohádkové fantasy a pokračuje tak v linii nastolené třetím Zorkem. Občasný vtip je spíše na odlehčení tíživé situace, ve které se nacházíte. Musím ovšem říci, že hra, protože nepřináší příliš zajímavých lokací ani košatý styl, kvůli tomu působí poněkud stereotypně (výjimkou je asi jen průsvitné bludiště či postava dobrodruha - vašeho alter ega z minulé trilogie). Navzdory tomu se Enchanter ale hraje podstatně lépe, než Zorkové. Hádanky jsou výrazně logičtější a až na jedno místo, kde dochází k situaci guess the verb (hádanka s krysí dírou) a mírnou zradu, kdy je možné pomocí jednoho svitku vyřešit několik hádanek, ale jen jedno použití je to pravé, je vše celkem poměrně jasně implementováno.
Novinkou je samozřejmě kouzlení. I to přispívá k dobru věci, protože omezuje množství předmětů (na limit inventáře narazíte, ale není to zdaleka tak otravné jako ve druhém Zorkovi) a přitom přináší zajímavou mechaniku. Nová kouzla musíte nejprve najít, poté je přenést ze svitku do vaší kouzelnické knihy, potom namemorovat a pak teprve správně použít. Pravda na druhou stranu je, že polovina hádanek je jen o hledání poschovávaných svitků, což v rámci vašeho počínání působí poněkud vykonstruovaně. Ale pokud ke hře přistupujete hlavně jako k hádankářské výzvě, nejde o výraznější vadu. Další novinkou je zavedení potřeby spánku a eliminace hladu a žízně, což v případě hladu je i omezením hry na počet tahů. Nejedná se však naštěstí o zásadně frustrující element - pokud budete postupovat systémem check pointů, které v rámci vašich uložených pozic budou představovat průchod s minimálním množstvím tahů k danému místu oceněném navýšením skóre, lze Enchantera dohrát bez restartu.
Na závěr bych tedy asi úplně nesouhlasil s tvrzením kolegy jvempira, který do začátku Enchantera spíše nedoporučuje. Osobně mi přijde, že z těch devíti textovek od Infocomu, které jsem zatím hrál, je vedle Planetfallu Enchanter jednou z těch přístupnějších.
A já se už se nemůžu dočkat, jak si se světem Zorku poradí v příštím díle Steve Meretzky.
Vlastní Mapa vytvořená v programu Trizbort. Použitý interpret: Windows Frotz. Screeny: Vstup do Krillova zámku.
Atmosféra hry se nese v duchu vážnější pohádkové fantasy a pokračuje tak v linii nastolené třetím Zorkem. Občasný vtip je spíše na odlehčení tíživé situace, ve které se nacházíte. Musím ovšem říci, že hra, protože nepřináší příliš zajímavých lokací ani košatý styl, kvůli tomu působí poněkud stereotypně (výjimkou je asi jen průsvitné bludiště či postava dobrodruha - vašeho alter ega z minulé trilogie). Navzdory tomu se Enchanter ale hraje podstatně lépe, než Zorkové. Hádanky jsou výrazně logičtější a až na jedno místo, kde dochází k situaci guess the verb (hádanka s krysí dírou) a mírnou zradu, kdy je možné pomocí jednoho svitku vyřešit několik hádanek, ale jen jedno použití je to pravé, je vše celkem poměrně jasně implementováno.
Novinkou je samozřejmě kouzlení. I to přispívá k dobru věci, protože omezuje množství předmětů (na limit inventáře narazíte, ale není to zdaleka tak otravné jako ve druhém Zorkovi) a přitom přináší zajímavou mechaniku. Nová kouzla musíte nejprve najít, poté je přenést ze svitku do vaší kouzelnické knihy, potom namemorovat a pak teprve správně použít. Pravda na druhou stranu je, že polovina hádanek je jen o hledání poschovávaných svitků, což v rámci vašeho počínání působí poněkud vykonstruovaně. Ale pokud ke hře přistupujete hlavně jako k hádankářské výzvě, nejde o výraznější vadu. Další novinkou je zavedení potřeby spánku a eliminace hladu a žízně, což v případě hladu je i omezením hry na počet tahů. Nejedná se však naštěstí o zásadně frustrující element - pokud budete postupovat systémem check pointů, které v rámci vašich uložených pozic budou představovat průchod s minimálním množstvím tahů k danému místu oceněném navýšením skóre, lze Enchantera dohrát bez restartu.
Na závěr bych tedy asi úplně nesouhlasil s tvrzením kolegy jvempira, který do začátku Enchantera spíše nedoporučuje. Osobně mi přijde, že z těch devíti textovek od Infocomu, které jsem zatím hrál, je vedle Planetfallu Enchanter jednou z těch přístupnějších.
A já se už se nemůžu dočkat, jak si se světem Zorku poradí v příštím díle Steve Meretzky.
Vlastní Mapa vytvořená v programu Trizbort. Použitý interpret: Windows Frotz. Screeny: Vstup do Krillova zámku.
