Asi nemá smysl předstírat, že by Rift v dnešní době patřil mezi živé a aktivní hry. Dobu své největší slávy má tato kdysi populární MMORPG dávno za sebou a ode dne, co se původní tvůrce Trion Worlds rozpadl a jeho hry převzal publisher Gamigo Group (konec roku 2018), to šlo s Riftem závratně z kopce. Přestože hra stále funguje a dá se hrát jak zadarmo, tak s poplatky, které přinášejí určité in-game výhody, populace serverů je ve srovnání s předchozí popularitou prakticky zanedbatelná. Je to škoda, protože Rift, ačkoliv značně inspirován svým velkým předchůdcem World of Warcraft, dokázal přinést originální herní zážitek v mnoha směrech. Začátkem tohoto roku jsem si z nostalgie vytvořil novou postavu a opět prošel stále skvělou dějovou linii za Defianty.
Co se mi na hře asi nejvíc líbilo ve srovnání s WoW? Všechno se vztahuje k období před 10 lety, kdy byla hra prakticky na svém vrcholu.
1) Možnost tvořit specializaci postavy pomocí kombinace tzv. souls, které odpovídaly jednotlivým specifikům v talent tree. Na rozdíl od WoW, kde jsme měli talent trees dané natvrdo, v Riftu jsme si je mohli namíchat podle libosti. Díky tomu vznikaly i propracované studie o nejvhodnějších kombinacích souls a jednotlivých talentů pro různé situace (solo, dungeons, raids, PvP).
2) Víc způsobů, jak zvyšovat úroveň vedlejších profesí, čímž se tento rituál stal přece jenom méně otravným a repetitivním. Například fishing - ve zmíněném Warcraftu byl hráč odsouzen k neustálému lovení ryb stejným způsobem, zatímco Rift tuto rutinu alespoň kombinoval s možností vyrábět návnady nebo konkrétní předměty do dimenzí (viz níže).
3) Dimenze. To, že si hráč mohl vytvořit vlastní domov a zaplnit jej 3D objekty z ohromně široké nabídky, patřilo k nejzajímavějším aspektům Riftu. Objekty a stavební elementy se daly koupit od NPC nebo získat za questy a achievementy, což se týkalo zejména těch vzácnějších. Do dnešního dne mi stojí v jedné ze soukromých dimenzí Orphiel Farwind jako animovaná socha a památka na dokončení dlouhé řádky komplikovaných questů.
4) Automatické vytváření skupin. Asi každý nový hráč MMORPG zažil situaci, kdy se snažil dostat do skupiny potřebné k zabití nějakého bosse nebo ukončení složitého raid questu, a byl odsouzen k ponižujícímu přemlouvání group leadera, aby pro něj našel místo. Rift toto vyřešil naprosto geniálně. Skupinu lze nastavit jako "free to join" (možná to dokonce bylo defaultní nastavení), takže stačí, aby se hráč nacházel někde poblíž, aby mu vyskočila možnost vstupu do skupiny bez dalších omezení. Zrovna tak bylo možné spojit několik skupin dohromady bez nutnosti rozpadu aspoň jedné z nich.
5) Adventures. Kromě plnění běžných questů se mohl hráč zařadit do fronty na tzv. Instant Adventures. Šlo o skupiny 2 až 20 (možná 40, teď si nejsem jistý) hráčů, kteří společně plnili náhodně přiřazené group quests v náhodně vybrané oblasti, což byl skvělý způsob, jak nabrat spoustu XP bez větší námahy a ještě si otestovat lokace, na které jsme momentálně neměli dostatečnou úroveň. Instant Adventures totiž dočasně přizpůsobily level všech členů skupiny, aby odpovídal obtížnosti dané oblasti.
6) Náhodné události. Na rozdíl od pseudo-náhodných repetitivních eventů, kterými se vyznačovaly pozdější datadisky WoW, byl Rift založen na invazích z trhlin (riftů) šesti (pozdějí sedmi) typů, kterými se do oblastí dostávaly armády elementálů a jejich poskoků. Kromě zavírání riftů, což byla sama o sobě událost, která se mohla přetavit i v open-world raid, bylo nutné počítat i se samotnými invazemi nepřátel, které, pokud je hráči ignorovali, mohly klidně ovládnout všechny základny a významné body v celé oblasti. Neustálá proměnlivost patřila k featurám, které mě dokázaly udržet u hraní hodně dlouhou dobu.
7) Artefakty. Rift byl úchvatný také z důvodu, že v něm bylo pořád co dělat. Pokud jste si chtěli odpočinout od plnění questů nebo čekali ve frontě na dungeon/raid/bitvu, stačilo jezdit po krajině a hledat svítící kamínky různých barev, které symbolizovaly artefakty. Ty se daly ukládat do kolekcí a za hotové kolekce získávat další odměny a/nebo achievementy.
Určitě bych toho našel mnohem víc. Jo a v Riftu je možné uzavřít sňatek s jinou postavou. Dokonce je díky tomu zapsán v Guinessově knize rekordů. 14. února 2012 si své Ano řeklo celkem 21879 párů, což zatím žádná jiná hra nepřekonala.
Co se mi na hře asi nejvíc líbilo ve srovnání s WoW? Všechno se vztahuje k období před 10 lety, kdy byla hra prakticky na svém vrcholu.
1) Možnost tvořit specializaci postavy pomocí kombinace tzv. souls, které odpovídaly jednotlivým specifikům v talent tree. Na rozdíl od WoW, kde jsme měli talent trees dané natvrdo, v Riftu jsme si je mohli namíchat podle libosti. Díky tomu vznikaly i propracované studie o nejvhodnějších kombinacích souls a jednotlivých talentů pro různé situace (solo, dungeons, raids, PvP).
2) Víc způsobů, jak zvyšovat úroveň vedlejších profesí, čímž se tento rituál stal přece jenom méně otravným a repetitivním. Například fishing - ve zmíněném Warcraftu byl hráč odsouzen k neustálému lovení ryb stejným způsobem, zatímco Rift tuto rutinu alespoň kombinoval s možností vyrábět návnady nebo konkrétní předměty do dimenzí (viz níže).
3) Dimenze. To, že si hráč mohl vytvořit vlastní domov a zaplnit jej 3D objekty z ohromně široké nabídky, patřilo k nejzajímavějším aspektům Riftu. Objekty a stavební elementy se daly koupit od NPC nebo získat za questy a achievementy, což se týkalo zejména těch vzácnějších. Do dnešního dne mi stojí v jedné ze soukromých dimenzí Orphiel Farwind jako animovaná socha a památka na dokončení dlouhé řádky komplikovaných questů.
4) Automatické vytváření skupin. Asi každý nový hráč MMORPG zažil situaci, kdy se snažil dostat do skupiny potřebné k zabití nějakého bosse nebo ukončení složitého raid questu, a byl odsouzen k ponižujícímu přemlouvání group leadera, aby pro něj našel místo. Rift toto vyřešil naprosto geniálně. Skupinu lze nastavit jako "free to join" (možná to dokonce bylo defaultní nastavení), takže stačí, aby se hráč nacházel někde poblíž, aby mu vyskočila možnost vstupu do skupiny bez dalších omezení. Zrovna tak bylo možné spojit několik skupin dohromady bez nutnosti rozpadu aspoň jedné z nich.
5) Adventures. Kromě plnění běžných questů se mohl hráč zařadit do fronty na tzv. Instant Adventures. Šlo o skupiny 2 až 20 (možná 40, teď si nejsem jistý) hráčů, kteří společně plnili náhodně přiřazené group quests v náhodně vybrané oblasti, což byl skvělý způsob, jak nabrat spoustu XP bez větší námahy a ještě si otestovat lokace, na které jsme momentálně neměli dostatečnou úroveň. Instant Adventures totiž dočasně přizpůsobily level všech členů skupiny, aby odpovídal obtížnosti dané oblasti.
6) Náhodné události. Na rozdíl od pseudo-náhodných repetitivních eventů, kterými se vyznačovaly pozdější datadisky WoW, byl Rift založen na invazích z trhlin (riftů) šesti (pozdějí sedmi) typů, kterými se do oblastí dostávaly armády elementálů a jejich poskoků. Kromě zavírání riftů, což byla sama o sobě událost, která se mohla přetavit i v open-world raid, bylo nutné počítat i se samotnými invazemi nepřátel, které, pokud je hráči ignorovali, mohly klidně ovládnout všechny základny a významné body v celé oblasti. Neustálá proměnlivost patřila k featurám, které mě dokázaly udržet u hraní hodně dlouhou dobu.
7) Artefakty. Rift byl úchvatný také z důvodu, že v něm bylo pořád co dělat. Pokud jste si chtěli odpočinout od plnění questů nebo čekali ve frontě na dungeon/raid/bitvu, stačilo jezdit po krajině a hledat svítící kamínky různých barev, které symbolizovaly artefakty. Ty se daly ukládat do kolekcí a za hotové kolekce získávat další odměny a/nebo achievementy.
Určitě bych toho našel mnohem víc. Jo a v Riftu je možné uzavřít sňatek s jinou postavou. Dokonce je díky tomu zapsán v Guinessově knize rekordů. 14. února 2012 si své Ano řeklo celkem 21879 párů, což zatím žádná jiná hra nepřekonala.
Zak McKracken and the Alien Mindbenders